Pokojové rostliny: domov s rostlinami, oblíbené fíkovníky mnoha druhů

Aleš Horák, 5.11.2021

Pokojové rostliny, které zkrášlují naše domovy mají různé nároky na pěstování. Mohou být nenáročné, je však dost i takových rostlin, které potřebují ke svému správnému růstu hodně naší starostlivosti a pozornosti. Mezi nejoblíbenější rostliny patří mnohé fíkovníky, které příliš péče nepotřebují, přesto zkrášlí náš interiér svými listy.

Fíkovník, který se pěstuje ve Středomoří, patří k rodu Ficus. Přesto je domovem v tropické Africe, z přibližného počtu osmi se druhů, které rostou v Africe a Asii. Některé druhy dorůstají obrovských rozměrů, jiné se plazí nízko nad půdou. Například Banyán (Ficus benghalensis) patří k největším stromům na světě. Je sice jen asi třicet metrů vysoký, ale svými tlustými vzdušnými kořeny se může rozrůst jako kus lesa, který pokryje plochu o průměru dvě stě metrů.

Fíkusy, které pěstujeme jako pokojové rostliny, pocházejí z tropických oblastí. Spokojí se i se slabším světlem a je tomu tak proto, že v přírodě jako mladé rostliny často rostou liánovitě. Musí vyklíčit v polotmě lesní půdy, pak růst jako mladé rostliny u paty lesních obrů, až pomalu vyrostou do takové výše, že přerostou svého hostitele.

Ani bychom u nich jako u rostlin z tropického deštného lesa neočekávali, že tak dobře snesou suché ovzduší našich příbytků. Pro obdivuhodné spojení skromných nároků na světlo a zároveň na vzdušnou vlhkost se fíkusy staly nejoblíbenějšími pokojovými rostlinami. Dobře se udrží i při hydroponické kultuře a v klimatizovaných administrativních budovách, mnohdy na vzdálenějším místě od okna. Je však velký rozdíl mezi "udržením" a skutečným dobrým růstem. Při troše správné péče se fíkusy mohou stát ukázkovými objekty v bytě i v kanceláři.

Ficus benjamina
V Indonésii a v jiných zemích jižní Asie rostou mladé rostliny tohoto fíkusu na kmenech stromů do výše jako popínavé rostliny. Jejich oplétavé větve nakonec hostitele rdousí, až se z fíkusu stane strom třicet metrů vysoký a stejně široký. Život v přírodě objasňuje, proč u nás může rostlina růst i při větší vzdálenosti od okna. V mládí fíkus slabší osvětlení dobře snáší, přesto nejlépe roste na světlém místě bez slunečního úpalu.

Jako rostlina z tropického deštného lesa je Ficus benjamina vděčný za vyšší vzdušnou vlhkost, ale nepotřebuje ji nezbytně. Velmi dlouho vydrží v suchém ovzduší centrálně vytápěných, nebo klimatizovaných místností.

Malým listům tohoto fíkusu velmi prospívá rosení převařenou nebo dešťovou vodou. I pro zálivku je taková měkká voda nejvhodnější. Tvrdou vodou se do zeminy vnáší hodně vápníku a to není dobré, protože fíkus potřebuje mírně kyselou zeminu.

Také dbejte, aby teplota zálivkové vody byla co nejblíže pokojové teplotě. Ficus benjamina je vlastně nejvíce citlivý na chlad: studená voda, zvláště, když nemůže volně odtékat z květináče, poškozuje kořeny a pak následuje opadávání listů. Listy mohou opadávat i následkem příliš chladného stanoviště, kvůli průvanu a dále při nedostatku světla a vody. Přesto zálivku opakujte teprve až po mírném vyschnutí zeminy a hlídejte, aby na spodku květináče nestála voda.

Ficus benjamina má mnoho odrůd, ty nejvíce pěstované popíšeme níže. Ošetřují se stejně jako původní druh s výjimkou pestrolistých odrůd, které žádají více světla a tepla.

