Vytápění - aneb ŠETŘÍME !

Living, 6.6.2006

Vytápěním se většinou zabýváme až v době, kdy je nutné začít doma topit. Ale vzhledem k tomu, že v létě bývají děti venku, nastává ideální čas jak na stavební úpravy, tak změny v topném systému.

Není totiž nic příjemného sledovat pravidelně se zvyšující zálohy na plyn nebo elektřinu. Možná by se i vám vyplatilo udělat něco pro to, aby topení v domě nebo bytě nespolykalo podstatnou část výplaty.

Jak si stojí ceny

Podle údajů z Energy Centre České Budějovice není možné dlouhodobě plánovat, jak se budou v dlouhodobém horizontu přesně vyvíjet ceny energií pro vytápění. Jisté ale je, že na topení a ohřev vody se spotřebuje plných 80 procent z celkové spotřeby energie v domácnosti. Je tak dobře vidět, jakou důležitost hraje při výběru druhu vytápění nejen volba kotle, ale i celkový stavební stav domu. A protože si důležitost zateplení domu uvědomuje čím dál víc lidí, výrobci oken a materiálů pro zateplení domů je nestačí vyrábět.

Stále platí, že nejběžnějším médiem pro topení zůstává zemní plyn. Ne proto, že by byl nejlevnější, ale protože patří k nejpohodlnějším způsobům jak topit. Síť plynových přípojek je navíc tak hustá, že investice do připojení k nejbližšímu plynovému potrubí a koupě kotle domácí rozpočet nezruinuje.

Že hnědé uhlí přijde levněji? Možná ano, hodně domácností dnes z finančních důvodů oživuje staré kotle na hnědé uhlí. Jenže se stávají postrachem ulice i ekologů, navíc vzhledem ke zvýšené poptávce lze očekávat, že časem uhlí stejně podraží. Dýmající komíny navíc zamořují celou čtvrť. Topení hnědým uhlím vyjde zatím levněji (zatímco za plyn zaplatíte při vytápění rodinného domu s tepelnou ztrátou 10 kW za rok kolem 25 tisíc korun, u hnědého uhlí kolem 10 tisíc), stav životního prostředí však ukazuje, že tudy cesta nevede. Proto ekologové i ekonomové doporučují: než volit pro vytápění nejlevnější druhy topných médií, raději energii nespotřebovávat.

Čím se ušetří nejvíc

Bez diskuse stavebním úpravami. U starých domů se běžně musel předepisovat kotel o výkonu 24 kW. Bylo to tím, že staré stavební normy připouštěly stavět obvodové zdi z plných cihel o tloušťce 45 centimetrů, tepelná ztráta v podobných domech bývá daleko vyšší v porovnání s moderními zdicími systémy. A nejen to: zeď, skrz kterou proniká vnější chlad, přináší také daleko nižší tepelnou pohodu v místnosti – lidé v místnosti mívají pocit, že zdi vyzařují zimu – a to každého podvědomě nutí nastavit topení na vyšší teplotu a spotřebovávat více energie. Podle odborníků by pro dosažení tepelné pohody v místnosti měl být součet teploty v místnosti a teploty stěny kolem 38 °C. Pokud se zateplí vnější zeď domu, lze této hodnoty dosáhnout prostřednictvím daleko menší teploty v místnosti, některé zdroje uvádějí až čtyřicetiprocentní snížení nákladů na vytápění!

Zateplení má i svá ALE. U starých domů s nekvalitní izolací proti vzlínající zemní vodě vzniká nebezpečí, že uzavřením vnějšího pláště domu bude voda vzlínat do interiéru, vnitřní omítka zvlhne a začnou se tvořit plísně. Můžete sice nechat část interiéru upravit speciálními omítkami, které mají zvýšenou schopnost vodu odpařovat, toto řešení ale vydrží jen několik let, pak se omítky „zasolí“ minerály ze spodní vody a postupně ztrácejí účinnost. Proto je třeba před zásahem do konstrukce domu, u něhož se předpokládá podobné nebezpečí, problém předem konzultovat s expertem na vady staveb a nechat ho navrhnout úpravy, které vyřeší příčiny zvýšené vlhkosti.

Své „mouchy“ má i vnitřní zateplení. Klade ještě větší nároky na správný výpočet tloušťky izolace. V případě, že někdo zateplí dům nebo některé místnosti amatérsky, může se mu podařit umístit takzvaný rosný bod přesně do spáry mezi cihly a izolační hmotu, v určitých případech dokonce může při pravidelném každoročním promrzání konstrukce dokonce hrozit narušení zdiva, a tím i porušení statiky domu.

Další z citlivých bodů v domě představují okna. Obrázky z měření úniku tepla infrakamerou ukazují, že bývají nejcitlivější místo stavby. Nejde jen o prostý prostup tepla sklem, ale hlavně o netěsnosti kolem rámů starých oken. Ostatně nejvíc si to na vlastní kůži vyzkoušeli lidé, u nichž už - například v panelovém domě - výměna oken proběhla. Výsledkem je nejen dramatické snížení nutnosti v bytě topit, ale také zlepšení akustické izolace. A to si jen málokteré bytové družstvo může dovolit koupit okna se speciálním zasklením s pokovením nebo dokonce plněná inertním plynem – oba nadstandardní prvky dále snižují prostup tepla sklem.

