Pokojové rostliny s ozdobným listem oživí náš domov

Aleš Horák, 29.7.2013

Pokojové rostliny s ozdobným listem mají nespočítatelně podob, proto je možné vybrat si ty správné, které oživí právě náš domov. Rostliny mohou mít listy drobné, střední i hodně velké, mnohobarevné, panašované, nebo pouze zelené, střapaté, síťované, či laločnaté. Původním domovem pokojových rostlin s ozdobnými listy jsou tropy, pouště, ale i střední pásmo.

Výhody rostlin s ozdobným listem
Milovníci kvetoucích rostlin často nakupují bez většího uvažování. Uvidí rostlinu s krásnými květy, koupí ji a odnesou domů. Pak vyhledávají místo, kde se budou květy dobře vyjímat.

Většinou jinak se chovají lidé, kteří dávají přednost rostlinám s ozdobným listem. Jsou architekty a projektanty svých interiérů a ví, že rostlina nestojí v prostoru sama o sobě, ale je významným doplňkem k celému zařízení.

V některých bytech a domech vznikají krásná zátiší s rostlinami, vytvořená s dobrým vkusem a s citem pro tvar, barvu a světlo. Rostliny dodávají domovu zvláštní atmosféru. Jasně si to uvědomíte, když je z místnosti odnesete.

Určité druhy rostlin se lépe hodí do jednoho interiéru nežli do druhého. Rostliny s majestátným vzhledem, jako jsou banánovník, araukárie nebo pitosporum se zdají být předurčeny do přísně moderního interiéru, naopak listové begónie, kroton, aspidistra nebo koleus jsou ve shodě s intimní atmosférou místnosti s klasickým zařízením.

Nakupování rostlin se tak může stát zajímavým zážitkem a výsledek se nakonec jasně projeví v nejrůznějších interiérech - od těch klasických až po zcela moderní.

Araucaria heterophylla
(Blahočet, Araukárie)
Araukárie má ráda chladno. Uvedený druh pochází z Norfolských ostrovů, které leží v Tichém oceáně severně od Nového Zélandu. Tam rostou stromy i více než padesát metrů vysoké.

U nás doma pěstujeme mladé rostliny, které nerostou nijak rychle. Při dobrých podmínkách přiroste každý rok jedno patro větví se svěže zelenými a téměř nepichlavými jehlicemi.

Araukárii poskytněte pokud možno co nejsvětlejší, ale před přímým sluncem chráněné místo. Na tmavším místě se rostlina drží nad očekávání dobře, ale její růst je pomalý. Zalévejte mírně, jen aby zemina zcela nevyschla. S přesazením nepospíchejte a čekejte až je to nutné, protože araukárie tento zásah hůře snáší. Směs zemin má být bohatá na humus (rašelina, listovka). Přesazenou rostlinu začněte opět přihnojovat až po dvou měsících a i později přihnojujte jen slabě.

Araukárii prospívá pravidelné rosení a není-li venku nižší teplota než 7° C, můžete ji vynést ven na déšť. Při uvedené nebo jen mírně vyšší teplotě araukárie také nejlépe přezimuje, rozhodně lépe než v teplé místnosti, kde následkem suchého vzduchu spodní větve často žloutnou a opadávají. Jedná se o přirozený proces, ale opadalé větve již znovu nenarostou, takže za nějaký čas je spodní část kmínku holá. V létě rostlině prospěje pobyt venku na zastíněném místě, květináč zapusťte do půdy.

Aspidistra elatior

Aspidestru sotva něco udolá. Tato "železná" rostlina z Číny snese všechny možné podmínky na každém stanovišti: neuškodí jí slabý mráz, ani suchý vzduch v místnosti, také kouř a špatný vzduch (v Anglii jí říkají "hospodská" rostlina). Žádný problém, když zapomenete na zálivku. Tlustý kořenový oddenek, ze kterého přímo vyrůstají dlouhé listy, odumře jen tehdy, podlehne-li hnilobě ve stojaté vodě. Slunečním úpalem se mohou popálit listy.

Za nějakou dobu rostlina vzroste a její květináč se zcela zaplní oddenky. Pak rostlinu přesaďte, přičemž můžete narostlý trs rozdělit. Další rostlinou můžete udělat radost někomu, kdo neumí udržet při životě žádnou jinou rostlinu.

Původní druh má pevné zelené listy, ozdobnější jsou odrůdy se žlutou nebo bílou barvou na listech. "Milky Way" se smetanově zabarvenými skvrnami je z nich nejznámější. "Variegata Ashei" má na listech bílé proužky a "Variegata Exotica" má ještě více pruhovaný list.