Bushy King - pro kompaktní stavbu patří k nejoblíbenějším pestrolistým odrůdám.

Exotica - smuteční fíkus, odrůda s převislými větvemi. Zelený list má zprohýbané okraje.

Foliole - roste do tvaru pyramidy. Má volně rostoucí větve s úzkými zelenými listy, působí vzdušným dojmem.

Golden King - pestrolistá odrůda s převládající zelení, bílá barva hlavně u okrajů listů. Roste volně.

Golden Princess - roste pomaleji než Golden King a má ještě více zelené, jen tu a tam žlutobílou skvrnu.

Reginald - zlatožluté a zlatozelené listy s malými tmavými skvrnami podél středního žebra. Roste kompaktně.

Starlight - nejznámější pestrolistá odrůda, někdy pod jmény Ficus retusa, Ficus microcarpa, nebo jen Starlight. Na listech je hodně bílé barvy, později zelené a mléčnězelené skvrny.

Fíkovník

V přímořských zemích fíkovník přezimuje venku na chráněných místech. Přežívá dokonce mrazy až do -15 °C. Mráz spálí listy a může poškodit i větve, ale na jaře vyraší opět nové výhony. U nás můžeme fíkovník pěstovat jako kbelíkovou rostlinu, kterou před příchodem podzimních mrazů přeneseme z terasy dovnitř.

Rostlinu s opadlými listy přezimujeme v chladném a vzdušném prostoru, který může být i tmavý. Během chladného přezimování rostlinu téměř nezaléváme. Pokud chcete sklízet plody, potřebujete k přezimování světlý prostor.

V jižních krajích květy opyluje Žlabatka hálková, která se do uzavřeného květenství dostává úzkým otvorem. Protože u nás není opylování touto vosičkou možné, plodů se dočkáme jen u samosprašné odrůdy jako je Brown Turkey. Bronzově zbarvené plody se objevují koncem léta, ale do podzimu nestačí dozrát. Nezralé plody, které sedí v úžlabí u opadaných listů, se musí udržet přes zimu a pak v následujícím létě dozrávají.

Jestliže rostlina po celou sezónu dobře neroste, plody opadnou. Fíkovník s hluboce laločnatými listy je i bez plodů krásnou rostlinou do místností, na verandu, na balkón nebo na terasu. Rozvíjející se listy jsou citlivé na sluneční úpal. V létě fíkovník nejlépe roste na teplém a slunném místě při hojnosti vody.

Ficus cyathistipula

Tato nepředstavitelně odolná rostlin z tropické Afriky má podlouhlé zelené listy s hnědými podpěrnými listeny, které listy pohárovitě obepínají. Latinské slovo cyathus znamená pohár a stipa je podpěrný listen. Listy jsou poměrně silné, tlusté a kožovité. Suchý vzduch snášejí ještě lépe než listy jiných fíkusů a zůstávají zdravé i na poměrně tmavých místech. I tady platí: lepší je dostatek světla, tepla a vlhkosti.

Zeminu udržujeme mírně vlhkou, jen u rostliny na tmavším místě spíše sušší. Studenou vodu nepožívejte a zalévejte až zemina trochu proschne. Někdy se na koncích větví tvoří zelené plody velikosti olivy.

Ficus elastica

Dříve než se rozšířila kultura kaučukovníku, získával se přírodní kaučuk ze šťávy Ficus elastica. Tento nejznámější fíkus při poranění nebo při řízkování z rány bohatě roní mléčnou šťávu - latex. Rostlina nesnadno rozvětvuje, zvláště při nedostatku světla. Je to tím, že v přírodních podmínkách Indie a Indonésie vyrůstá mladá rostlina vzhůru ke světlu liánovitě, přičemž se opírá o kmen jiného stromu. Jakmile se dostane nahoru, rozloží fíkus svou korunu a svými větvemi oplétá hostitelský strom. Když strom odumře, fíkus se postaví na vlastní nohy a může vyrůst do velikosti lesního obra, třicet až šedesát metrů vysoko.

