Bydlení – historie bydlení, americký nábytek v počátcích kolonizace

Jiřina Kavková, 21.12.2011

V prvopočátcích kolonizace zdomácněly v severní Americe prvky slohů z různých koutů Evropy, odkud přistěhovalci přicházeli do Ameriky. V období příchodu prvních kolonistů procházela Evropa stále rychlejšími slohovými proměnami, což se v Americe také projevilo.

Americký nábytek – kompilace evropských slohů obohacená o nové prvky
Praktické předměty, jako například truhla, která byla od středověku základním kusem rodinného mobiliáře, byla i pro Severoameričany základním nábytkovým předmětem. Záhy však kolonisté začali vyrábět vedle obyčejných truhel i truhly zásuvkové. Byl to jakýsi osobitý druh komody.

Od jednoduchých truhel pro uložení nejpotřebnějších předmětů, až po náročný mobiliář byl ale severoamerický nábytek vždy jen reminiscencí tvarů vycházející z evropských slohů, přesněji řečeno z anglického pozdního baroka, regence a rokoka.

Ve druhé polovině 18. století vznikal i nábytek vytvořený v osobitém stylu Chippendale na americký způsob a postupně byl vytvořen i americký Hepplewhit, Adam, či americký empír. Místo náročných řezeb, kterými byl zdoben evropský nábytek, náročnější povrchovou úpravu zastoupily zajímavě skládané dýhy.

Evropské židle s volutovanými nohami nahradily nohy v podobě točených sloupků a balustrád. Typů nábytkových předmětů nebylo mnoho. Mimo truhel, lůžek, stolů, stoliček, židlí a lavic to byly jen psací stojany a stolky, komody a kredence. Severoameričtí nábytkáři na počátku 18. století, tak jak nabývali na hospodářské síle, rozmnožili i typy skříňového nábytku. Byla to především komodová skříň "high-boy".

S narůstajícím blahobytem se začaly v domácnostech objevovat i rozmanité servírovací, roztahovací a rozkládací stolky.

Nábytek Kvakerů
Tak jako mnoho Evropanů, přestěhovalo se v roce 1770 z Anglie do Ameriky i náboženská sekta Kvakerů. Jejich kolonie se stala samostatným a pozoruhodným střediskem. Byla to hrstka příslušníků protestantské sekty založené v roce 1650, vedená G. Foxem. Pro jejich obřadný tanec je lidé záhy překřtili na třesavec /shaker/. Usadili se na americkém východě v Pensylvánii v Nové Anglii.

V založené osadě si sami ze dřeva vyráběli všechno, co potřebovali. Vymysleli sklápěcí postel, jednoduchý a příkladný kus nábytku, židli s vysokým zádovým opěradlem, houpací křeslo i skladné úložné prostory.

Každá obec kvakerů byla soběstačnou jednotkou a její příslušníci dokázali vyrobit vše, co pro svůj život potřebovali. Prakticky a logicky vznikaly sedadla, jednoduché police, prostý nábytek tvarově čistý zdůrazňující čistotu duše i těla. Opřeni o svou víru vytvořili zcela osobitý sloh velké jednoduchosti. Pro konkrétní potřeby vyráběli nábytek účelný a prostý. Hlásali, že prvním zákonem nebes je pořádek na zemi, spravedlivý vztah k lidem, ale i věcem.

Jejich účelně a moudře řešený nábytek umožňoval tento pořádek vzorně udržovat. Vše, co pro svoje potřeby vyrobili, bylo praktické a funkční. Je pozoruhodné, že kvakerský nábytek nebyl ovlivněn evropskými stylovými vlnami. Čistotou tvarů jakoby o celá století předstihli úsilí Williama Morrise a jeho druhů nebo ještě pozdější školu Bauhaus.

Kvakeři se řídili hesly:

Pravidelnost je krása. Velká krása je v harmonii.

Krása spočívá v užitkovosti. Krása, která není založena na použitelnosti, se rychle znechutí a je ji třeba nahradit.

Cokoliv tvoříš, budiž prosté a jednoduché, bez zbytečné výzdoby, která znemožňuje jakost a trvanlivost.

Každý kvakerský kus nábytku byl vyráběn pro jednoznačnou potřebu, byl vyroben proto, aby prostě co nejlépe sloužil. Byl tvarově jednoznačný, bez ozdob dřevěných i kovových, vyrobený z masivního dřeva borovic, ořechu, javoru nebo třešně.

Zdroj:
Stanislav Dlabal, Nábytkové umění - vybrané kapitoly z historie