Po třech letech Andrea s dlouholetým přítelem Mirkem přesídlili z paneláku do paneláku. Necelých třicet metrů čtverečních nájemního bytu vyměnili za zhruba dvou a půl násobek vlastního prostoru v nově zrekonstruovaném domě.

Přestože mladý pár zatím neplánuje svatbu ani rodinu, menší byt by jejich problémy s nedostatkem úložných prostorů neřešil a očekávání nesplnil. Začali se shánět po větším. Andrea původně o bydlení v paneláku nechtěla ani slyšet, přesto nakonec už po první návštěvě změnila názor.

Srdeční záležitost

Byt, vzdálený od toho původního zhruba jeden kilometr, sice nebyl optimálně členěný, postrádal úložné prostory, ale i tak z toho byla „láska na první pohled“. Andrea v ten moment věděla, jak jeho dispozice změnit a jiný byt už nepřipadal v úvahu. Pro plánovanou přestavbu nevyužili ani služeb architekta a celou záležitost svěřili stavební firmě Fika, která se na kompletní rekonstrukci bytu podílela. Dnes už září novotou nejen jejich byt, ale i celý dvanáctipodlažní panelový dům v Jahodové ulici na Zahradním Městě v Praze. Koupelna je chytře spojena s toaletou a vybavena vším nezbytným pro pohodlné užívání. Své místečko zde našla i nezbytná pračka.

Na špatné stopě

Aby se z původní malé a nešikovně řešené koupelny mohla stát současná „dáma“ v originální šedé róbě, musela odkrojit značný díl někdejší chodby a taky uběhlo poměrně hodně času. Cestu do finále rekonstrukce například provázelo více než půlroční martyrium s hledáním vhodných obkladů a dlažby.

„Měla jsem hlavu plnou představ o krásných koupelnách nastudovaných z časopisů, ale nedařilo se nám sehnat nic, co by se jim v reálu blížilo a přitom nepřesahovalo osm set korun za metr čtvereční. Hodně se nám líbila také mozaika, ale vzhledem k cenám jsme tohoto záměru upustili. Po čase jsme dospěli alespoň k rozhodnutí o barvě koupelny“, vzpomíná Andrea.

Po šesti měsících bezvýsledného pátrání, v době, kdy už si jakýsi obklad konečně objednali, ji zcela náhodou reklamní poutač nasměroval do koupelnového studia. Tam objevila to „pravé ořechové“. V Koupelnách pod Letnou se pak, nejprve v počítači, realizovala konečná podoba vysněné koupelny. Šedivé odstíny obkladů i dlažeb španělské provenience s atraktivními dekorativními prvky předčily všechny představy, aniž by přesáhly předpokládaný finanční limit. Opět se potvrdilo osvědčené - kdo si počká, ten se dočká. Je však třeba vybírat s rozvahou a obrnit se trpělivostí.

V polovině cesty

Koupelna v nájemním bytě měla jen sprchový kout. „Doma u rodičů jsme ale vanu měli, tak jsem ji docela postrádala“ doplňuje Andrea. „Věděla jsem, že v nové koupelně chybět nesmí a taky nebude. Je tak příjemné, alespoň jednou týdně si udělat čas a naložit se do bohaté pěny…“, rozplývá se při představě osvěžující lázně. Nové koupelně však nechybí ani sprchový kout. Majitelé ho k běžné denní hygieně považují za praktičtější a patřičně ho také využívají.

Kromě vany Andrea toužila mít v koupelně i průsvitnou příčku z luxferů. To byly vlastně hlavní dva požadavky, které si přála zrealizovat. Přestože se koupelna  „rozložila“ na výrazně větší ploše, na skleněné tvárnice nakonec nedošlo. Hranatý sprchový kout, který od ostatního prostoru mělo oddělit právě sklo, nakonec stejně dobře zastoupil sprchový kout ve tvaru čtvrtiny kruhové výseče. Usnadňuje totiž přístup ke skříňce s toaletními potřebami i na toaletu.

Lenka Saulichová

Foto: Lukáš Hausenblas (lukashaus@centrum.cz)

Realizace: firma Fika