Tak jako patří k zahradě neodmyslitelně stromy, keře a květiny, nemůžeme opomíjet nejdůležitější a zároveň sjednocovací prvek – trávník. Snem každého majitele zahrady je sametově zelený koberec bez jediné pampelišky či bodláku, ale vypěstovat opravdu pěkný a účelný trávník vyžaduje spoustu znalostí a trpělivosti. O podobě trávníku rozhoduje účel, ke kterému bude trávník využíván, stanovištní podmínky, způsob založení a čas, který chceme věnovat jeho ošetřování – čím kvalitnější trávník, tím větší péči vyžaduje.

V současné době máme dvě možnosti pro založení trávníku. První z nich, méně nákladnou v první fázi, ale náročnější na vypěstování, je výsev travního semene. Hlavní výhodou tohoto způsobu jsou skutečně nízké pořizovací náklady (osivo na metr čtvereční pořídíme za několik korun) a pokud si trávník zakládáme sami, jsou náklady téměř mizivé – zahrnují pouze nákup travního semene. Ale už přípravné práce, jako je postřik plochy totálním herbicidem, zpracování půdy do hloubky, modelace terénu, výsev a válcování, jsou práce fyzicky náročné. Výsevem pak začíná několikatýdenní maraton zalévání. Jednou zalité semeno totiž nesmí proschnout, proto je nejlepší načasovat si výsev na deštivé období a zároveň zakoupit časový spínač a rozstřikovač, který trávník zalije i třikrát denně.

Po sedmi až devíti dnech začne růst první travička. Ale neradujme se – to klíčí ta nejméně kvalitní semena. Nejkvalitnější osivo začíná růst až kolem třetího týdne po výsevu. V okamžiku, kdy stébla dorostou výšky asi 7 cm, můžeme se chystat na první sečení. Ideální je pro první seč kosa nebo vřetenová sekačka, klasická sekačka s rotačním nožem je vhodná méně, protože může ještě nedostatečně zakořeněné rostlinky vytrhávat z půdy. Pokud jsme však osivo při výsevu dostatečně uválcovali, neměl by se výsev při prvním sekání sekačkou nijak dramaticky poškodit. Po třetím sekání je vhodné použít selektivní herbicid, jenž zahubí jednoleté dvouděložné plevele, které se v čerstvě založeném trávníku objeví. Trávník neopomínáme pravidelně hnojit, zalévat a sekat a již druhým rokem bychom měli docílit kvalitní trávníkové plochy.

Pokud trávníkovou plochu zakládá odborná firma, je vhodné dohodnout předání trávníku po první seči. Je to sice dražší, ale vyhneme se tak problémům v případě nedostatečného vyklíčení semen.

Druhou možností založení trávníku je položení travního koberce. Tento způsob je sice finančně náročný (cena materiálu se pohybuje od 150 Kč/m² bez DPH) a přípravné fáze jsou více méně shodné, ale trávník nám doslova vyroste před očima během několika hodin, je perfektně střižený, bez jediného plevele.

Vybrat si ten pravý

Podle účelu použití rozdělujeme trávníky do několika základních skupin. Okrasné trávníky mají reprezentativní charakter, měly by být jemné, husté a zelené téměř po celé vegetační období. Dalším požadavkem na tento typ je rychlá regenerace po případném poškození. Nemusí být naopak odolné proti mechanické zátěži. Péče o tento typ trávníků je náročnější – důležité je časté přihnojování, pravidelné, nízké sekání kvalitní sekačkou a časté zalévání. Základem ve směsi pro okrasný trávník je kostřava červená. 

Hřišťové trávníky jsou určeny pro sportování. Protože jsou velmi mechanicky zatěžovány, měla by tomu odpovídat skladba směsi. Základem by měl být vždy jílek vytrvalý. Rychle se po výsevu vyvíjí a rychle regeneruje. Dalším důležitým semenem je lipnice luční. Je však důležité dodržovat doporučený poměr, aby se travní porost vzájemně nevytlačoval. Hřišťové trávníky je třeba intenzivně hnojit, často zavlažovat a provzdušňovat.

Rekreační trávníky jsou jakýmsi kompromisem mezi okrasnými a hřišťovými druhy. Očekává se od nich plnohodnotná estetická funkce a zároveň odolnost proti sešlapu. Řadíme sem veškeré travní plochy u rodinných zahrad, kolem obytných souborů a sídlišť, v parcích. Bývají zde zastoupeny jak trávy pro okrasné trávníky, tak i druhy odolné vůči sešlapu. Rozhodující je podíl jílku vytrvalého – při jeho vyšším zastoupení se plocha podobá hřišťovému, naopak jeho nízký podíl umožní jiným, jemnolistým travním druhům, aby se lépe prosadily a trávník pak získá vlastnosti a vzhled trávníku okrasného.

Louka je stále modernější a vyhledávanější náhrada klasického trávníku. Základem je opět travní semeno, k němuž jsou však ve speciálním poměru přimíchána semena různých druhů lučních květin.

Výsledkem je pak příjemná plocha, která od jara do podzimu kvete a seká se pouze dvakrát ročně. Luční směsi se používají na velké, bezúdržbové plochy a stále více získávají své uplatnění i ve větších rodinných zahradách.

Krajinné, komunikační, letištní nebo golfové trávníky jsou dalšími skupinami se specifickými vlastnostmi a nároky.

Běžná péče

Základem kvalitního travního porostu je kromě dobře propustné půdy bohaté na živiny pravidelná závlaha, sečení a hnojení. Pro trávník však není důležité celkové množství zálivkové vody, ale spíše její pravidelnost a rovnoměrnost, proto je hlavně u velkých ploch výhodné pořídit si automatický závlahový systém. Časový spínač s možností připojení dešťového senzoru sám snímá vlhkost půdy a sepne závlahu jen v případě nutnosti.

Sekání trávníku začíná v dubnu a končí v říjnu. Četnost seče závisí na typu trávníku a na ročním období. Základní zásadou je, že výška trávy by měla být v době k sekání cca 1,5 cm nad požadovanou výškou. Užitkové trávníky sekáme na výšku 3-4 cm, okrasné 1,5-2 cm, přičemž

výška na jaře a na podzim by měla být vyšší než v letním období. Všeobecně se doporučuje po každém sekání odstraňovat zbytky trávy. Zabraňuje se tak růstu hub, plevelů a vzniku chorob.

Pouze při velmi suchém počasí v bezplevelném trávníku lze ponechat zbytky jemně posekané trávy na trávníku.

Pro dosažení hustého a silného porostu je nutné trávník hnojit. Stačí na jaře a na podzim, ale hnojivo by mělo obsahovat velký podíl dusíku.

Dalším nutným ošetřením je vyhrabávání plstnaté vrstvy z trávníku na jaře a na podzim a jeho provzdušnění, které za nás pohodlně zvládnou speciální stroje – vertikutátory. V případě potřeby je možné provést postřik fungicidy (proti houbám) nebo selektivními herbicidy (proti plevelům).

Více se dočtete v časopise Dům a zahrada č. 11/2006.