Nafukovací dům

Pojďte se podívat do vily, jejíž autor vzdal hold funkcionalismu. Dům má řád, logiku, je flexibilní: bydlí v ní manželský pár, ale poskytl by pohodlný život i rodině se třemi dětmi. A bez stavebních úprav.

“Kdysi jsem koupil zarostlou příkrou stráň, odkud je výhled do okolních lesů,” začíná curriculum vitae domu Aleš. “Chtěli jsme ´na stará kolena´ bydlet pohodlně a ve svém. Myslel jsem si, že postavím vilu z architektonického hlediska zajímavou i v příštích desetiletích. Brzy jsem se přesvědčil, že mířím až moc vysoko.”

Pokus první, druhý….

První projekt byl poplatný snaze mladého architekta prostavět co nejvíc. Ani některé nápady nenadchly, třeba schodnice do patra procházela ložnicí. Druhý vyprojektoval “alpskou boudu” s obrovskou sedlovou střechou. Až do třetice se do představy klienta trefil architekt Jan Hruschka. Když vyslechl zadání, v tužce nakreslil přesně to, co si manželé představovali: zděný dům, který dobře vypadá z ulice i ze zahrady, skýtá pohodlné bydlení jak dvěma, tak čtyřem či více obyvatelům.

“Chtěli jsme dům na naši míru, který by byl, v případě nutnosti, prodejný,” vysvětluje koncept Aleš. “Jsme bezdětní, nám stačí obývák, kuchyně, ložnice, šatna – což všechno tady je. Tento dům pojme ale i velkou rodinu.”

Stavbu na klíč provedla firma Širmer a syn ke spokojenosti Evy i Aleše. V mezonetu je Alešovo studio–ateliér se samostatným sociálním zařízením a terasou. V mezaninu se nachází garsonka: pokoj se sociálním zařízením, kuchyňským koutem a východem na vlastní zahrádku. Využívají ji staří rodiče, když přijedou na návštěvu. Jde o ideální řešení, protože mají svoje soukromí. V přízemí se našlo místo pro garáž a saunu. Sečteno a podtrženo: dům (335 m2) splňuje požadavky na moderní bydlení.

Srdce domu? Obývací pokoj s 66 m2. Představuje relaxační prostor (s knihovnou, sedací soupravou, ušákem a krbovými kamny), jídelna pro víc lidí i kuchyně. Eva si nepřála zavěšovat žádné skříňky. Díky tomu je kuchyně nenásilně zakomponovaná do celku.

Jaké židle k tak mohutnému dubovému stolu? “Designové plastové!” znělo přání Evy na radu architektky Radky Zedníkové z ateliéru oooox (navrhoval veškeré interiéry v domě). “Hledaly jsme dlouho, než jsme našly Catify s kovovým podnožím a područkami,” vzpomíná na objevitelskou nabázi Eva. Židlím designéra Lievore Altherra Moliny to u masivního stolu vysloveně sluší (www.3dh.cz)

Eva s Alešem mívají často hosty, proto přáli si velký jídelní stůl. Podle návrhu architektky Radky Zedníkové ho vyrobil na zakázku šikovný truhlář z Milevska. Stůl 190 cm x 110 cm je z dubového masívu mořeného na černo.

Zvláštností stolu jsou zapuštěné boxy (10x15 a 10x35 cm) na nezbytné drobnosti při stolování: ubrousky, kořenky, náčiní či na menší rostliny. Pravda, je trochu problém najít tak úzký květník, vázičku, o slánce nemluvě.

Dům je hodně světlý. Projektant se nespokojil s francouzským oknem, jímž se vychází do zahrady. Obdařil místnost atypickým rohovým oknem orientovaným na jihozápad. Pod ním najdete sokl se zapuštěným topením. To je po celém domě i v podlahách.

Teplo prochází nerezovými mřížkami, které jsou ukázkou perfektní zakázkové řemeslné práce. “Viděli jsme je prodávat hotové, ale byly drahé,” vysvětluje Aleš důvod, proč dal přednost práci na zakázku.

“Nejkrásnější film na světě” – to je výhled do zahrady. Na snímku je patrné, že podlaha v místnosti představuje stavebně velmi zajímavou kombinaci: tvoří ji PanDomo (cementová podbarvovatelná nivelační hmota s různou povrchovou úpravou) a tropické dřevo IPE, které ve stejném rytmu přechází na venkovní terasu. Tvůrci interiérů trvali na tom, aby všechny dřevěné díly - uvnitř i venku - byly stejně široké i dlouhé.

