Kvetoucí pokojové rostliny, bramboříky, zvonky, chryzantémy a klívie

Aleš Horák, 19.11.2013

Kvetoucí pokojové rostliny bramboříky, zvonky, chryzantémy, klívie i další zdobí výrazně barevné květy. Některé se pěstují také jako hrnkové rostliny. Mohou být keříčkové, stromkové, ale i hlíznaté. Jejich původním domovem je Jižní Amerika, celá Asie, Afrika i Evropa.

Beloperone guttata
Tato mexická rostlina má zajímavé převisající květenství, které připomíná delší chmelové šišky. Vlastní květy jsou sice také pěkné (bílé s tmavočervenými skvrnami), ale jsou malé a nenápadné. Chrání je zelenavé až načervenalé listeny a ty jsou hlavní ozdobou rostliny. Beloperone snese plné slunce a na osluněném místě má květenství nejlépe vybarvená. Je vděčnou pokojovou rostlinou, která může být až půl metru vysoká. V zimě ji pěstujte na světlém, chladném místě a udržujte ji poměrně v suchu. Na jaře rostlinu řádně seřízněte. Za štědrou zálivku a za pravidelné přihnojování během léta se rostlina odvděčí bohatým kvetením. Můžete ji přemnožit zjara polovyzrálými stonkovými řízky.

Browallia speciosa

(Broválie)
Na keříčkovité rostlině se objevují fialově modré květy měsíc za měsícem. Kvetení můžete prodloužit tím, že budete odkvetlé květy pravidelně odstraňovat. Broválii dejte na slunné, v každém případě světlé místo. Zeminu v květináči udržujte stále mírně vlhkou a občas rostlinu přihnojte. Browallia speciosa je vytrvalá rostlina z Kolumbie. U nás se pěstuje většinou jako jednoletá rostlina. Na jaře si můžete koupit již kvetoucí rostlinu nebo koncem zimy vysejte semena do zeminy, která je nejméně 18 °C teplá. Vzešlé semenáčky později zaštípněte, aby se dobře rozvětvily.

Calceolaria

(Kalceolárie, Pantoflíček)
Kalceolárie je rostlina se slunnou tváří, která dobře roste jen na neosluněném místě. Tuto rostlinu, která vás potěší nafouknutými květy jen jedno jaro, dejte před okno obrácené na sever nebo na východ. Pěstují se kříženci s teplými barvami a s různou kresbou květů, jejichž společné pojmenování je Calceolarie x herbeohybrida. Když kalceolárii dáte na chladné, před sluncem chráněné místo a budete ji bohatě zalévat, odmění se záplavou květů. Odkvetlou rostlinu vyhoďte, protože dalšího kvetení se nedočkáte. Skuteční nadšenci kalceolárii vysévají koncem léta a pak rostliny přezimují, ale mnohem jednoduší je koupit kalceolárii začátkem jara kvetoucí.

Campanula isophylla

(Zvonek)
Modré hvězdicovité květy tohoto zvonku září po celé léto. Postupně vykvétají nové květy a těšit se jimi můžete po dlouhé měsíce, pokud rostlinu dáte na vzdušné a nepříliš horké místo. Zvonek potřebuje slunce, ale nejlepší je místo chráněné proti silnému polednímu slunci. Zvonek pochází ze severoitalských hor a v přírodě snáší mráz. Není tomu tak u rostliny v květináči, která v zimě potřebuje minimální teplotu 5 °C. Zvonek přezimujte v chladné místnosti a poměrně v suchu. V létě nešetřete vodou, zalévejte pravidelně. Voda musí vždy volně odtékat z květináče, protože kořeny zvonku v mokru uhnívají. Proto musí být i zemina dobře propustná pro vodu. Kromě modře kvetoucího druhu se prodávají kvetoucí rostliny Campanula isophylla Alba. Nejoblíbenějším kulturní formou je Campanula siophylla Mayi s většími modrofialovými květy.

Capsisum annum

(Okrasná paprika)
Capsicum annum pravděpodobně pochází z Jižní Ameriky a z tohoto druhu vznikly nejen četné kulturní formy, které se pěstují k potravinářským účelům, ale i formy okrasné. Papriky s ozdobnými plody v barvě červené, oranžové, žluté, zelené nebo tmavě purpurové se prodávají od začátku léta. Plody se vyvíjejí z bílých kvítků a po uzrání zůstávají na rostlině až do zimy. Okrasná paprika potřebuje hodně světla a nejlépe plné slunce, dále hodně čerstvého vzduchu. Zálivka má být středně vydatná. Časem se plody svrašťují, tím rostlina ztrácí okrasnou hodnotu. Pak se s ní rozlučte, protože podruhé už nepokvete. Pokud si před tím seberete semena, můžete je začátkem jara vysít při teplotě kolem 20 °C.

