Pokojové rostliny: proměny domovů s rostlinami v průběhu staletí

Aleš Horák, 20.10.2021

Rostliny jsou součástí interiérů již po mnoho staletí

Bez pokojových rostlin si většina z nás nedovede představit svůj domov. Pomáhají nám čistit i zvlhčovat vzduch, zkrášlují každý interiér. Je to kousek přírody v našich domácnostech. Pěstování pokojových rostlin nám pomůže doplnit energii i získat dobrou náladu.

Rostliny v　průběhu staletí

Rostliny jsou součástí interiérů již po mnoho staletí. Zájem holandských malířů zobrazovat interiéry s květinovou výzdobou zrcadlil rostoucí zájmem západního světa o pěstování rostlin.

I tulipán, který přišel do módy v třicátých letech 16. století v Holandsku, očividně ovlivnil ostatní země, ačkoli již od dob křižáckých tažení si mnozí cestovatelé s sebou domů přinášeli rostliny. Víme, že se v domácnostech již tehdy často používaly byliny, k léčebným účelům, nebo v kuchyni.

V 17. století se stavěly oranžérie, stavby z cihel a kamene s　velkými na jih obrácenými okny, v nichž přezimovaly pomerančovníky. Ale až zavedení vytápěných skleníků umožnilo neomezené pěstování rostlin v uzavřených prostorech. Nejdříve se v primitivně vytápěných domech pěstovaly tropické plodiny jako ananas, guava, limety a vedle nich první kamélie. Později následovaly datlové palmy a banánovníky. Sukulenty jako aloe a agáve se pěstovaly buď k medicinským účelům, nebo se jimi v létě zdobily terasy. V 19. století se již zimní zahrada stala součástí každého většího domu. Pěstování pokojových rostlin bylo v　té době velkou módou a za elegantní se považovaly zejména ty domy, v nichž se nacházely kapradiny, palmy a jiné exotické rostliny.

Koncem 19. století zasáhl tento vývoj i jednoduché hrnkové rostliny, s nimiž bylo možné se stále častěji setkávat i v měšťanských domech, přestože jim kouř z otevřených krbů neprospíval. Zejména dámy z tzv. vyšší společnosti se rády zabývaly floristikou. Jako reakce na tento styl byly vyhledávaly podněty ve venkovské tradici. V domech se začaly pěstovat a přezimovávat rostliny mírného pásma a zavěšovaly se byliny k sušení. Jiný směr na začátku tohoto století se zase zabýval zcela speciálními rostlinami, přičemž velkou roli sehrála zejména lilie.

Pěstování pokojových rostlin pochází původně ze Skandinávie, kde se odedávna umisťovaly rostliny v domě, aby se zmírnila pustota dlouhé zimy. Ale až po druhé světové válce se rostliny staly pevnou součástí moderního ztvárnění prostoru. Během tohoto období si pokojové rostliny, tak jak je známe dnes získaly přístup téměř do každého domova. Obchod zajistil druhy z Asie i ze Střední a Jižní Ameriky. Od té doby byly vyšlechtěny nové odrůdy, které potřebují menší péči a při správném ošetřování je lze pěstovat i v domech s ústředním topením.

Výběr rostlin

Zda jsou rostliny vhodné, nebo nevhodné, závisí na způsobu, jakým je byt zařízen, protože dnes existuje mnoho stylů. Výběr bude přirozeně záviset na osobním vkusu i na praktických faktorech, jako jsou denní a noční teploty, světelné poměry, průvan, děti a domácí zvířata a samozřejmě i na prostoru, který máme k dispozici.

Viktoriánský styl - typické zařízení z konce 19. století se vyznačovalo tmavými barvami, těžkými látkami a čalouněným nábytkem. V místnostech byla zavěšena řada nádob s bujně rostoucími květinami, které pomáhaly opticky rozdělit velkou plochu oken a zároveň zmírnit ponurý dojem, který způsobovalo tmavé dřevěné obložení. Na bočních stolkách byly umístěny např. gloxínie.

