Odpověď ministra Bartoše na otevřený dopis ČKAIT
Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš reaguje na otevřený dopis předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ze dne 14. srpna 2024.
Vážený pane předsedo,
předně mi dovolte poděkovat za Váš dopis. Zpětnou vazbu považuji za velmi důležitou, zvlášť od České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, jelikož právě pohled od projektantů je pro rozvoj stavebnictví klíčový. Jsem rád, že spolu na pracovní úrovni často komunikujeme a můžeme si sdělovat naše pohledy na věc.
K Vaší žádosti o urychlené legislativní změny k odstranění retroaktivních účinků zákona musím uvést, že nový stavební zákon nepůsobí retroaktivně, naopak novelou nového stavebního zákona (zákon č. 152/2023 Sb.) došlo ještě k dalšímu zmírnění účinků nového stavebního zákona, kdy byla přidána další dodatečná přechodná ustanovení. Původní stavební zákon schválený v roce 2021 přechodná ustanovení například k dokumentacím vůbec neobsahoval. K Vaší žádosti o přechodné ustanovení, aby až do 30. 6. 2027 bylo možné žádat o povolení stavby podle starého stavebního zákona (tedy např. o územní rozhodnutí, stavební povolení atd.) sděluji, že uvedené není právně možné. Je zcela standardní legislativní technikou, že od určitého data nabude nová právní úprava účinnosti a od tohoto data je nutné novou právní úpravu aplikovat v praxi a pouze již zahájená řízení se ošetří přechodnými ustanoveními právě za účelem, aby právní úprava nepůsobila retroaktivně.
Zároveň je nutné sdělit, že aplikace procesů podle starého stavebního zákona by nepřinesla žádnou výhodu, jelikož pokud se budeme bavit pouze o procesní stránce věci, pak oproti starému stavebnímu řízení nedochází k žádným zásadním změnám. Nové řízení o povolení záměru věcně vychází ze starých procesů (tzn. jde především pouze o sloučení územního a stavebního řízení), ale stále platí, že nové řízení o povolení záměru má obdobný okruh účastníků řízení, pro žádost o povolení je nutné obstarat obdobné podklady a i samotné posuzování stavebního řízení je de facto totožné, pouze v rámci jediného řízení dochází k tomu, že stavební úřad stavbu zároveň umístí i povolí. Naopak je nutné jednoznačně konstatovat, že nová právní úprava je jednodušší z důvodu snížení počtu podkladových aktů, kdy závazná stanoviska týkající se ochrany životního prostředí jsou integrována do jednotného enviromentálního závazného stanoviska a další závazná stanoviska jsou integrována v rámci koordinovaného závazného stanoviska. Aplikace procesů podle starého stavebního zákona tedy nedává věcný význam, jelikož by nedošlo k jakémukoliv zjednodušení procesu.
V tomto ohledu je dále nutné konstatovat, že neplatí tvrzení, že ČKAIT nemohl předpokládat, jaká právní úprava bude platit, a tudíž se na novou právní úpravu připravit. Věcný záměr nového stavebního zákona byl vládou ČR schválen již dne 24. 6. 2019. V rámci věcného záměru zákona bylo zřejmé, že dojde k integraci jednotlivých povolovacích procesů a bude existovat jednotné povolení záměru. V tomto ohledu byl následně nový stavební zákon schválen (2021) a na uvedeném nic nezměnila ani novela nového stavebního zákona z minulého roku. Naopak, jak již bylo sděleno, novela z minulého roku množství přechodných ustanovení přidala, aby došlo ke zmírnění účinků nového stavebního zákona. ČKAIT byl v rámci procesu přípravy jak věcného záměru zákona, tak i samotného nového stavebního zákona opakovaně konzultován a zástupci ČKAIT se přímo na přípravě zákona podíleli, a to například prostřednictvím pracovní skupiny pro hmotné stavební právo, kterou k tomuto účelu zřídilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud tedy v rámci Vašeho dopisu sdělujete, že nyní uzavřené smlouvy neodpovídají novému stavebnímu zákonu, bylo uvedené řešitelné, kdy do smluv uzavíraných od roku 2019, kdy bylo zřejmé, jak bude nová právní úprava vypadat, bylo možné zakomponovat ustanovení, že pokud se v době plnění zakázky změní právní úprava, automaticky se smlouva bude posuzovat podle nových procesů v novém stavebním zákoně.
Co se týká případné nutnosti upravit dříve uzavřené smlouvy na zpracování projektové dokumentace, pokud jejich předmětem bylo např. zpracování DUR a u nichž nebylo z nejrůznějších důvodů požádáno o územní rozhodnutí před 1. 7. 2024, má zadavatel k dispozici možnost měnit smlouvu za podmínek § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek. Jak je známo, má zadavatel možnost uzavřít dodatek v režimu tzv. de minimis změny do 10 % ceny původní smlouvy dle § 222 odst. 4 (při respektování dalších podmínek tohoto ustanovení). Pro větší změny je k dispozici, jak sám uvádíte, § 222 odst. 6, který umožňuje změnu z nepředvídaných důvodů až do 30 % původního závazku (při vzájemném započítávání víceprací a méněprací). Uvažovat by se za určitých podmínek dalo i o využití § 222 odst. 5 (změny nezbytné k dokončení díla). Samozřejmě si uvědomuji, že změna smlouvy vyžaduje souhlas obou stran a jednání může být v některých případech komplikované, nicméně jak již bylo uvedeno výše, nejpozději od roku 2021 mohli zadavatelé počítat s tím, že nový stavební zákon nabude účinnosti a tuto otázku do smluv promítnout (např. v podobě tzv. vyhrazené změny dle § 100 zákona o zadávání veřejných zakázek). Splnění podmínek pro možnost změny na plnění veřejné zakázky je však nutno posoudit v každém konkrétním případě. Odbor strategií, práva a elektronizace veřejných zakázek MMR je v rámci své metodické činnosti v případě potřeby připraven pomoci zadavatelům i projektantům s posouzením těchto otázek.