Světla do hlavní místnosti s různě vysokým a sešikmeným stropem (někde sahá až do hřebene) byl tvrdý oříšek. Architektka Radka Zedníková vybrala foukané mléčné koule Vitosi. “Jsou různě velké: jedno velké, jedno střední a čtyři malá,” upozorňuje. “Elektrikáře, kteří je zavěšovali a vyvažovali, hodně potrápily, ale dopadlo to na výbornou.”

Kuchyňská linka bez skříněk? Proč ne! Kuchyňská sekce je vybavena velkým ostrůvkem (s varnou deskou, troubou, mikrovlnnou troubou, malým dřezem a digestoří) sloužícím i jako jídelní pult. Plus řadou skříněk (s velkým dřezem, myčkou a lednicí) podél zdi. Pracovní deska je z Quarelly. Podlahy, v nichž je topení, tvoří světle šedé PanDomo. “Na rozdíl od betonu tato hmota teplem nepraská,” chválí oba manželé.

Protože na zdi nic nevisí, bylo místo na okno, které působí jako nástěnný obraz. Traduje se historka, že známí se nad fotografiemi domu divili, proč Eva nalepila na kuchyňskou zeď fototapetu.

Italské barové židle Kuadra 1 (www.vazda.cz) z tropického zebrana slouží k posezení u kuchyňského pultu hlavně při snídani. Jsou další prvek propojující jednotlivé sekce v harmonický celek.

Nahlédli jsme za třetí dveře do vinného sklípku, který je zakopaný ve stráni. Dovnitř se vstupuje posuvnými dveřmi z kuchyně přes spižírna na suché potraviny; za dalšími dveřmi najdete chladnou spíž - a pak vinný ráj.

Koupelna? Extravagantní místem i zařízením! Dominantu představuje rohové okno, odkud máte fantastický výhled do krajiny. Vana je zapuštěná do sádrokartonového soklu, na němž stejně jako podokenních parapetech byla použita cementová stěrka PanDomo. “To proto,” vysvětluje Eva, “že žádný výrobce standardních povrchů se nedokázal trefit do představy architektky o kompaktní ploše!” V koupelně není jediná dlaždice. “Nemám je ráda, protože vytvářejí další strukturu,” zní Evin argument. Na podlaze se objevila žula Nero Absoluto, mat 250, nařezaná na atypický formát; na zdech šedá betonová stěrka. Obdobně řešený je sprchový kout. Sanitární keramika má příjemně oblé tvary – klozetu i pisoáru, který si Aleš vymohl; u mísy nechybí bidetová sprška. Kromě podlahového topení je u stěny velmi účinné litinové těleso Iguana.

Malá prakticky řešená šatna je na strategickém místě: prochází se jí cestou z (do) ložnice i koupelny. Rozměrově spíš předsíňka, ale to vybavení! Vestavěné skříně plus šatní tyče zapuštěné do zdi. Podlaha z bambusových parket (mix Brown a Blond) v kombinaci s tmavohnědými stěnami vytváří elegantní a uklidňující celek.

Protože šatnu tvoří chodba, hrozilo, že bude temná. Jasno do místnosti vnesl stropní světlík! Pozornému čtenáři neunikne pračka se sušičkou v pozadí.

Ticho, vzdušno, ústraní – to jsou základní rysy ložnice ve dvou tónech hnědí: světlé bambusové podlahy a tmavé stěny a čalounění postele. Ženské oko zaujme poloprůsvitný lněný závěs s metalickým efektem. Střihem připomíná divadelní drapérii a je dílem textilní výtvarnice Radky Kubkové. Na stěně najdete lampy Piega – Saija, které se rozsvěcejí dotykem.

Všechny křídlové dveře mají hranaté nerezové rozety, které se nepokrytě hlásí k 30. létům 20. století. I tento zdánlivě nevýznamný detail skvěle dotváří styl domu a koresponduje s jeho celkovým architektonickým pojetím.

Může být na WC něco zvláštního? Nepochybně ano: podlahová dřevěná mozaika Merbau (je také na chodbě a schodišti) se na samostatném WC šplhá i po jedné zdi, kde je umyvadélko. Obkladačky ani tady neměly šanci.

Všimněte si, jak dřevěná mozaika (určena do průmyslových prostor) “obtéká” schody. Světla vyrobila firma Doležal podle návrhu ateliéru oooox. “Plexisklo, nerezový pásek a uvnitř miňonka,” směje se architektka. “Jedno přišlo asi na dvě stovky.”

Venkovní posezení slouží od jara do pozdního podzimu. Úprava terénu v příkré stráni byla obtížná: půda pod jedním rohem betonové desky se sesunula, čímž venkovní dřevěné rošty neleží úplně rovně. Nábytek: teak.

Marie Krausová

Foto: Jaroslav Kvíz (kviz@centrum.cz)