Na poměrně malé ploše zahrady chceme často pěstovat rostliny s diametrálně odlišnými požadavky na půdu; některé vyžadují kyselou půdu, jiné jsou vápnomilné, dalším vyhovuje neutrální reakce. Liší se i jejich požadavky na strukturu půdy a vlhkost. Aby zahrada mohla prosperovat, vyplatí se znát složení půdy a její kvalitu – jenom tak můžeme správně vybrat sortiment rostlin, kterým se u nás bude dařit a nebo účinně zasáhnout ve prospěch pěstovaných rostlin.

Složení půdy závisí na obsažených anorganických složkách (částice jílovité a písčité, obsah kamení), podstatně důležitější jsou však látky organického původu. Přirozeným rozkladem zbytků listí a trávy a činností organismů vzniká v půdě humus, jehož prostřednictvím získávají rostliny všechny potřebné prvky. Podíl humusu v půdě lze zvyšovat, což příznivě ovlivní strukturu půdy. Ideálním materiálem, který zvyšuje množství humusu v půdě, je kompost. Kompost můžeme založit i na malé ploše ve speciální nádobě k tomu určené nebo volným ukládáním na hromadě. Do kompostu patří staré listí, seno, pokosená tráva, odpad z ovoce a zeleniny a skořápky z kuchyně, skořápky, rozdrcené větve po řezu stromů, plevele. Všechny materiály musí být jemně drcené, střídáme vrstvy mokrého materiálu se suchým, hrubého s jemným. Kompost udržujeme stále vlhký a po několika měsících převrstvíme, aby se spodní vrstva dostala nahoru. Připravit si můžeme i speciální komposty – například drnovku, která vzniká kompostováním drnových plátů, nebo listovku z opadaného listí, nejkvalitnější vzniká z listí bukového.

Půdu lze vylepšit

V zásadě se budeme muset smířit s tím, jakou půdu máme na zahrádce, ale existují možnosti, jak její kvalitu významně zlepšit či změnit. Pravá přírodní rašelina je vhodná ke všeobecnému zlepšení zahradních půd a zemin, k jejich prokypření a provzdušnění, k vylehčení těžkých půd a zvýšení kyselosti u příliš zásaditých půd. Rašelina kromě vody poutá také sluneční paprsky, zlepšuje tím záhřevnost půd a tak podporuje dobrý růst, bohatou tvorbu kořenů a květů.

Půdu obohacuje o organické látky a tak zlepšuje zadržování živin pro rostliny a brání jejich vyplavování do spodních vrstev. Příliš těžké půdy můžeme vylehčit také přidáním písku, perlitu nebo podobného materiálu. Příliš kyselou půdu, například vlivem kyselých dešťů nebo vlivem nesprávného hnojení, ovlivníme přidáním mletého vápence v množství 10-30 gramů na čtvereční metr.

Pro substrát k odborníkům

Předpokladem úspěchu či nezdaru pěstování všech rostlin, od pokojovek přes balkónové rostliny až po trávník je kvalitní zemina nebo pěstební substrát. Pokud nemáme zahradu s kvalitní zeminou, budeme při získávání substrátu pro pěstování rostlin omezeni na nabídku zahradních center. Kvalita prodávaných substrátů se liší, závisí na určení substrátu, použitých komponentech i na kvalitě výrobce. Univerzální substrát, použitelný takřka pro většinu rostlin, bude mít půdní reakci okolo 6,5 až 7, ale na trhu je velmi široká nabídka pro řadu typů rostlin. Například zahradnický substrát A je vhodný pro předpěstování rostlin, nižší zásoba pohotovostních živin zajišťuje příznivé klíčení semen a dobrý růst mladých sazeniček zeleniny i květin. Zahradnický substrát B je vhodný pro rostliny požadující vyšší zásobu živin, pro přesazování a dopěstování hrnkových květin, zeleniny, stromů a keřů, s výjimkou kyselomilných rostlin. K němu může být někdy přidán aktivní humus ze směsi kvalitních přechodových a slatinných rašelin, kompostu s vyšším podílem kvalitní borové kůry, minerálního kombinovaného hnojiva se stopovými prvky a jemně mletého dolomitického vápence. Tento substrát udržuje kyprost a vzdušnost půd, zaručuje dobrý růst, bohatou tvorbu kořenů a květů. Používá se i pro přesazování a přihnojování stromů a keřů a pro zakládání i obnovu trávníků. Při přesazování a dopěstování rostlin se používá smíchaný s původní zeminu v poměru asi 1:1, při vylepšování půd se míchá 30 až 60 litrů substrátu s původní zeminou na 10 m², při přípravě a obnově trávníků rozprostřete 3-4 cm substrátu na zem a dobře smíchejte s horními 10 cm země.