Begonia

V tropech, zvláště ve Střední a Jižní Americe a dále v Asii, roste nejvíce begónií z přibližně jednoho tisíce známých druhů. Jsou typickými obyvateli vlhkých lesů, kde se kořeny nebo kořenovými oddenky často velmi rozrůstají. Jiné druhy rostou v pohořích a nepříznivé podmínky přežívají díky kořenovým hlízám v půdě. Hovoříme zde o takzvaných listových begóniích, které se pěstují kvůli ozdobným listům. Ostatní begónie jsou zařazeny mezi kvetoucími rostlinami.

Begonia boweri
Tato mexická begónie se správně jmenuje Begonia bowerae, ale většinou se prodává pod výše uvedeným jménem. Má pěkné růžově bílé mušličky květů, ale kvůli nim se rostlina nekupuje. Atraktivní jsou především světle zelené zřasené listy s černými nebo hnědými puntíky. Z původního druhu, který se zřídka prodává, vzniklo několik odrůd a z nich je nejznámější "Tiger". Má olivově zelený list se světle zelenými skvrnami, spodní strana listu a šťavnatý stonek jsou vínově červené.

Postarejte se o světlé, ne však silně osluněné místo s běžnou pokojovou teplotou. Kromě pravidelné zálivky je důležité, aby zálivková voda nebyla studená. Zemina má být stále vlhká, nikoliv však trvale mokrá. Listy nezvlhčujte, protože by se na nich snadno objevilo padlí. Rostlině svědčí čerstvý vzduch, ne však průvan a nejlépe roste při teplotě neklesající pod 15 °C. Po půlroce rostlinu přesazujte a pravidelně přihnojujte roztokem hnojiva. Ponechte ji ve stále stejné poloze vzhledem k dopadajícímu světlu.

Begonia Rex (hybridy)

Původní druh Begoina rex z Assamu se na trhu nevyskytuje, prodávají se jeho kříženci s četnými asijskými begóniemi. Jejich listy jsou až třicet centimetrů dlouhé a protože jsou těžké, rostlina se snadno převrhne. Použitím širšího a nejlépe těžšího hliněného květináče se problém vyřeší. Dejte pozor, aby přesazovaná rostlina nebyla v zemině hlouběji než dříve, jinak by mohlo zahnívat její "srdéčko". nádherně zbarvené listy se často krásně třpytí.

Barevné vzory jsou složeny hlavně z růžové, karmínové, stříbrné, zelené a červenohnědé barvy. Prodávané rostliny nejsou jednotně zbarvené, takže si z nich můžete vybrat rostlinu s takovým barevným laděním, které se vám zalíbí.

Jestliže se rostlina zlomí, můžete ji přemnožit listovými řízky. Odstraňte řapík listu, list těsně přiložte na vlhkou zeminu a pak ostrým nožem na několika místech prořízněte žilnatinu listu. Nakonec přikryjte list se zeminou fólií a to celé dejte na teplé místo bez přímého slunce. Za několik týdnů můžete nasázet mladé rostlinky, které vyrostly při řezných ranách na listu.

Brachychiton rupestris
V suchých oblastech australského Queenslandu rostou obrovské stromy s nápadně ztlustlým kmenem, který slouží jako zásobárna vody pro období sucha. Mladistvá forma těchto kolosů se prodává jako pokojová rostlina.

Svým obtloustlým a často rozmarně tvarovaným kmenem působí trochu směšně, ale dobře vzdoruje suchému vzduchu. Často můžeme na mladé rostlině zároveň vidět jednoduché páskové listy, asi dvacet centimetrů dlouhé, a složené listy se 3 až 9 podlouhlými laloky. Tím jsme o rostlině řekli to dobré.

Protože její listy jsou uspořádány ve velkém odstupu, růst stonku je vytáhlý a rostlina se brzy stane příliš velkou pro obývací pokoj. Je proto lepší pěstovat Brachychiton jako kbelíkovou rostlinu - v létě na slunci venku, při mírné zálivce, v zimě uvnitř při minimální teplotě 12°C a téměř bez zálivky. vyrostly při řezných ranách na listu.

Codiaeum variegatum

(Kroton)
Codiaeum patří do čeledi Euphorbiacea - pryšcovité a vlastně bychom měli tuto rostlinu zařadit do kapitoly Pryšcovité rostliny. Obecně známá je jako rostlina s ozdobným listem, která ještě před několika lety byla ve značné oblibě.

Bohužel není tak jednoduché udržet kroton v dobré kondici po delší dobu. Teplota musí být stejnoměrná a nesmí nikdy poklesnout pod 15°C, na stanovišti nesmí být průvan. Náročnost rostliny na vyšší teplotu a zároveň na vysokou vzdušnou vlhkost představuje problém: jak kroton udržíme v dobrém stavu přes zimu? Je to možné častým rosením a čištěním listů vlhkou utěrkou. Květináč postavíme na vrstvu drobných kaménků nebo na obrácenou misku v nízké a široké nádobě s vodou (vodní hladina musí být pod úrovní dna květináče). Zeminu v květináči udržujte stále mírně vlhkou a v létě pravidelně přihnojujte. Stanoviště rostliny má být světlé, nejlépe s ranním nebo odpoledním sluncem, protože při nedostatku světla mizí intenzivní vybarvení listů. Silný sluneční úpal však není dobrý.