Ficus elastica se udrží i na tmavším místě místnosti, ale tam se nerozvětvuje. Chcete-li mít brzy rozvětvený fíkus, seřízněte nejlépe časně zjara jeho vrcholek. Z vrcholu rostliny můžete získat řízek. Z řezné rány spláchněte latex, pak řízek vsaďte do mírně vlhké směsi rašeliny s pískem a nakonec ho přikryjte fólií, aby byl ve vlhku. K zakořenění je nutné teplé místo.

Fíkus občas otřete utěrkou s trochou podmáslí. Odstraníte tím prach a listy získají pěkný lesk. Dříve byl Ficus elastica nejvíce prodávaným fíkusem, ale dnes jsou významnější odrůdy:

Abidjan - list přechází do purpurově hnědé

Balgaplant - starší odrůda se zelenou, šedou a světle žlutou barvou na listu

Decora - okrouhlý list je vzpřímený, takže je zároveň vidět jeho vrchní strana se světlým středním žebrem a spodní červená strana u jiného listu

Robusta - široké zelené listy jsou postaveny blízko sebe

Tricolor - pestrý list, vedle zelené barva šedá, smetanově bílá a méně růžová

Ficus lyrata

Listy jsou až čtyřicet centimetrů dlouhé a jsou nejširší blíže svému vrcholu. Není nesnadné vidět podobnost listu se spodní stranou houslí. Ficus lyrata vyroste v místnosti asi dva metry vysoko a pokud je rostlina starší nebo má odstraněný vrchol, pak se rozvětvuje.

Nemá vysoké nároky na světlo, přesto nejlépe roste na velmi světlém místě chráněném před prudkým sluncem. Ve srovnání s ostatními fíkusy potřebuje vyšší vzdušnou vlhkost a na nedostatek vlhkosti reaguje hnědnutím okrajů listů.

Rosení a omývání listů houbou rostlině svědčí a jestliže na houbu dáte trochu podmáslí, opět obnovíte lesk na listech. Jakmile poněkud oschne zemina v květináči, pak rostlinu zalijete, nikoli však studenou vodou. Poklesu teploty a průvanu se snažte zabránit.

Ficus pumila

Tento fíkus vypadá úplně jinak nežli dosud uvedené druhy. Je to plazivá rostlina, která se přichycuje podkladu. Bujně prorůstá pařezy v tropických lesích Vietnamu a v jiných částech jihovýchodní Asie. V přírodě po nějakém čase vytváří plně vyvinuté, až deset centimetrů velké listy. V našich bytech zůstává pouze mladistvá forma, která se používá jako převislá nebo plazivá rostlina. Její listy jsou jen dva až tři centimetry široké, překrývají se, a tak vytváří hustou pokrývku.

Jestliže rostlině poskytneme vlhký vzduch v pokojovém skleníčku nebo v paludáriu, poznáte, jak nesmírně rychle pokryje celé plochy. Jinak rostlinu co nejčastěji mlžte. Rovněž dobrým opatřením je umístnění rostliny do nízké nádoby s vodou na postavenou obrácenou misku, nebo na vrstvu drobného štěrku. Zeminu nenechte nikdy příliš vyschnout, ale ani ji nerozmáčejte. Ficus pumila roste nejlépe na světlém místě chráněném před silným sluncem. Obstojně snese i polostín. V zimě je pro rostlinu vhodnější teplota nižší než běžná pokojová. Kromě původního druhu se prodávají další odrůdy:

Minima - malá odrůda s listem nejvýše jeden centimetr
Rikke - podvojně rozdělený list, světle a tmavě zelený

Zdroj: Nico Vermeulen - Pokojové rostliny

<< Další fotografie rostlin a květin >>