Co stavebníkům přinesla novela protipožární ochrany?

Jsou to již tři roky, co vstoupila v platnost novela normy ČSN 73 0810 o požární bezpečnosti staveb. Přepracování pravidel pro zateplování budov přineslo vítanou změnu v podobě sjednocení protipožárních požadavků pro novostavby i rekonstrukce, ale také výrazné zpřísnění podmínek pro požární bariéry bytových domů. Ty jsou však ve srovnání se zahraničím nepřiměřeně přísné a existují levnější alternativní řešení. V konečném důsledku totiž prodraží zateplení modelového bytového domu o 220 000 korun.

Novela rozděluje objekty do čtyř kategorií, stanovených na základě jejich požární výšky, a pro každou z nich určuje rozdílné požární podmínky pro zateplení. Nejkomplikovanější z těchto kategorií jsou budovy s požární výškou mezi 12 a 22,5 m včetně, kde lze použít vodorovné 900 mm široké požární bariéry třídy reakce na oheň A1 nebo A2 mezi každým podlažím. Například v Německu, Rakousku nebo na Slovensku však stačí pruh minerální vlny 200 mm.  

Co na to peněženky koncových spotřebitelů?

Zpřísněným požadavkům zpravidla vyhovují požární bariéry z minerální vlny. Mají za úkol snížit či eliminovat riziko rozšíření požáru po fasádě. Obyvatelům bytových domů však tyto požadavky přinesou nemalé výdaje, pokud uvážíme, že minerální vlna patří k nákladnějším materiálům. U bytového domu s výškou 19,6 metru, 8 nadzemními podlažími a jedním vchodem, cena zateplení s minerální vlnou přesahuje cenu 2 miliony Kč, tedy o 220 000 Kč (cca 12 %) více oproti alternativním řešením s pěnovým polystyrenem (EPS).  

Alternativní řešení jsou levnější, v mnoha ohledech i efektivnější

Použití alternativních řešení má řadu výhod. Kromě nižší ceny je to eliminace velkých ploch s minerální vlnou, které mohou snížit životnost zateplovacího systému. Kromě požární odolnosti, která je u systémů s EPS srovnatelná nebo jen o něco nižší než u minerální vlny, jsou ostatní vlastnosti u polystyrenu lepší a také stálé, což u vlny tak docela neplatí. Izolanty z minerální vlny jsou velmi citlivé na přítomnost vlhkosti, která zásadně zhoršuje její izolační i mechanické vlastnosti a navíc se u nich některé parametry zhoršují také vlivem stárnutí. Oblibu polystyrenu potvrzuje i jeho rostoucí spotřeba, která zaznamenala 1,5% meziroční růst a dosáhla celkového objemu 61 tisíc tun. Polystyren si na českých fasádách dlouhodobě udržuje 70% podíl , přičemž v případě kontaktních zateplovacích systémů ETICS je to více jak 85%. Jeho popularita je dána  jeho pevností, lehkostí a vysokou odolnosti, díky čemuž je již více než 50 let využíván k zateplování budov po celém světě.