Stavební úpravy domu vzhledem k zateplení patří k finančně nejnáročnějším. Za obložení fasády obvykle zaplatíte 600 až 1000 korun za metr čtvereční, za plastové okno 100 x 100 centimetrů kolem 5000 korun. Stavaři proto doporučují (pokud domácí rozpočet neumožní provést všechny práce najednou) začít postupnou výměnou oken a teprve v další stavební sezóně přidat zateplení zdí.

Drobné tipy

Ušetřit lze i bez velkých nákladů na stavební úpravy domu. Stačí jen srovnat například účinnost jednotlivých druhů kotlů. Zatímco staré kotle na pevná paliva mívají účinnost kolem 50 procent, u moderních variant s automatickým provozem to bývá asi 80 procent. Účinnost plynových kotlů se pohybuje kolem 90, u kondenzačních dokonce přes 100 procent.

Pokud už nechcete ustoupit od provozu svého kotle na tuhá paliva (v některých lokalitách to bohužel jinak nejde), můžete zvýšit účinnost vytápění vestavbou akumulačních nádrží. Každý kotel spaluje (a produkuje nejméně škodlivin) nejlépe při 80 procentech svého jmenovitého výkonu – u kotlů na tuhá paliva bývá těžké je zregulovat. Proto se vyplatí topit naplno a přebytečné teplo předávat do vody. Pomocí směšovacího zařízení se naakumulované teplo míchá do otopné soustavy. V přechodných obdobích můžete zatopit jednou za dva až tři dny, zbytek času se topí akumulovaným teplem z vody. Navíc (díky optimalizovanému procesu spalování) se i méně zanáší komín. Pravda, k montáži akumulačních nádrží potřebujete třeba místo ve sklepě, navíc jejich koupě a instalace přijde na 20 000 až 30 000 korun. Vzhledem k tomu, že však ušetříte až třetinu nákladů na topení, je návratnost otázkou několika let.

V oblastech, kde lze snadno zajistit přísun dřeva, se vyplatí vyměnit starý neúčinný kotel na uhlí za moderní zplynovací. Jeho účinnost se blíží kotlům na plyn, tedy kolem 90 procent. Lze jej snadno regulovat a navíc při zplynování nedochází k exhalacím, takže se nepoškozuje životní prostředí. Podobné kotle mají drobnou nevýhodu: předpokládá se „spoluúčast“. Dřevo je třeba přivézt, naštípat, usušit, musí se přikládat, mít místo na jeho skladování. Pokud tyto požadavky splňujete, jste na dobré cestě levně si zatopit.

Daleko méně dřeva spotřebujete, budete-li chtít v přechodných obdobích jen zavlažit krbovými kamny. Nebudete muset roztápět (a na malý výkon škrtit) velký kotel, navíc získáte příjemné sálavé teplo, které spolehlivě vyhřeje dům během podzimních plískanic.

Můžete na to jít i moderními metodami. Ač se to zdá jako luxus, vytápění pomůže i klimatizace. Ceny takzvaných multisplitových jednotek, kdy se k jediné centrální klimatizační jednotce umístěné na fasádě domu připojí několik malých nástěnných, v poslední době klesly natolik, že není problém osadit jimi všechny klíčové místnosti v domě. Vtip je v tom, že klimatizace pracuje na principu tepelného čerpadla a umí i zatopit. Nejenže poslouží v parném létě, ale do teplot kolem nuly slouží jako levný zdroj tepla. Přitom obecně platí, že za jednu kilowatthodinu elektřiny určené na provoz čerpadla dostanete dvě až tři (podle venkovní teploty) kilowatthodiny energie určené k topení.

Možná máte v domě nainstalované plynové vytápění, které pamatuje nějaký pátek. Starší zařízení bývala ovládaná jednoduchým manuálním termostatem. Podle topenářů se vyplatí vyměnit ho za programovatelný, který koupíte za 2000 až 3000 korun. Umožní až týdenní naprogramování kotle, aby přes den snížil teplotu a naopak – v době, kdy je celá rodina doma a sleduje televizní zprávy - trochu přitopil. Automatický režim ušetří až 10 procent energie a návratnost se pohybuje kolem dvou let.

Ještě větších úspor se dosáhne montáží termostatických hlavic přímo na radiátory. Podle zkušeností z provozu se dokonce i během zimních měsíců stává, že při slunečných dnech kotel úplně vypne, protože slunce dům prohřeje. Regulace je nejpřesnější v domech, kde je nainstalováno topení využívající malý objem vody. Setrvačnost klasických litinových radiátorů tu nahrazuje přesná regulace – kotel může přesně regulovat na změny aktuální teploty.

Marek Burza

Více se dočtete v časopise Living číslo 6/2006.

BOX:

Vnější zateplení - výhody a nevýhody

+ zdivo je „v teple" a není tolik namáháno výkyvy teplot a povětrností

+ zvýší se akumulační schopnost domu

+ snáze se eliminují tepelné mosty v konstrukci (okenní překlady, věnce, stropy aj.)

+ riziko kondenzace vlhkosti ve zdivu je minimální

+ budova získá novou fasádu = úspora nákladů na údržbu

+ při instalaci se neruší pobyt osob uvnitř

- potřeba lešení a prostoru okolo domu

- izolaci je potřeba provádět naráz v celé ploše domu