Z poddruhu Codiaeum variegatum pictum vzniklo mnoho kultivarů. Nejznámější je velkolistá odrůda "Excellent" s listem, který je k vrcholu "o patro" užší. Nejstarší listy jsou načervenalé a s tmavou zelení, později vytvořené listy jsou žluté se zelení.

Jiné velkolisté odrůdy jsou:
Rina - velký, eliptický list s červenou a žlutou žilnatinou.
Norma - velký zelený list se žlutí.
Petra - list s nepravidelnými zelenými, žlutými, oranžovými, červenými a purpurovými skvrnami.
Nervia - špičatý dlouhý list s velmi širokým středním žebrem a s postranními žebry ve tvaru rybí kostry. Červená a žlutá ostře kontrastuje se světle zelenou a purpurovou barvou na zbývající ploše listu.

Coffea arabica

(Kávovník)
V horách Jemenu zbyly úzké terasy, kde se kdysi pravděpodobně poprvé pěstovaly kávovníky. Coffea arabica pochází z Etiopie, ale nejdříve se tato rostlina pěstovala v arabském Jemenu. Později Holanďané propašovali klíčivá zrna do Nizozemské Indie a pak do Jižní Ameriky, kde je dnes největší produkce kávy.

Můžete zkusit pěstovat kávovník na polici u okna, i když vám neposouží k pití šálku kávy. Potřebujete k tomu čerstvá nepražená zrna, která se někdy prodávají. K jejich vyklíčení je nezbytné spodní teplo (20-25 °C) a k růstu semenáčků je prospěšný vlhký vzduch. Semenáčky s leskle zelenými listy potřebují teplo, vlhký vzduch, dobré rozptýlené osvětlení, dále dobře vlhkou a živnou půdu.

Na plantážích začínají kávovníky kvést po několika letech od výsadby. Také ve sklenících mohou rostliny kvést a nasazovat plody.

Coleus Blumei (hybridy)

(Koleus)
Na jaře a v létě září koleusy v prodejnách květin pestře zbarvenými listy. Paleta barev je veliká: světle zelená s čokoládovou hnědí, zelená s ohnivou červení žilnatiny, oranžově hnědá se zeleným okrajem, zelená se žlutým srdéčkem, purpurově červená až téměř černá. Hybridy nejsou většinou pojmenovány. Vybrat si můžete barvu, která se vám nejvíce líbí.

Koleus postavte na slunné místo bez prudkého poledního slunce. Zálivkou nešetřete a pokuste se této rostlině z jihovýchodní Asie poskytnout nepříliš suchý vzduch. Po určité době rostlina vytvoří květy, ale ty nijak její krásu nezvětšují. Jestliže chcete mít rozvětvený a hustý koleus, včas ho řádně seřízněte.

V teplých a suchých místnostech ztrácí koleus během zimy listy a živoří. Proto se rostliny na podzim zbavte nebo ji přezimujte v místnosti s teplotou 10 - 16°C. Na jaře můžete z vrchních šťavnatých částí stonku nařezat řízky. Jejich spodní konce dobře zakoření ve vodě a řízkovance pak vsaďte do květináče.

Corynocarpus laevigata

Strom z Nového Zélandu, který je jako mladá rostlina vhodný k pěstování ve světlých a chladných místnostech. Teplý a suchý vzduch rostlině nesvědčí a navíc podporuje šíření svilušky. Rosení a vlhčení listů utěrkou je jen východisko z nouze. Lepší je pěstovat Corynocarpus jako kbelíkovou rostlinu, která přezimuje v suchu v dosti chladném prostoru (minimální teplota 5° C).

V létě je rostlina venku, kde se zemina ve větší nádobě udržuje mírně vlhká. Kromě původního druhu s oválným zeleným listem existuje pestrolistá odrůda "Variegata". Její list je světleji zelený a má na něm, zvláště na konci, smetanově zbarvené skvrny.

Cupressus macrocapra

(Cypřiš)
Tento až 25 metrů vysoký strom roste v Kalifornii. Z druhu vznikl kultivar "Goldcrest", kterému se říká pokojový cypřiš. V teple vytápěných místnostech roste příliš vytáhle. Chladný a světlý prostor s dostatkem čerstvého vzduchu je mnohem vhodnější. V zimě zalévejte mírněji, ale v létě potřebuje cypřiš hodně vody.

Cypřiš můžete pěstovat i jako kbelíkovou rostlinu, kterou můžete přenést zvenku dovnitř až před příchodem mrazů silnějších než 10 °C. V oblastech s mírnější zimou, než bývá u nás, se tento jehličnan pěstuje ve volné půdě na zahradách.

Zdroj: Nico Vermeulen - Pokojové rostliny

<< Další fotografie rostlin a květin >>