Catharanthus roseus
(Ktarantus)
Pro bohaté a dlouhé kvetení je katarantus oblíbenou jednoletou rostlinou na záhonech. Tato rostlina z Madagaskaru může v létě kvést i na balkóně, na terase nebo na polici u okna. Starší, dosud používané jméno rostliny je Vinca rosea. Katarantus se venku může pěstovat až po skončení jarních mrazů. Potřebuje slunné místo a hodně vody. Voda musí vždy od kořenů volně odtékat, jinak kořeny uhnívají. Katarantus se nepěstuje déle, nežli je jedna sezóna kvetení. Rostlinu přezimujte jen v případě, že z ní na jaře budete řezat stonkové řízky (dobře zakoření ve vodě). Dobře možný je i výsev semen pod sklem v březnu až v dubnu.

Celosia argentea

(Celosie, Nevadlec)
Celosie pochází z Indonésie, kde roste na vypálených místech podél polí a cest. Anglické pojmenování rostliny je "fire-weed" (firre=oheň, weed=býlí, plevel). Latovité květenství může být u botanického druhu i stříbřitě zabarvené. Rostlina je tak krásná, že na ní není co zlepšovat. Přesto existuje neuvěřitelně mnoho pěstovaných forem, mnohdy sotva od sebe rozpoznatelných. Zřetelně se odlišují takzvané Plumosa-hybridy s květenstvím ve tvaru tlustého chocholu a Cristata-hybridy s hřebenovitě znetvořenými květenstvími. Ve všech případech mají vyšlechtěné odrůdy nepřirozeně fluoreskující odstíny žluté, růžové, červené a oranžové barvy. Celosie se pěstují jako letničky v zahradách, ale ve vlhkém létě nemají pěkná květenství. N krytém místě a uvnitř domu bývají rostliny vzhlednější, pokud jsou na místě slunném, ale chráněném před silným poledním sluncem. Vyhovuje jim středně vydatná zálivka, jinak nemají žádné zvláštní nároky.

Chrysanthemum Iindicum

(Hrnkové chryzantémy)
Nejvýznamnější druh, ze kterého vznikly dnešní chryzantémy pro hrnkovou kulturu, je Chrysanthemum indicum z Japonska a Číny. Jejich původ není nijak jistý, protože Číňani již pět století před naším letopočtem horlivě křížili druhy chryzantém. Všechny nespočetné odrůdy ve všech možných barvách a tvarech květů pocházejí z těchto pradávných předků. Přirozenou dobou kvetení chryzantém je podzim. Kvetení je u nich vyvoláno krátkou délkou dne. Zahradníci toho využívají a tím, že podle potřeby rostlinám upravují délku dne zatemňováním a umělým světlem, mohou dodávat na trh kvetoucí hrnkové chryzantémy v kteroukoliv roční dobu. Při takové produkci se ve velké míře k regulaci růstu a k ochraně rostlin proti chorobám a škůdcům používají chemické prostředky.

Kořenový bal chryzantémy udržujte stále mírně vlhký. Při nedostatku vody žloutnou listy a při hromadění vody v květináči zahnívají kořeny. Květy nesmáčejte vodou, jinak se na nich snadno rozšíří plíseň. Zalévejte proto opatrně a rostliny nepostřikujte. Chryzantémy vydrží nejdéle kvést na světlém a chladném místě. Teplota je rozhodující činitel. Při 16 - 18 °C rostliny kvetou několik týdnů.

Chrysothemis pulchella

Do nedávné doby se nepovažovalo za možné úspěšně pěstovat Chrysothemis v suchém ovzduší místností. Tato rostlina se sytě zeleným listem skutečně vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost. V létě, kdy je v plném růstu, jí prospívá časté rosení a umístění na podklad z mokrých kaménků. Zvýší se tím vlhkost ve vzduchu kolem rostliny. Naštěstí v zimě ztrácí Chrysothemis listy a stonky a přežívá zlé měsíce v klidu jako kořenová hlíza. Na jaře hlízu přesaďte do čerstvé zeminy, kterou pak udržujte mírně vlhkou, aby znovu vyrašily listy. Rostlina na světlém místě bez přímého slunce a při teplotě nad 16 °C později spolehlivě vykvete.

Clerodendrum paniculatum

(Klerodendrum)
V jihovýchodní Asii tomuto keři říkají pagodový strom. Některé druhy obsahují mediciální látky, které zřejmě působí na pacienta dosti proměnlivým účinkem. Jako pokojová rostlina se v poslední době objevuje na zahraničním trhu Clerodendrum paniculatum, například jeho odrůda "Starshine". Rostlina vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost, velký květináč s živnou směsí zemin, hodně vody během růstu a slunné místo. V zimě jí vyhovuje chladnější místnost (maximálně 15 °C) a málo vody. Po odkvětu rostlinu hluboko seřízněte, na jaře potom vyraší v pěkný keřovitý tvar a opět nádherně vykvete na koncích výhonů.

Clerodendrum thomsoniae
Tento druh ze západní Afriky je již dlouho v kultuře jako pokojová rostlina. Z bílého nafouklého kalichu vyčnívá ostře červená korunka s tyčinkami. Rostlinu koupíte ve tvaru malého keříku, protože během předcházejícího pěstování byla ošetřena chemickými látkami, které brzdí růst. Teprve až jejich účinnost vymizí, projeví se pravá povaha rostliny. V druhém roce musíte rostlinu po odkvětu silně seříznout, abyste udrželi na uzdě její silný popínavý růst. Klerodendrum pěstujte na světlém, nejlépe mírně slunném místě. V létě zalévejte mírně a během zimního klidu (minimálně při 15 °C) ještě méně.

