Máte depresi ? Rozsviťte si !

Výraz „dnes mám depku“ zná většina z nás. Až 60 procent lidí trpí na podzim a v zimě únavou, poruchami spánku i špatnou náladou. Nemohou za to oni, ale jejich biologické hodiny, které se takříkajíc porouchaly. Místo hodináře potřebují ale něco jiného – světlo!

Když svítí sluníčko, má dobrou náladu i věčný škarohlíd nebo politik, jakmile ale začne sychravo a tma a nad zemí se začne protahovat mlha jako na uvítanou pána z Baskervillu, bývá všechno špatně. Lékaři hovoří o „zimní depresi“ (sub-syndromální sezónní onemocnění - Sub SAD) nebo o sezónním afektivním onemocnění (SAD), které se od zimní deprese liší svou intenzitou. Najednou vás nebaví práce, nezvládáte ji, nemůžete se k ničemu přinutit…

Na deprese? Světlo!

Pro tyto syndromy existují i mnohem poetičtější názvy - ,podzimní´ a ,zimní blues´. Často trápí tvůrčí osobnosti, ví se to například o Gustavu Mahlerovi, Vincentovi van Goghovi i dalších. Proč asi odjížděla smetánka na zimu na Riviéru?!“ připomíná profesorka Helena Illnerová z Akademie věd.

Řada lidí proto jezdí v zimě k moři za sluncem, nikoliv za teplem. Pokud nemůžete, zkuste zdánlivou maličkost: světlo.

„Vždycky se věřilo, že pracovní útlum v odpoledních hodinách souvisí s tím, že po obědě se odkrví mozek, protože je potřeba ,zpracovat´ jídlo v žaludku. Jenže pak se ukázalo, že tento pokles výkonnosti mají i lidé, kteří neobědvají. V těchto hodinách se prostě vyplatí si ,přisvítit´, mozek světlo potřebuje,“ radí Helena Illnerová.

S vědou souhlasí i architekti: „Pracovní lampy by měly nabízet silné světlo, protože povzbuzují intelekt. Pod intenzívním světlem vám mozek funguje na větší obrátky,“ říká architektka Jitka Pavlíková z galerie Design fórum. To, že nedostatek světla může skončit jako nebezpečná nemoc, si lékařská věda přiznala až v roce 1987, kdy Americká psychiatrická asociace stanovila SAD jako samostatnou diagnózu. Už v antice totiž věděli, že světlo a tma mají vliv na depresivní náladu. Ve 2. století před naším letopočtem tak Aretaunus napsal, že „letargičtí mají být položeni na světlo a vystavováni paprskům slunce“.

Čím žijete dále od rovníku, tím máte větší šanci na toto onemocnění – není náhoda, že skandinávské země vedou tabulky sebevražd a brání se alkoholismu omezením prodeje. Větší výskyt případů SAD se registruje u žen než u mužů, nejvyšší pak najdete ve věku 20-40 let (a to bez ohledu na pohlaví).

Co s tím? Profesorka Illnerová tvrdí, že začít s prevencí musíte už ráno: „Člověk se potřebuje ,nastartovat´ do nového dne. Na podzim se vyplatí ,přisvětlování´. Výborná je i ranní procházka s pejskem, což je mimochodem skvělé řešení zejména pro starší lidi, které tyto deprese často trápí. Když budete mít dostatek světla, zlepší se vám psychika, pocit výkonnosti bude stoupat.“

Těžší deprese bývá nutné řešit s pomocí lékaře – a fototerapie. Ta používá bílé nemíhavé světlo s intenzitou 2500 až 10 000 luxů. Světlo by mělo dopadat přímo do očí z předepsané vzdálenosti, jež závisí na požadované intenzitě. Studie z poslední doby doporučují zvolit světlo o vyšší intenzitě – 10 000 luxů - asi 30 minut, maximálně dvakrát denně.

Living tip

Nejlepší lék pro seniory

Starší lidé (ale samozřejmě nejen oni) by rozhodně neměli šetřit na žárovkách – naopak, potřebují svítit co nejvíce. Za prvé kvůli bezpečnosti, protože hůře vidí a v zšeřelé předsíni či jinde snadno zakopnou, a pak právě kvůli depresím, které je mnohdy trápí. Možná bude lepší pořídit babičce místo obligátní bonboniéry nebo zástěry úspornou žárovku! Ohrožené jsou výrazně také ženy v klimakteriu, které deprese často doprovázejí.

Světlo ano, ale nikoliv v noci

Potřeba světla je neoddiskutovatelná, ale ne v noci! „Člověk je denní tvor, proto má spát ve tmě, aby nebyla blokována tvorba melatoninu, příjemné je však probouzení do světla,“ tvrdí profesor Karel Šonka, vedoucí Centra pro poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Pokud usnete s rozsvícenou lampou, do oken vám v noci svítí světelný poutač restaurace odvedle nebo vás „olíznou“ každou chvilku dálkové reflektory aut ze silnice pod oknem, nedojde totiž k správnému uvolňování melatoninu, „spánkového“ hormonu, který ovlivňuje spoustu pochodů v našem těle. Melatoninu vděčíme za mnohé: pokud se sníží jeho produkce, nebudete mít dostatek jedné z fází spánku (označované jako REM spánek). Ta je důležitá pro paměť, ale i pro velmi citlivou oblast – u mužů s nedostatečným počtem fází REM spánku či nedostatečně hlubokých může dojít až k impotenci. Chybějící melatonin zvyšuje riziko výskytu jednoho typu nádoru prsu. Dokonce může částečně i za vrásky, protože patří k jedněm z nejdůležitějších antioxidačních látek ovlivňujících produkci kolagenu (ten je rozhodující právě pro vzhled pleti), tak v prevenci kardiovaskulárních i onkologických onemocnění.

Řešení? Používat na okna dokonale zatemňující závěsy (například v provedení black-out, které mají na rubu takzvaný zátěr bránící pronikání světla, ale snižující i hluk z ulice), nerozsvěcovat v noci, když partner už spí (to znamená mát například „volnou trasu“ na WC, takže není nutné rozsvěcet, architekti hovoří o vhodné dispozici), u světel v ložnici používat reostaty umožňující svítit jen s nízkou intenzitou, dětem místo lampiček, jež svítí celou noc a mají jim dopřát pocit bezpečí, přečíst v klidu krásnou pohádku a počkat, až usnou.

Profesorka Illnerová je i vzorná babička: „Mám dva vnuky, jeden usíná rychle, druhý má větší fantazii a občas se pak bojí. Když necháte dítěti otevřené dveře, takže ví, že pomoc je blízko, bude usínat mnohem klidněji.“

Alena Řezníčková

Foto: Arketipo

Další informace k tématu najdete v Living 10/2005