Substráty pro květiny

Zahradní a květinová zemina je univerzální plnohodnotná pěstební zemina s příznivě upraveným obsahem organických látek s vhodnou půdní kyselostí, obsahující potřebné množství základních i stopových živin i aktivní humus. Slouží jako půdní prostředí k přesazování a dopěstování hrnkových, pokojových, skleníkových, pařeništních rostlin i všech druhů výpěstků na zahradních záhonech, nehodí se pouze pro kyselomilné rostliny.

Zemina pro růže je směsí kvalitních přechodových a slatinných rašelin, kompostu vyrobeného z drcené borové a smrkové kůry, minerálního kombinovaného hnojiva se stopovými prvky a jemně mletého dolomitického vápence. Množství substrátu ve výšce 4-5 cm se rovnoměrně rozvrství na záhon připravený k pěstování růží a zapraví do horních vrstev půdy.

Zemina pro muškáty je hotové půdní prostředí pro přesazování a pěstování muškátů a ostatních balkónových květin s podobnými požadavky. Dostatečné množství fosforu v substrátu podporuje množství, velikost a barevnost květů.

Zemina pro petúnie a surfínie je speciální zemina určená pro přesazování petúnií a řízkování surfínií a jejich následné pěstování v květináčích, truhlících nebo korytech.

Od pokojovek po trávníky

Univerzální zemina pro pokojovky je určena pro přesazování kvetoucích i stálezelených pokojových rostlin a jejich následné pěstování v květináčích nebo truhlících, bez nutnosti míchání s jinou zeminou.

Zemina pro trávníky je vhodná především k výsevům nových a opravám stávajících trávníkových ploch. Je možné ji použít i k přihnojování pěstovaných trávníků organickou složkou.

Na trhu najdeme i takové speciální zeminy jako pro azalky a rododendrony, pro konifery, orchideje, pro vodní rostliny, pro bonsaje, citrusy kaktusy a sukulenty, citrusy, palmy, begónie nebo pro zelené koření – bylinky, ale i takovou specialitu, jakou je zemina pro hroby.

Nenahraditelná rašelina

Nepostradatelnou součástí různých substrátů pro všechny typy kultur od hrnkových květin až po vřesovištní rostliny a keře je rašelina, vzniklá rozkladem rostlinných zbytků. Podle původu rozlišujeme rašeliny vrchovištní, slatinné a přechodné; jejich vlastnosti, jako obsah popelovin a pH,  jsou poněkud odlišné. Žlutohnědá až hnědá rašelina z horských vrchovišť, která vzniká hlavně z rašeliníku, je lehká a drobivá. Tmavohnědá až černá rašelina ze slatin v nízkých polohách, například v Třeboňských pánvích, vzniká z rákosu, ostřic a přesliček, je za vlhka mazlavá a po vysušení se rozpadavá.

Velmi kvalitní rašelina se k nám také dováží ze zahraničí, zejména z Litvy, a to buď jako substrátová rašelina, nebo ve formě již připravené zahradní zeminy, zahradních a kompostových směsí. Litevská rašelina je kvalitní světlý vrchovištní substrát s dobrou strukturou, nemá žádné přidané živiny ani upravené pH.

Více se dočtete v časopise Dům a zahrada č. 8/2006.