Co se týče žádosti o novelu vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, pak zde je nutné konstatovat, že celá tato vyhláška byla vytvořena ve spolupráci se ČKAIT, přičemž někteří členové ČKAIT přímo uzavřeli s MMR smlouvu a jako konzultanti se přímo na vytvoření vyhlášky podíleli. Například příloha vyhlášky, která stanovuje obsahové náležitosti dokumentace pro provádění stavby, byla z velké části tvořena členy ČKAIT a ministerstvo do tohoto procesu zasahovalo spíše minimálně, jelikož MMR uznává, že ČKAIT sdružuje odborníky z praxe a je tedy primárně jejich odpovědností stanovit si, podle jaké dokumentace bude stavba realizována. Zároveň v rámci meziresortního připomínkového řízení byly akceptovány všechny zásadní připomínky od ČKAIT, přičemž například celá příloha č. 13 vyhlášky byla vytvořena pouze na výslovnou žádost ČKAIT.
Co se týče členění vyhlášky o dokumentaci staveb, pak vyhláška obsahově vychází z dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů a svojí strukturou odpovídá zmocnění dle § 158 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň je nutné sdělit, že částečně rozdílné členění jednotlivých příloh není chybou, nýbrž došlo k němu z důvodu koordinace s Ministerstvem dopravy, jelikož příloha č. 4 obsahuje náležitosti dokumentace pro povolení stavby v případě souboru staveb. Dokumentace pro povolení stavby v případě souboru staveb musí zahrnovat také požadavky na dokumentaci staveb dopravní infrastruktury, přičemž zde členění rámcově vychází z přílohy č. 11 již zrušené vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Samozřejmě lze přílohu č. 4 využít i pro jiné než dopravní stavby. V takovém případě se projektová dokumentace části D zpracovává po objektech a souborech technických nebo technologických zařízení a dokumentace každého objektu se zpracovává obdobně podle požadavků stanovených v dokumentaci pro povolení záměru příslušného objektu.
Rovněž otázka vytvoření specifického rozsahu dokumentace pro zadání stavebních prací (který by byl užší než rozsah dokumentace pro provádění stavby) byla s ČKAIT opakovaně diskutována s tím, že pokud si to praxe vyžádá, bude v tomto směru novelizována vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Je však třeba, aby bylo vyjasněno, jaký tento rozsah má být (resp. co z obsahu dokumentace pro provádění stavby dle vyhlášky č. 131/2024 Sb. není pro zadání veřejné zakázky třeba). Pokud tuto potřebu již nyní shledáváte, dovoluji si o takový návrh ČKAIT požádat.
Zároveň dodávám, že předpokládám, že s ohledem na existenci přechodného ustanovení v § 329 odst. 3 nového stavebního zákona je, a ještě po delší dobu bude, většina veřejných zakázek zadávána (a následně realizována) na základě dokumentace pro provádění stavby zpracované podle starého stavebního zákona. Připomínám, že MMR vydalo k aplikaci tohoto přechodného období při zadávání veřejných zakázek metodické stanovisko, které je k dispozici na Portále o veřejných zakázkách.
Co se týče portálu stavebníka, pak v současné chvíli lze na portálu stavebníka doplnit projektovou dokumentaci (případně i jiné náležitosti) prostřednictvím formuláře „Doplnění žádosti či odstranění vad žádosti“. Lze vkládat projektovou dokumentaci jako celek, což je však v souladu s vyhláškou č. 190/2024 Sb., o podrobnostech provozu některých informačních systémů stavební správy. Co se týče přihlašování, z důvodu nutnosti ztotožnění osoby podávající žádost je v současné chvíli využíváno přihlašování prostřednictvím Identity občana. Systém je připraven na Registr zastupování (REZA), zároveň MMR spolupracuje se zástupci ČKAIT na vzniku evidence autorizovaných a kvalifikovaných osob.
S pozdravem
Ivan Bartoš
ministr pro místní rozvoj
ministr pro místní rozvoj
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Hodnocení článku
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Reality
- Luxusní nemovitosti nejsou jen pro zahraniční investory – Češi tvoří většinu vlastníků
- PSN dokončila projekt Ahoj Vanguard v pražských Modřanech, který je téměř vyprodaný
- Nejistota kolem digitalizace stavebního řízení trvá. Projekty se prodlužují, prodražují a stavebníci i úřady tápou
- Co přinese nový obchodní týden? Americké volby se blíží…
- Lokalita a infrastruktura: Jaké jsou významné faktory při výběru bydlení
- Nemovitost jako jistá investice. Češi své peníze ukládají do bytů, sázejí na novostavby a zahraniční destinace