Jak si kdo ustele…

Většina z nás na ní prožije více než třetinu života, dává nám pocit bezpečného domova, lidskému tělu dodává energii, je symbolem odpočinku. Postel.  Kus nábytku, řeknete si, jenže každý večer jí oddáváme celé lidské tělo s nadějí, že se ráno probudíme svěží a plni energie do nového dne. Pro naplnění takové idey je však nutné si takovou kolébku každodenního zrodu nového člověka opatřit. A s ohledem na to, co všechno od ní očekáváme, to není úkol nijak snadný.

Český trh nabízí celou řadu možností, jak si postel opatřit. S nabídkou se předhánějí velké nábytkářské domy, dovozci nábytku, supermarkety i drobní výrobci. Pro postel, která vyhovuje individuálním požadavků každého jejího uživatele, je ovšem vhodné zajít ke specializovanému prodejci. Jen ten totiž většinou kvalifikovaně dokáže vybrat optimální výrobek právě pro nás, pro specifika našeho těla a spaní. 

Postel potom začínáme skládat od rámu, který tvoří vizuální slupku postele. Její podoba téměř vždy odpovídá individuálnímu vkusu každého spáče a ve většině případů se nemusíme výběrem rámu vzhledem k dalšímu dílu postele – matraci, nijak omezovat. Na trhu jsou nabízeny rámy z přírodního materiálu – z masivního dřeva nebo dýhované, lamina, kovové či celočalouněné a jejich různé kombinace. Rozměr rámu přizpůsobujeme prostorovým možnostem ložnice, ale prioritním parametrem pro konečné rozhodnutí by měla být výška osoby, která bude postel používat a jíž by měla být délka postele přizpůsobena. Pro pohodlné spaní volíme takový rám, jehož délka přesahuje tělesnou výšku zhruba o dvacet až třicet centimetrů, přičemž platí jednoduché pravidlo – čím delší postel, tím pohodlnější. Šířka postele je standardně udávána kolem 90 cm, u tak zvaných jedenapůl lůžek pak 120 až 140 cm.

Zatímco rám můžeme přizpůsobit našemu vkusu, u matrací bychom se měli řídit spíše parametry zahrnujícími zdraví a pohodlí. Nejprodávanějšími výrobky jsou u nás matrace z polyuretanové pěny, které zajišťují dostatečnou elasticitu, pružnost a prodyšnost. Úspěšně jim konkurují také matrace latexové a pružinové. Při výběru si všímáme především tvrdosti, respektive měkkosti matrace, na níž jsou kladeny požadavky zcela individuální, proto je třeba matraci před zakoupením na prodejně fyzicky vyzkoušet. Obecně lze říci, že pro osoby nižší váhové kategorie jsou vhodnější matrace měkčí a pro těžší uživatele matrace tvrdší.

Klidné spaní a pohodlné ranní vstávání by pak mělo být jištěno správným uložením matrace v rámu: matrace má být uložena tak, aby byla její lehací plocha umístěna ve výšce 45 až 50 cm nad zemí. Zdravé spaní podporují tak zvané matrace zónované, které jsou v různých částech jinak objemově husté – zajišťují měkčí zóny pro více namáhaná místa na těle při ležení, například klouby nebo pánev, a tělo je do matrace „ponořeno“ ve fyziologicky přijatelné poloze.

Dalším hlediskem pro posouzení zdravotní nezávadnosti matrace je i snímatelnost potahů, která je u moderních typů řešena tak, aby mohly být z matrace sejmuty nadvakrát, přičemž každou polovinu je možné prát prakticky a pohodlně zvlášť. Pro alergiky nebo astmatiky jsou vyráběny potahy z materiálů obohacených například o příměsi na ochranu proti roztočům nebo snižující účinky pocení.

Statická součást lůžka je tvořena roštem. Jeho funkce je doplňující – dopružuje matraci a šetří její životnost. Zvolit lze v podstatě ze dvou druhů roštů: z tvrdších prkenných, nebo pružných lamelových.  Setkat se můžeme i s rošty polohovacími, které oceníme při nemoci nebo při péči o starší osoby. Pro polohovací rošty je však nutné zvolit matrace, jejichž konstrukce je pro polohování uzpůsobena. K tomuto účelu jsou zcela nevhodné matrace pružinové, které jsou vlivem pružin méně ohebné. Polohování je zajišťováno ručně nebo pomocí elektromotoru. Změna polohy motorem zvyšuje komfort užívání postelového lůžka, ale jeho pořizovací cena je vyšší.

Více se dočtete v časopise Dům a zahrada č. 8/2007.