Vodou žijí a vodu oživují

Prostředí, v němž těžko můžeme žít, ale před jehož mnoha podobenstvími se s obdivem skláníme a chtěli bychom, aby nám alespoň malým kouskem patřil – takový je vodní svět. A tak na plochách i ploškách zahrad budujeme jezírka, vodní nádrže nebo umisťujeme nádoby, v nichž se s poměrně slušným úspěchem snažíme tento úzce specifický ekosystém udržovat. Jeho stabilitu, krásu i užitek s přírodě vlastní důstojností zajišťují vodní rostliny.

K dokonalosti vodních ploch bychom nikdy nedospěli bez přítomnosti vodní zeleně, což si uvědomuje každý, kdo jezírko nebo jinou vodní nádrž na zahradě buduje. Málokdo však počítá s faktem, že při výběru vodních rostlin je důležitým aspektem jejich správná druhová skladba, v níž by měly hrát prim rostliny stínomilné a okysličující, které nastolí potřebnou biologickou rovnováhu. Teprve po vytvoření vodní rostlinné „kostry“ můžeme dát volný průchod fantazii a tvořit detaily vodního světa.

Základní pravidla

Od jezírka formálního i neformálního očekáváme estetické působení v zahradě, k němuž zcela jistě dopomáhá barevné a tvarové sladění vysazených rostlin. Zatímco volnější ruku můžeme mít v případě výběru rostlin pro neformální jezírko, kam se budeme snažit zasadit rostliny s tvary a barvami tlumenějšími, které spolu budou s postupujícím růstem harmonizovat, u jezírka formálního se snažíme vybírat rostliny ve všech směrech kontrastní s ostřejšími barvami i tvary takovými, aby jezírko bylo dominantou prostoru. Vzhledem k našemu podnebí jsou k osazení jezírek obecně vhodné tlumenější barvy, jejichž odstíny a jemné struktury jednotlivých rostlin spolu dobře ladí a navíc jsou zvýrazněny zdejším denním světlem. Inspirací pro nás mohou být přírodní vodní plochy, kde harmonizující celky vytváří sama příroda.

Svůj k svému

Jezírko, pokud není voda v něm osázena vhodnými druhy rostlin nebo opatřeno dostatečným filtračním systémem, v průběhu času zezelená. Pro zdravě fungující vodní biotop je důležité osázení rostlinami vhodnými pro každé jeho místo. Jako je vodní svět rozdělen na mělčiny a hlubiny, stejně tak je možné rozdělit i rostliny na ty, které dávají přednost hlubokým vodám, a ty, jejichž růstu se bude dařit na mělčině a na okrajích vodních ploch. Zvláštní skupinu pak tvoří plovoucí rostliny. V každém větším vodním dílku by mělo být dostatek místa pro všechny tři skupiny, protože jedině jako celek jsou schopny vytvářet vyvážený ekosystém zajišťující dostatečně čistou vodu s přirozenou ochranou proti tvorbě řas, poskytující skrýše pro vítané vodní živočichy a v konečném výsledku dotvářet i efektní architektonický obraz celého vodního prvku v zahradě.

Všechny mají svůj význam

Rostliny žijící pod vodou zajišťují za slunečného počasí vodě přísun kyslíku, který je důležitý pro jezírko obývané rybami. Navíc absorbují jejich výkaly, čímž zabraňují vzniku toxických látek ve vodě. Neocenitelná je však jejich schopnost zabránit růstu vodních řas, kterou zajišťují odběrem výživných látek z vody (rozpuštěných minerálních solí), které jsou hlavním zdrojem potravy právě pro jednobuněčné vodní řasy.

Mezi rostliny do hluboké vody patří známé lekníny (Nymphaea), které dobře prosperují ve vodě hluboké 60-90 centimetrů. Jejich význam spočívá v tvorbě plovoucích listů, poskytujících stín vodním živočichů a místo pro kladení vajíček. Pro člověka je leknín rostlinou významnou pro svůj neopakovatelný květ, který tmavé ploše vodní hladiny propůjčuje romantický nádech.

Indikátorem křišťálově čisté vody jsou rostliny plovoucí. Pokud se jim ve vašem jezírku daří, je opravdu čisté, protože jejich listy zabraňují průniku světla do vody, čímž brání růstu vodních řas.

Okraj vodní plochy je důležitý pro estetický účinek jezírka. Sem patří nejrůznější skupiny rostlin, kterým se daří v různých podmínkách – od mokřin po místa s vodním sloupcem do 25 centimetrů nad vegetačním vrcholem. Pro každou hloubku vody volíme rostliny takové, kterým výše vodního sloupce vyhovuje. Jinak bychom i tyto vodomilné bytosti mohli utopit. Pro počáteční výsadbu jsou vhodné místní druhy rostlin a postupně s vytvářením přirozeného prostředí můžeme dosazovat druhy exotičtějšími. Předejdeme tak jejich ztrátám v době, kdy není jezírko zcela samostatně fungujícím ekosystémem.

Blízkost vody

V blízkosti vody nacházejí své místo na zemi vlhkomilné rostliny, které hrají na těchto místech rovněž důležitou úlohu – dodávají vodním partiím rámec jezírka a celé kompozici výšku a tvarovou rozmanitost. Jejich roli oceníme i v zimním období, kdy je okolí vodní plochy smutné a chudé. Pak jsou jedinou hmotou, která v této části zahrady upoutá pozornost. Navíc, pokud nám prostor kolem vodní plochy umožňuje vysadit i vyšší keře nebo stromy, vytvářejí svými odrazy ve vodní ploše v každém ročním období jedinečné přírodní tapiserie, za něž by se nemusel stydět žádný impresionista.

Které to budou?

Nejdostupnějšími rostlinami pro osázení vodních ploch jsou ty, které rostou v našich klimatických podmínkách. Získáme je ve specializovaných nebo větších zahradních centrech, která nabízejí vodní rostliny do všech hloubkových částí vodních ploch a navíc zde získáme i cenné rady pro jejich výsadbu. V zahradnických centrech jsou rostliny prodávány většinou v kontejnerech, které vysazování ulehčují a u některých rostlin jsou i důležitým regulátorem jejich příliš bujného růstu.

Regulace je na místě

Protože voda vládne darem života, rostliny v jejím nitru dobře prosperují a někdy až příliš živelně rostou. V krátké době se tak jezírko může ztrácet pod bujnou zelenou masou. Tehdy je nutné vegetaci důkladně prořezávat, což může být v případě rozsáhlých vodních ploch poměrně náročná činnost. Preventivním opatřením proti zarůstání jezírka mohou být už zmiňované kontejnery pro vodní rostliny, při jejichž použití by dno jezírka mělo být vyplněno jiným materiálem než bahnem. Kořenům rostlin tak při přerůstání z kontejneru znemožníme zachycení na dně jezírka, čímž zabráníme nadměrnému rozpínání rostliny. Volně plovoucí rostliny jednoduše odstraníme síťkou a vegetaci kolem vody a na její mělčině s citem redukujeme běžným zahradnickým náčiním. Tak zůstane vodní skvost našeho zeleného království v takové podobě, pro kterou jsme jej původně budovali.

 
Více se dočtete v časopise Dům a zahrada č. 7/2007.