Regulovaná část ceny, o které rozhoduje ERÚ, slouží především na úhradu oprávněných nákladů provozovatelů energetických soustav – distribučních soustav, přenosové soustavy a přepravní soustavy. V cenách elektřiny odběratelé hradí také příspěvek na podporu pro podporované zdroje energie. Regulované složky tvoří v cenách elektřiny méně než polovinu, v cenách plynu čtvrtinu.
„Ve změnách regulovaných cen hrají největší roli dva protichůdné vlivy. Příznivě se do regulovaných cen promítá klesající cena elektřiny a plynu na volném trhu, což snižuje některé náklady na provoz soustav. Opačným směrem působí inflace, rostoucí potřeba investic a pokles spotřeby v minulých letech,“ vysvětluje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Elektroenergetika
„Regulovaná složka na nízkém napětí se pro příští rok prakticky nezmění. Větší část ceny připadá na neregulovanou obchodní složku, která nadále klesá. Průměrné celkové ceny elektřiny pro nízké napětí by proto měly meziročně klesnout o více než desetinu. Pro průmysl klesá regulovaná i neregulovaná složka, u celkových cen počítáme s poklesem o 7 až 8 procent,“ upřesňuje Stanislav Trávníček a dodává: „Zejména u domácností, které měly dlouhodobé fixace, platí, že pokud budou uzavírat nové smlouvy, mohou ušetřit i desítky procent.“
Na hladině nízkého napětí, ze které elektřinu odebírají domácnosti, se meziročně regulovaná složka změní jen minimálně. V celorepublikovém průměru vzroste o 1,4 %. U sazeb s vyššími odběry, jakou je například D 57d využívaná ve spojení s přímotopy nebo tepelnými čerpadly, regulovaná složka dokonce klesne.
Na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí, kam se připojují především průmyslové podniky, dojde meziročně k poklesu regulované složky o 0,8 % (VN), resp. o 3,6 % (VVN).
V elektroenergetice se v regulovaných cenách pozitivně odráží pokles nákladů na krytí technických ztrát v soustavách, ale i levnější služby výkonové rovnováhy. Negativně se naopak projevuje potřeba investic související s připojováním nových zdrojů a celkovou transformací elektroenergetiky. Úhrady navyšuje také klesající odběr elektřiny ze sítě, za kterým stojí nejen úsporná opatření zákazníků, ale i nárůst samovýroby.
Plynárenství
„Regulovaná složka v ceně plynu tvoří výrazně menší podíl, než je tomu u elektřiny, v případě domácností necelou čtvrtinu. V celkových cenách tak převáží klesající neregulovaná složka. Průměrné celkové ceny plynu pro domácnosti meziročně klesnou o více než 8 procent. U velkoodběratelů by měl průměrný pokles činit 4,4 procenta,“ shrnuje Stanislav Trávníček.
Regulovaná složka ceny plynu pro maloodběratele (domácnosti a drobné podnikatele) příští rok vzroste v průměru o 8,6 %. U středních a velkých odběratelů vzroste meziročně v průměru o 8,2 %. Nárůst je tak násobně nižší, než tomu bylo loni.
Zásadní úlohu hraje extrémní pokles spotřeby, který se prohlubuje již od druhého pololetí roku 2021. Za tu dobu se spotřeba plynu v České republice snížila bezmála o 30 %, vrátila se tak na hodnoty typické pro počátek devadesátých let. V celém odvětví plynárenství proto působí silný vodárenský efekt. Zároveň ceny ovlivňují korekční faktory, kterými ERÚ rozkládal v čase nárůst regulované složky, když ceny plynu dosahovaly rekordních krizových úrovní. Podobně jako v elektroenergetice se do regulovaných cen dále promítá inflace a potřeba investic v soustavách.
V rámci regulované složky roste také cena za vnitrostátní přepravu plynu. Důvodem je propad mezinárodního tranzitu plynu, ke kterému došlo v důsledku války na Ukrajině a změny evropských toků plynu. Tuzemská přepravní soustava, která bývala z většiny financovaná mezinárodní přepravou plynu, tak nyní slouží téměř výlučně domácím zákazníkům. Bez fungující kritické infrastruktury by přitom dodávky domácím zákazníkům nemohly být vůbec realizovány. Růst plateb za vnitrostátní přepravu však na celkové ceny plynu nemá zásadní vliv, odráží se v nich růstem o méně než 1 %.