Období romantiky - na přelomu století se zařízení bytu stalo romantičtější a ocenění se znovu dočkaly jednoduché zahradní květiny. Bysta obklopená skupinou sestávající z pryšce, jeho listeny barevně harmonizují se sochou.

Americký koloniální styl - styl jehož vývoj je ovlivněn architekturou a předměty denní potřeby koloniální Severní Ameriky. První osadníci byli i zahradníky, což se odrazilo ve způsobu, kterým kromě prostých květin používali k výzdobě i různé byliny a zeleninu. Třeba keříčkové kopretiny jsou toho pěkným příkladem.

Jednoduchý rustikální styl - v šedesátých letech začal být oblíbený nábytek z čistého borovicového dřeva a pestře potištěné látky. Jednoduché, ale příjemné zařízení bytu s mnoha typickými vesnickými předměty denní potřeby. Do tohoto prostředí patří oblíbené květiny venkova - narcisy a sušené květiny.

Vliv třicátých let - zařízení například koupelny je inspirováno stylem třicátých let. Je jednobarevná, zrcadlo s kovovým rámem geometrického tvaru. Tato jednoduchost vyžaduje rostliny s jasnými tvary, jako např. dracény, které tomuto střízlivému prostředí propůjčují trochu velkorysé elegance.

Orientální styl - zařízení pokoje bude ovlivněno přísným stylem tradičních japonských domů. Barvy jsou neutrální a oživují je jen pečlivě vybrané barevné akcenty. Barva polštářů se opakuje v růžově zabarvených dračinkách. Neolistěné větve byly vybrány pro jejich lineární tvary.

Průmyslový design - v sedmdesátých letech se vyvinul nový styl, který si vzal za vzor průmyslové předměty a materiály. Tvrdé linie a intenzivní barvy tohoto stylu vyžadují velké květiny a rostliny výrazných tvarů a barev.

Hightech styl - obměnou velmi přísného průmyslového designu je tzv. high-tech styl, který vznikl v osmdesátých letech integrací pastelových barev působí zjemňujícím dojmem. Velké rostliny, např. fíkus je možno architektonicky využít na spojení prostoru.

Habitus rostlin

Mezi vlastnostmi rostliny je to především tvar, který nejdříve padne do oka a to zejména její celkový habitus. Důležité jsou však i jiné znaky, jako je hustota růstu, velikost a počet stonků nebo kmenů a větví, uspořádání listů a lístků a jejich hmotnost. S růstem rostliny se sice mění její tvar, určitá zobecnění jsou však možná. Pokojové rostliny můžeme rozdělit podle těchto růstových tvarů: vzpřímeně rostoucí rostliny, rostliny s obloukovým růstem, s převislým růstem, s růžicovým růstem, s keříčkovým růstem, popínavé rostliny, visící rostliny, plazivé rostliny.

Velikost listů
Harmonie designu a tím i jeho půvab, spočívají často v opakování prvků stejné velikosti. Této skutečnosti je možno využít i při aranžování rostlin. Na druhé straně je zase možno dosáhnout velmi působivého účinku zvýrazněním rozdílů ve velikosti. Křehkost malé popínavé rostliny je možno např. vyzvednout tím, že k ní postavíme rostlinu s velkými listy jednoduchých tvarů.

Tvar listů
Tvar listů je velmi podstatným optickým znakem rostliny a jeho využitím je možno vytvořit velkolepé aranžmá, omezíme-li se při jeho tvorbě buď na kontrastující, nebo harmonizující tvary listů. Škála rozličných tvarů je velmi bohatá. Známe listy čárkovité, srdčitého tvaru, šípovité, oválné, okrouhlé, vejčité, podlouhlé, kopisťovité. Okraje listů jsou celistvé, pilovité, vroubkované, zubaté. Tvar listu může být důležitým znakem rostliny nebo jen dodatečným dekorativním aspektem.

Barva listů

Je až zarážející, jak obrovské spektrum barev nacházíme na listech. Sahá od množství nejrozmanitějších šedých tónů přes šedobílou nebo tmavě červenou až po kontrastní kresby na listech. Nejlepšího účinku dosáhneme, omezíme-li se při aranžmá na souhru dvou, nejvýše však tří barev.