Clerodendrum ugandese

Toto klerodendrum ze střední Afriky má keřovitý tvar a překrásně fialové až světle modré květy, které připomínají motýla. Jejich tyčinky vypadají jako tykadla. Rostlina vyžaduje teplé a slunné místo při vysoké vzdušné vlhkosti. Umístěte ji na vrstvu mokrých kaménků a co nejčastěji ji mlžte. V létě zalévejte hodně, při přezimování v chladnější místnosti (minimálně 15 °C) zalévejte málo.

Clivia miniata
(Klívie)
Jihoafrická klívie přechází do růstového klidu v období sucha. Jestliže vaší klívii také dopřejete odpočinek, odmění se bohatým kvetením. Proto na podzim rostlinu udržujte v chladnu (mezi 8 - 15 °C) a suchu. Na jaře z rostliny vyrůstá květní stonek, když je nejméně deset centimetrů vysoký, přeneste rostlinu do místnosti s pokojovou teplotou a začněte ji postupně více zalévat. Během květu je zapotřebí dostatek vody a živin, ale u kořenů nikdy nesmí stát voda. Klívie špatně snáší slunce, naopak jí nevadí silnější stín. Pokud to není nezbytné, klívii nepřesazujte. U starší rostliny vyrůstají z kořenů mladé rostliny, které můžete oddělit a pěstovat samostatně. Klívie se může množit i semenem, ale semenáče začínají kvést až po více letech.

Clivia nobilis
Málo známý druh klívie, který bohatě kvete svěšenými, oranžově červenými květy na poměrně tenkém stonku. Také list s nerovným okrajem je dosti štíhlý. Ošetřování je podobné jako u Clivia miniata.

Curcuma zedoaria
(Kurkuma)

Do nedávna byla tato vzácná rostlina k vidění jen v tropických sklenících, nyní se stále častěji objevuje v nizozemských zahradních střediscích. Patří do čeledi zázvorovitých a stejně jako pravý zázvor tvoří hlízovitě zduřelé oddenky. Ty jsou žluté a připravuje se z nich koření kurkuma, které je oblíbené v orientálních kuchyních. Kurkuma je ozdobná nejen podlouhlými listy, ale především svým pestrým šišticovitým květenstvím. Vlastní květy jsou nenápadné, ale listeny nad nimi jsou růžové a mají lákat hmyz. Během léta má být kurkuma na teplém a světlém místě bez silného oslunění. Zalévejte zdrženlivě a na podzim postupně zálivku ukončete. Pod odumření listu uskladněte kořenové oddenky na suchém a chladném místě (10 - 15 °C). Začátkem jara nasaďte oddenky do květináče, při tom je můžete rozdělit. Přiměřenému růstu nových výhonů dávejte postupně více vody.

Cyclamen Persisum - hybridy

(Brambořík)
Bramboříky v květináči s nejrůznějšími barvami květů a s různou velikostí, jak se dne prodávají, mají svého předka v druhu, který roste v horách od Řecka po Írán. Vyšlechtěné velkokvěté odrůdy mají jasné barvy květů, někdy jsou jejich květní lístky třepenité. Nyní se zvyšuje obliba malokvětých odrůd, které jsou odolnější a krásněji voní. Někdy nás brambořík zklame. List žloutne, květní stonky se svěsí nebo uhnívá srdéčko rostliny. Někdy má tento nezdar příčiny v chybném pěstování ještě před tím, než jste rostlinu koupili. V žádném případě nekupujte brambořík se svěšenými žlutými listy nebo brambořík, který stál venku při teplotě nižší než 10° C. Koupený brambořík doma hned vybalte a umístěte na chladné, světlé místo bez přímého slunce. Ideální je teplota 16 °C. Při vyšší teplotě rostlina kvete po mnohem kratší dobu. Na stanovišti má být dostatek čerstvého vzduchu, nikoliv však průvan.

K zálivce je vhodná měkká voda s pokojovou teplotou. Nezalévejte na hlízu, jinak by se mohla objevit hniloba srdéčka. Raději zavlažujte spodem. Kvetoucí brambořík nepostřikujte vodou. Zeminu udržujte vlhkou, avšak nepřemáčejte ji. Zaschlé listy a odkvetlé květy odtrhněte z hlízy kroutivým pohybem. Během kvetení a dokud má rostlina zelené listy, tak přihnojujte. Přihnojování a také zálivku ukončete, když začíná list žloutnout. Pak rostlina přechází do klidu. Květináč dejte na chladné místo s teplotou kolem 10 °C. Jakmile hlíza začne jevit známky nového života, přesaďte ji do nepříliš velkého květináče a začněte s pěstováním na teplejším místě.

Zdroje:

Zdroj: Nico Vermeulen - Pokojové rostliny
<< Další fotografie rostlin a květin >>