Když chybí soukromí

Možností, jak zpříjemnit odpočinkový kout v zahradě, snížit výhled nežádoucím směrem, případně zakrýt domácí dílnu, kout s popelnicemi či místo pro kola je více než dost. Připočteme-li k tomu, že protipohledové clony mohou být nejen architektonicky výrazné a mohou tak podstatným způsobem oživit stavbu i zahradu, navíc vytváří poměrně účinnou ochranu proti větru a částečně i proti hluku, je namístě se zamyslet, zda bychom podobnou clonu neupotřebili i u sebe doma.

Do velké míry záleží na pozemku, na charakteru domu a v neposlední řadě i na nejbližším okolí, jak bude zástěna bránící nežádoucím pohledům a výhledům vypadat. Bezesporu nejelegantněji působí v tomto ohledu dřevěné dekorativní clony. Mají nejblíže k přírodě, jsou účelné, dokáží zcela přirozeným způsobem podtrhnout dosavadní ráz zahrady a oživit pozemek o drobnou stavbu poskytující soukromí. Obávali jste se usednout do zahrady k siestě kvůli zvědavým lidským očím? Příliš foukalo a dým z ohně vám způsoboval hlasité záchvaty kašle? Styděli jste se vyběhnout z obýváku do zahrady jen tak v negližé? To všechno si nyní budete moci dopřát, aniž byste se museli obávat toho, co si kdo o vás pomyslí. Dřevěné protipohledové clony se dnes vyrábějí v mnoha rozměrech i rozmanitých provedeních, stačí navštívit specializované prodejny, případně zahradní centra. Od jednoduchých dílů, určených ke konečnému ztvárnění podle vlastních nápadů, až po technicky dokonale připravené prefabrikované díly, ošetřené tlakovou impregnací a všelijak dekorované, to vše dnes bez problémů seženete. Při ztvárňování větší clony, která má zakrýt výhled ze zahrady ven, je lepší kombinovat zástěny ze subtilních dřevěných latí s kompaktními výplňovými stěnami.

Nejsou to jen obyčejné stěny pro vytvoření intimního zázemí, jedná už o víceúčelové prvky, které můžeme použít i pro uzavření jedné části terasy, pro ztvárnění stěn pergoly, oživení svahu v zahradě, ale i pro zefektivnění plotu. Dřevěné předěly výrazně změní i ráz zahrady, pokud je umístíme jako dělicí příčky jednotlivých funkčních zón kolem domu. Dřevo můžeme při troše fantazie kombinovat s popínavými rostlinami, čímž efekt konečného výsledku ještě zvýrazníme. Jednotlivé dřevěné díly se kotví pomocí betonových patek nebo sloupků do betonového základu, rozměrově větší díly, které by měly v budoucnu odolávat nárazovému větru, je potřeba ukotvit pásovou podezdívkou, podobnou jako u plotů. Vzdušné clony z latí postačí ukotvit nosnými sloupky, případně uchytit na již stávající stavbě pergoly, terasy či zídky. Důležité je vědět, že i když se jedná o malou stavbu a bude-li navíc umístěna na hranici pozemku, je třeba informovat o záměru příslušný stavební úřad. Chceme-li navíc zachovat dobré vztahy se sousedy, je dobré se s nimi předem dohodnout.

Nezastupitelná role popínavek

Ten, kdo je přesvědčen o větší spolehlivosti betonových stěn, dá jistě přednost ztvárnění protipohledových clon v tomto klasickém obalu. Plné kamenné a betonové protipohledové stěny splní svůj účel bezesporu stejně tak dobře, navíc v otevřené krajině jsou nezbytností. Zahradu i dům spolehlivě ochrání před nárazovým větrem, navíc jsou jakýmsi akumulátorem, který posbírá teplo ze slunečních paprsků a pak je postupně vydává do prostoru. Posezení u takové vyhřáté zdi je více než příjemné, zvláště s nadcházejícím podzimem. O pohledech zvenčí nemůže být navíc ani řeč. Záleží na individualitě každého z nás, na tom, co cítí a jakým způsobem přistupuje ke svému okolí. U velkých domů, zasazených do rozlehlých pozemků si majitelé mohou dovolit neoplocenou přírodní zahradu. Malý domek, navíc těsně nalepený na další stavby, si potřebuje své soukromí uchránit daleko větší měrou. Betonový či kamenný předěl najdeme v zahuštěné městské zástavbě, kde ruší nejen lidské pohledy, ale i hluk z ulice. Zděnou bariéru můžeme zjemnit vsazením dřevěných dílů a velmi dobře zkrášlit popínavými rostlinami, které pevnou podklad pro své pnutí zcela jistě ocení. Betonovou clonu, ať už je to plot nebo zídka předělující jednotlivé zahradní zóny, nemusíme téměř udržovat. V poslední době se beton opět hrdě vrací jako svébytná součást domu i zahrady.

Častou a stále používanou formou oplocení a předělů je drátěný plot. Tyto průhledné pletivové stěny prošly nezbytným vývojem a pletivo se vyrábí pozinkované s vrstvou plastu. Je vcelku levné i odolné, ale není to ta pravá ochrana soukromí, jakou bychom si zrovna představovali. Zvláště bez osázení zelení nesplní svůj účel ani v nejmenším. Esteticky lépe působí splétané zástěny z ohebného proutí nebo bambusových stvolů, které dost často doplňují právě drátěné ploty. Neprůhlednost, kterou takto docílíme, zajistí tolik žádané soukromí, navíc s minimální údržbou takovéto clony. Menší plůtky mohou zakrýt méně působivou část zahrady například s výběhem pro psa či dvorkem se slepicemi a výborně je tak oddělit od okrasné části zahrady a odpočinkových zákoutí.

Živé ploty

Úžasným dojmem působí protipohledové clony ze živých plotů. Vyžadují však mnohem větší cit při zakládání, průběžnou péči a následnou údržbu. Lidé je většinou kombinují ještě s jedním druhem oplocení, ale tam, kde to pozemek a další zástavba dovolí, mohou být samostatným předělem mezi zahradou a bezprostředním okolím. Živé ploty jsou výbornou volbou především při výhledech z oken, kdy zastiňují nežádoucí pohledy k sousedům. Aby živé ploty byly stále “živé“, je nezbytné jim dát co nejlepší péči. Živé ploty tvořené keříky nebo dřevinami upravujeme podle potřeby do různých výšek. Pokud mají bránit ve výhledu na nevzhledný sousedův dvůr plný nepořádku, zvolíme pravděpodobně vyšší plot a keříky hustěji nasázené k sobě, na předěly mezi jednotlivými zahradními celky postačí i metrový plůtek. Živé ploty jsou exkluzivní zejména ve spojení se dřevem, můžeme je tedy zkombinovat s protipohledovými clonami z jednoduchých latí. Na rozdíl od jiných zástěn a clon se živé ploty nikdy neokoukají, navíc vypovídají o našem zahradnickém umění.

 
Více se dočtete v časopise Dům a zahrada č. 10/2007.