Velikost květů
Krása květu nezávisí jen na jeho barvě, i když je to důležitý faktor. K jedinečnosti určitého květu přispívá jeho velikost, která má velký význam při sestavování rostlinného aranžmá. Proto je třeba vybírat květy, které svou velikostí ladí, a používat nádoby se správným poměrem velikosti.

Tvar květů
Příroda a šlechtitelé vytvořili úžasnou rozmanitost tvarů květů, sahající od jednoduchých květů prvosenek a po exotické okrouhlé květy bez korunních plátků. Zda se aranžmá vydaří, závisí i na tom, jestli jsme při výběru květin brali v úvahu tvary květů. Jejich přirozené obrysy mohou posloužit jako podnět pro celkovou úpravy. U velkých aranžmá používáme pro vnější linii dlouhá, štíhlá květenství a do středu umístíme okrouhlejší tvary.

Způsoby použití rostlin v bytě

Aranžování, vytváření skupin z rostlin a jejich umísťování je určitým druhem umění. Protože tu velmi významnou úlohou sehrávající osobní vkus, neexistují v této oblasti žádná obecná pravidla. Je možno však stanovit určité zásady, čeho je třeba si všímat a čemu se třeba vyhnout. Je důležité mít na paměti, že každé aranžmá musí harmonizovat se svým okolím. Důležitý je nejen vzhled rostliny, ale i nádoba v níž je, její pozadí, celkový prostor i nábytek, který ji obklopuje. Můžeme umístit jednotlivé rostliny do jednoduché nádoby, uspořádat několik sladěných rostlin do skupiny, vytvořit z rostlin džungli podobný prostor nebo bujnou zelenou zimní zahradu, dát do vázy pestré květy, nebo všechny tyto prvky navzájem kombinovat - v každém případě však musíme nejdříve zjistit, jaké vlastnosti jednotlivé rostliny a květiny mají. Až potom se můžeme zabývat výběrem nádob, které musí mít nejen správnou velikost, aby se zajistil zdravý vývoj rostlin, ale musí i doplňovat aranžmá a zdůrazňovat žádanou atmosféru.

Kritéria, která je třeba brát v úvahu při výběru nádoby pro rostlinu, jsou četná a rozmanitá a pro každé pravidlo je možno najít příklad, jenž je vyvrátí. Kromě toho je při výběru důležitý i osobní vkus. Vzdor tomu jsou určité záchytné body, které je záhodno uvést.

Nejdůležitějším je poměr velikosti nádoby a rostliny. Obecně platí: čím menší je rostlina, o to více by měla její výška odpovídat výšce nádoby. Abychom zjistili, která kombinace je nejúčinnější, bude nejlepší, když rostlinu postavíme po sobě do jednotlivých nádob. Rozhodneme-li se pro určitou nádobu, jejíž proporce jsou v souladu s proporcemi rostliny, je třeba se přesvědčit, zda jsou obě vhodné na plánované stanoviště. Pro úspěch aranžmá to má zásadní význam, protože jak nádoba, tak i rostlina musí z praktického a z estetického hlediska ladit se svým okolím.

Sestavování nádob do skupin

Jednou z možností, jak zajímavě upravit nějaký prostor, je např. uspořádání květináčů a jiných nádob na rostliny do skupinek, čímž je možno vytvořit doslova pastvu pro oči. Můžeme použít nádoby stejné barvy, abychom zdůraznili jednotu skupiny a atmosféru určité části prostoru. Několik takových skupin dokáže ve velké místnosti vyzvednout její části, stejně dobře se však hodí i do menšího prostoru. Při výběru nádob je třeba dávat pozor, aby se nádoby a rostliny k sobě vzájemně hodily, aby byly v souladu a aby skupina byla i dobře začleněna do prostoru.

Zdroj: John Brookes - Příjemný život s květinami << Další fotografie rostlin a květin >>