Výjimečný dům s neobyčejnou střechou

Architekt Karl Heinz Castlunger je průkopníkem znovunavrácení dřevěných domů do Jižního Tyrolska. I přesto, že primárně nevytváří návrhy, o kterých se veřejně mluví, aktuálně poutá jeho koncept Casa Giovannini tolik pozornosti, jako žádná jiná dřevostavba. Při svých vzpomínkách na historii vzniku domu zdůrazňuje, že pan Giovannini (investor) naklonoval do svého nového bydliště horský styl podobný tomu z věhlasného Alta Badia v Dolomitech. „Zprvu se stavebníkovi mé návrhy vůbec nelíbily. Přestože jeho manželka byla spokojená, on požadoval upravit každý detail,“ přibližuje architekt a dodává: „Náš dialog na toto téma probíhal přibližně měsíc.“ Castlunger nakonec projektovou dokumentaci neupravil, vytrvale obhajoval navržený koncept, až klienta získal na svou stranu: „Byl to velmi konstruktivní rozhovor,“ dodává.

Ochranný štít ve tvaru dlaně

„Dům s křivkami rozšířeného písmene C evokuje ochranný štít ve tvaru dlaně,“ objasňuje svůj návrh sám architekt. Jeho studie jsou projektovány tak, aby ideálně zapadly do okolního prostředí. Avšak ve Flavonu měl situaci ztíženou tím, že se nemohl opřít o jediný záchytný bod. V okolí Flavonu totiž architekti domy zpravidla nenavrhují a vše se točí pouze okolo finančních možností investorů. I proto Castlungerův návrh vyvolal doslova poprask. Nakonec ale vše dobře dopadlo a projekt byl schválen i na stavebním úřadě. Sousedé a vlastně celá obec pak jen netrpělivě vyčkávali, jaký rodinný dům na okraji obce uprostřed ovocných sadů vlastně vyroste.

Investor je sám obchodníkem se dřevem. I proto na stavbě použil převážně vlastní materiál, což se promítlo i do šestice vsazených dřevěných sloupů u vstupního portálu do domu. Krom vlastního materiálu si pan Giovannini sám vybíral i stavební firmy, které jeho dům, realizovaly. Práce probíhaly bez problémů, přestože stavbu s dominantní půlkulatou střechou v okolí jen těžko najdete. Optimálním materiálem se pro tento zastřešení stal hliníkový plech na střechu. Dlouholetá zkušenost architekta s hliníkovou krytinou i zodpovědný přístup klempíře vedly ke zdárnému výsledku, který nadchl nejenom nejbližší sousedy, ale doslova celý Flavon.

Návrat dřevěných konstrukcí

Karl Heinz Castlunger je doslova „architektem dřevostaveb“. Do Jižního Tyrolska tento typ staveb navrátil se vší noblesou. Se dřevem se setkával již od svých deseti let, kdy jako malý kluk trávil letní prázdniny v rodinném truhlářství. Již tehdy ho dřevo jako výrobní materiál uchvátilo. Chtěl však více. Dostat dřevo z interiéru do exteriéru. Po studiích architektury v Innsbrucku, Darmstadtu a Benátkách proto odešel za studiemi do Newport Beach v Kalifornii. A až zde doopravdy pochopil výhody a přidanou hodnotu dřevostaveb. Jak sám říká „Mnohdy musíte ujít velký kus cesty, abyste procítili a zjistili to, co je na první pohled jasné. Dřevo bylo jedním z prvních stavebních materiálů lidstva. Teprve poté následovaly kámen, cihly a beton. V současnosti se opět vracíme ke dřevu. Dřevo je úžasné nejenom jako stavební materiál.“

Svoji lásku ke dřevu promítnul i do plánů. Na prvotní návrhy se ale zastupitelé obce dívali skrz prsty. Riziko požáru, ohrožený investor i sousedé... Všechny obavy však Castlunger okamžitě rozptýlil: „Dnešní dřevo ve stavebnictví je kvalitní, vykazuje řadu parametrů v lepší kvalitě než jiné stavební materiály. Současné dřevostavby to nejsou žádné útulny!“

Neobvyklé a mimořádně náročné

Tradiční a nenápadné tvary, běžné materiály, to je typická architektura v obcích a vesničkách oblasti Trentina. Zpravidla ničím nevybočuje a je velmi střídmá. Jakákoliv odchylka od tohoto průměru tedy logicky vyvolává zájem okolí a stavby podobného charakteru jsou pod drobnohledem. I proto byla realizace Casa Giovannini pro mladého klempíře Claudia Gasperettiho ve Flavonu opravdovou výzvou. Jemu, jakož i celému zbytku klempířského týmu, který tvoří jeho tatínek a jeden zaměstnanec, jsou pečlivost, kvalita a spolehlivost více než vlastní. Ostatně jedině tak se mohou znovu a znovu pouštět do nových zakázek v blízkém okolí. Avšak netradiční a v detailech náročná půlkulatá hliníková střecha, vybočující navíc z místních zvyklostí, vyžadovala ještě větší zodpovědnost, a jak sám říká, velké nadšení. „Casa Giovannini byl opravdu neobvyklý a mimořádně náročný projekt. V okolí naleznete pouze pozemky s tradičními stavbami, jako jsou zemědělské statky, rodinné domy a kostely. Základním stavebním materiálem jsou cihly a pálené tašky. Tvary domů jsou rovněž klasické. Je na první pohled zřejmé, že charakter zástavby je zcela záměrně přizpůsoben okolní krajině. Starostové a ochránci přírody se drží zažité, klasické architektury a neradi schvalují cokoliv, co vybočuje z tohoto trendu. A najednou se tu objeví půlkulatá, skoro válcovitá stavba s hliníkovým plechem na střeše. Výsledek musel být více než perfektní. Nové křivky střešní konstrukce nadto vyžadovaly i nový přístup k práci a důkladný výběr materiálu.

Tvárnost a jednoduchá zpracovatelnost byly klíčem úspěchu tohoto projektu. „Téměř polovinu plochy na Casa Giovannini jsme zakružovali, ohýbali a lemovali. Bylo tu i hodně náročných detailů,“ upřesňuje Claudio Gasperetti, který na stavbě pracoval se svými kolegy více než měsíc v kuse. „V minulosti jsme realizovali většinu netradičních zakázek z mědi,“ vzpomíná Gasperetti. Nyní jeho firma upřednostňuje práci s hliníkovou krytinou – střešními a fasádními systémy PREFA. „S hliníkem se dá doslova kouzlit. Je stabilní, ekologický, odolný a přitom tak tvárný. Můžete s ním pracovat tak, jako s žádným jiným materiálem. S hliníkem pokryjete úplně vše,“ konstatuje a s úsměvem dodává: „Paradoxně nejnáročnější proto nebyla pokládka samotné falcované krytiny, ale instalace šestice dřevěných sloupů u vchodu domu.“

O projektu: