Češi dostali další impuls pro nákup nemovitostí, inflace nad prognózou ČNB

V úterý Český statistický úřad zveřejnil údaje o dubnové inflaci, která meziročně vzrostla o 3,1 %. Dlouhodobá vidina centrální banky o ideálně 2% růstu cen je nadále v nedohlednu. Naposledy takto „mírně“ u nás ceny meziročně vzrostly před více než 2 lety v prosinci 2018. A faktorů pro přetrvávající vysokou inflaci, které ČNB možná ani nechce vidět, je přitom před námi celá řada. Tak jako dříve ČNB (ještě i před pandemií) vůbec nevycházela prognóza týkající se posilování koruny k eur pod hranici 25 Kč, stejně tak lze hodnotit její predikce týkající se inflace.

A Češi si jsou evidentně vývoje, který jim znehodnocuje jejich úspory, vědomi. A hledají alternativy. Jak plyne i z údajů bank o zájem o hypotéky, investice do nemovitostí hrají prim. Díky i tomu růst cen bytů či domů je tak k nezastavení a samy o sobě pak dále napomáhají k růstu inflace.

Ze strany ČNB přitom zůstávají nastavené úrokové sazby blízko nuly. V návaznosti tak možnost zhodnotit finanční prostředky obyvatel tradičním způsobem v bankách zůstává nereálná. V lepším případě renomované banky u vkladů nabídnout výnos okolo 1 %. Ten však jak známo navíc dále „ořeže“ 15% zdanění. Rozdíl mezi výnosem z investovaných peněz v bance oproti inflaci zkrátka stále značí prodělek, tedy znehodnocení peněz. A světlo na konci tunelu je v tomto ohledu stále v nedohlednu.

Vrátíme-li se k cenám nemovitostí, vidina jejich poklesu přinejmenším pro tento rok zůstává nereálná. Kromě výše uvedeného především v návaznosti na ceny stavebních prací, resp. materiálů. Pro reálnější predikce by právě i zde ČNB nejspíše také více měla kalkulovat ve svých inflačních prognózách… Zatímco v posledních letech šlo vysledovat zdražování v řádech jednociferných čísel, a to navíc jen u některých produktů, letošek je úplně atypický. Je jedno jestli se jedná o stavební materiály z kovů, plastů či dřeva, ceny v posledních pár týdnech vyšší o pětinu nejsou žádnou výjimkou. Zkrátka stavebník, který například ještě začátkem roku kupoval OSB desky, tepelné izolace či trubky z PVC nebo mědi a nyní nákup zopakoval, těžko asi věřil účtu. Celosvětová situace v dodávkách navíc zapříčiňuje i nedostatek některých produktů. A zmiňovaný růst cen nemusí být u konce, díky indikacím od výrobců někteří prodejci mluví o druhém kole zdražování koncem léta.

Zavřely se totiž některé hutě v Evropě, asijské nestíhají, v USA pak rafinerie či chemičky v důsledku i pandemie rovněž těžko dohánějí deficity. K tomu přidejme ceny ropy a nárůst cen elektřiny. Ty mimo jiné budou novým motorem inflace na přelomu roku, až energetické společnosti tradičně zaktualizují své ceníky. Na burze totiž ceny elektřiny lámou mnohaleté rekordy, vyšší byly tak maximálně v době jaderné havárie ve Fukušimě v roce 2011. Německé plánované zavírání jaderných elektráren v příštím roce totiž nadále vnáší nejistotu, resp. právě především kontrakty cen elektřiny pro rok 2022 vzrostly například u nás již k 68 EUR/MWh. Jen od počátku roku tak zdražily o 30 %...

Zachování hodnoty peněz zůstává, v návaznosti i na politická rozhodnutí v posledních měsících, zkrátka ještě závažnější otázkou. Občanům nezbývá než poohlížet se ještě intenzivněji po různorodých investicích s potenciálem přinejmenším pokrýt růst spotřebitelských cen. První na řadu obvykle přichází investice do akcií, podílových fondů, dluhopisů či zlata. Kdo dosáhne na hypotéku, a nevadí mu její „tíže“, investuje tím rovnou vlastně ve větším rozsahu do nemovitostí, které se v posledních letech ukázaly snad nejistější investicí. Kdo chce jen v nemovitostech investovat menší výši naspořených prostředků, může tak učinit i prostřednictvím fondů. V posledních letech se z tradičních investičních firem tímto směrem s nabídkou objevily například Wood&Company, která zainvestovala kromě Prahy nově do nemovitostí i v Bratislavě, či BH Securities. Posledně zmiňovaná cíluje na 8% každoroční výnos díky pronájmům, když vsadila na moderní kancelářské nemovitosti v Praze, Plzni a Ostravě.