Pohodlně do garáže

Garáž je tak trochu ošidným prvkem rodinného domu; zatímco někdo nenechá na příbytek pro auto integrovaný do půdorysu stavby dopustit, jiný nad nutností parkovacích manévrů při každém (a v poslední době stále častějším) použití auta kroutí nechápavě hlavou. Svou roli hraje v tomto příběhu také stavební úřad – někdy předepíše povinnost vytvořit pro auto vhodné parkovací místo a s přístřeškem se ne vždy spokojí.

Ať už je to jakkoli, nepatří garáž v rozpočtu rodinného domu k nejdražším položkám. Nevyžaduje žádné zvláštní vybavení, žádnou speciální podlahovou krytinu ani povrchovou úpravu stěn. Snad jen protipožární dveře spojující prostor garáže s rodinným domem a garážová vrata mohou rozpočet na stavbu do jisté míry zatížit, v případě lehce nadstandardních prvků však částka určitě nepřekročí sto tisíc korun za oba.

Pokud však porovnáme pořizovací náklady s užitnou hodnotou, narážíme na citelný paradox. Plocha standardní garáže pro parkování jediného vozidla se pohybuje kolem 10 m², což může v celkově využitelném prostoru rodinného domu představovat více než desetinu. Zároveň platí, že čím větší dům, tím větší garáž – výjimkou dnes nejsou dvoj- i trojgaráže, jenže ruku na srdce: skutečně budeme každý den autem zajíždět dovnitř a při každém výjezdu nejprve ochotně naběhneme do garáže? Zvláště v příměstských lokalitách se totiž auto stává předmětem (několikeré) denní potřeby – ráno odvézt děti do školy, odpoledne je vyzvednout, obstarat nákupy, návštěvy, koníčky… Uvažme velmi dobře, zda o oněch 10 m² raději nerozšíříme obývací pokoj nebo je nerozdělíme mezi dětské pokoje.

Systémy na výběr

Pokud se bez garáže nedokážeme obejít nebo jsme se stali majiteli staršího rodinného domu, který už garáž obsahuje, budeme dříve nebo později muset vyřešit otázku jejího uzavření. Dříve byla jedinou možností dvoukřídlá otevírací vrata vyrobená na míru, nejčastěji z kovové konstrukce opatřené dřevěným pláštěm, v 70. a 80. letech byla vrcholem typizovaná vrata výklopná uchvacující stavebníky úsporou prostoru a snadným ovládáním. Současnost s sebou nese tak jako v jiných oblastech lidské činnosti problém rozhodování: základní systémy garážových vrat jsou čtyři a další na sebe určitě nenechají dlouho čekat. Kdo chce ke stavbě rodinného domu přistupovat skutečně odpovědně a neponechat náhodě ani vybavení své garáže, měl by si ujasnit své preference. Opět nic nového – při pořizování nového bydlení se s tímto doporučením setkáváme prakticky neustále. Volbu konkrétního provedení vrat ovlivní nejen velikost garáže, ale i požadovaný stupeň zabezpečení, tepelné izolace, další využití garáže a samozřejmě také cena. Pokud budeme nahrazovat novým výrobkem stará garážová vrata, výběr se bude řídit také velikostí osazovaného otvoru a konstrukce stropu.

Výklopná, sekční nebo jiná?

Mezi nejoblíbenější typ patří výklopná garážová vrata. Známe je všichni, jde o již zmíněný systém vyklápění jediného vratového křídla pomocí vyvažovacích pružin. Vrata se vyklápějí pod strop garáže a vyžadují určitý prostor také před vjezdem, což může být problém zejména v případě, je-li garáž umístěna na hranici pozemku. Za popularitou tohoto typu vrat stojí jednoduchý mechanismus, minimální technické požadavky a s tím spojená nízká cena. Výklopná vrata jsou určena zejména pro samostatně stojící nevytápěné garáže, protože se zpravidla nevybavují tepelnou izolací.

Také sekční typ garážových vrat zajíždí pod strop garáže, tentokrát se však k ovládání nepoužívá síla lidských paží, ale stropní tahový motor s elektronickým řízením. Vrata lze ovládat ručním spínačem nebo dálkovým ovládáním a samozřejmě také mechanicky – ručně, to ovšem spíše pro případ výpadku elektrického proudu. Vlastní „křídlo“ garážových vrat je tvořeno ocelovými nebo dřevěnými sekcemi, podle výšky vrat zpravidla čtyřmi. Jde o jakési samostatné tabule spojené flexibilním mechanismem pohybující se ve vodicí drážce. Ta vede od podlahy garáže po špaletě pod strop, kam se vrata při úplném otevření zasunou. Vrata se musí pohybovat lehce a tiše, dvojitá bezpečnostní lana zabrání při případném prasknutí lana nebo pružiny volnému pádu. Inteligentní bezpečností prvky zastaví vrata také při kontaktu s překážkou a brání násilnému vniknutí při nadzvednutí křídla.

Pokud konstrukce stropu nebo nízká výška garáže neumožní instalaci vrat zajíždějících pod strop, lze využít systém známý z předokenních žaluzií: rolovací vrata. Instalují se nejčastěji do vnitřního prostoru garáže a jsou vhodná zejména v případě nutnosti zateplení. Vyrábějí se nejčastěji z hliníkových lamel vyplněných polyuretanovou pěnou a zasouvají se do schrány nad vjezdovým otvorem. Díky moderním lamelám se zakřivenou vnitřní stěnou se plášť navíjí na hřídel velmi kompaktně a vystačí si s malou výškou překladu. Rolovací vrata podobně jako vrata sekční lze vybavit okenními prvky prosvětlujícími prostor garáže. Místo skla jsou otvory osazeny nárazuvzdorným polykarbonátem. Kromě standardního elektronického ovládání se vyrábějí rolovací vrata také s mechanickým pohonem, doporučují se však pouze pro malou frekvenci používání. Násilnému vniknutí brání uzamykatelný podlahový profil, posuvná zábrana nebo elektromagnetické zamykání. Samozřejmostí je také ochrana proti pádu a sevření.

Bez zajímavosti nejsou ani garážová vrata tažená, a to buď pod strop, nebo do strany. Podobně jako u rolovacích vrat je křídlo vyrobeno z jednotlivých lamel, která se pohybují ve vodicích drážkách a zajíždějí pod strop, případně do strany garáže. Druhé řešení využijeme opět v případě, že snížení výšky garáže je nežádoucí, je však třeba počítat s tím, že podél stěny nelze umístit žádné předměty. Na první pohled nevýhoda s sebou však nese jednoznačnou přednost: garáž se nestane skladištěm, ale skutečně prostorem, který slouží k parkování auta. S výhodou jsou vrata tažená do boku využívána pro dvougaráže a mohou sloužit také místo dveří, protože šířka otevření se může libovolně měnit.

Více se dočtete v časopise Dům a zahrada č. 8/2007.