Všeobecný trend poslední doby velí plně se věnovat svému zaměstnání, žít v neustálém stresu a chvatu a ve zbytku času se věnovat rodině (na nic jiného už prostor nezbývá), přece jen se stále častěji setkáváme s lidmi, kteří si najdou prostor pro svého koníčka – ať už je jím prestižní golf nebo jen jiné odvětví sportu či jakákoli jiná činnost. Psychologové potvrdí, že při oblíbené činnosti si člověk odpočine mnohem lépe než při pasivním sledování obrazovky. Nepřekvapí, že kdo nějakému koníčku propadnul, dokáže mu obětovat nejen čas, ale také část financí i obytné plochy. Pokud potřebujete poradit, jak nejlépe zařídit prostor v bytě určený pro sportovce, kutila, knihomola a jiné vyznavače volnočasových aktivit, máme pro vás v letošním ročníku tohoto časopisu malý seriál. Začneme aktivitou, která v posledních letech zažívá alespoň ve městech skutečný boom – leckoho to překvapí, ale tou aktivitou je sport.

Vrchol své slávy zažívají v současné době zejména aktivity outdoorové, provozované ve venkovním prostředí, stejně dobře se ale daří také provozovatelům squashových kurtů, aerobních nebo floorbalových sálů či spinningových center. V každém případě musí byt aktivního či jen pravidelného rekreačního sportovce pojmout hory triček, kalhot, bot, míčů, raket a dalšího sportovního vybavení.

Největší problém cyklisty

Jedním z nejbouřlivěji se rozvíjejících volnočasových aktivit je cyklistika nebo lépe cykloturistika. Není příliš namáhavá, je levná a člověk navíc může poznat místa, kam by se pěšky třeba ani nedostal. Každý vyznavač cyklistiky však stojí zároveň před problémem: Kam s kolem v bytě? Místa málo, uskladňovacích požadavků mnoho: kolo nesmí překážet, manipulace s nám musí být snadná, uskladnění bezpečné. Kdo nevlastní garáž nebo alespoň bezpečně (!) uzamykatelný sklep, musí vyřešit uložení kola v bytě. Nemá-li stát kolo v předsíni, musíme je zavěsit. Běžně se používají háky ukotvené do zdi: buď dva ve stejné výšce, na něž se kolo zavěsí za rám na zeď naplocho, nebo jeden pod stropem, na nějž se bicykl zavěsí za ráfek. První způsob je praktičtější, v druhém případě kolo ční do místnosti, zavěšování je složitější, vyžaduje silnou paži a přesné oko. V obou případech se stěna ušpiní a poškrábe. Při sebemenším rozkývání kola vzniká velký tah a hák se časem vypáčí. Problém vyřeší vyšší stropy, pod něž lze instalovat kladkový držák: do stropu se připevní kovová traverza s kolečky, kudy je provlečena kladka s úchytnými háčky. Ty se zaklesnou za řídítka a sedlo a kolo se snadno za provaz vytáhne až nahoru. Stropní držáky nejsou úplně běžně k dostání, vyžadují trochu hledání na internetu.

Snáze se uskladní kompletní lyžařská výbava. Nejlépe v šatně nebo šatní skříni za předpokladu, že se od začátku počítá s jejím uložením. Existuje i jednodušší řešení: zavěsit každý pár lyží na malý plastový panel (cca 20 x 20 cm) s vylisovaným háčkem na hůlky a štěrbinou na uchycení lyží. Jestli je v bytě nutné lyže uskladnit horizontálně (například pod strop), volme dva kovové nosníky, na něž se lyže položí jako police. Oba způsoby jsou výhodné: nejsou nákladné, snadno se instalují a manipulace s lyžemi je bez rizika.

Fitness pod vlastní střechou

Důvody, proč cvičit v domácím prostředí, bývají různé: nechceme ztrácet čas cestováním do vzdáleného sportcentra, sdílet s cizími lidmi sprchy a šatny, poslouchat hlasitý rozhlas, cvičit v zapoceném prostředí, předvádět svou postavu… Vůle sportovat je v každém případě chvályhodná, jen se musíme rozhodnout, kam domácí fitness umístit a čím je zařídit.

Místnost vyhrazená pro cvičení má být světlá, s minimální výškou stropu 220 centimetrů, s dostatečným přívodem vzduchu (při intenzívním aerobním cvičení má organismus zvýšenou potřebu kyslíku). Celková výměra fitness v poměru k prostoru, který zabírají cvičební a posilovací stroje a nářadí, má být 2:1. Domácí tělocvična se umisťuje do nižších podlaží (přízemí, suterénu), protože z  tělocvičny v patře by se šířily vibrace a hluk po celém domě. Kolem každého stroje, zejména pokud jde o pohyblivý pás pro běhání, musí zůstat z každé strany metr a vzadu nejméně dva metry volného místa, abychom na stroj bezpečně vstoupili a v případě pádu nenarazili hlavou o zeď za sebou.

Vybavení domácího fitka pořídíme za pár stokorun, za několik tisíc, ale může nás přijít i na stovky tisíc.

Fitness do kapsy: podložka, fitball, dvě ruční činky, švihadlo, rezistentní gumové pásy. Takovou „tělocvičnu“ hravě složíme do krabice a uklidíme pod postel. Cvičit můžeme kdekoli (v ložnici, v obýváku), kde je volná plocha aspoň 2 x 3 metrů.

Vystačíme s jediným cvičebním strojem? Proč ne! Pro aerobní a vytrvalostní trénink s běžeckým pásem či cross trainerem (simulace běžek). I posilovna se vejde ložnice, když zvolíme vhodný multifunkční stroj. Například polohovatelnou víceúčelovou lavici, která se po cvičení sklapne jako žehlicí prkno. Podobně lze zmenšit i prostorově mnohem náročnější běžecké pásy či veslařské trenažery.

Když máme v úmyslu zařídit rozsáhlejší domácí fitness, je nejlépe obrátit se na specializovaného prodejce, který nám především doporučí skladbu strojů. Například trenažer na zahřátí (běžecký pás) plus lavici s činkami. Náročnější borci mohou dát přednost posilovací věži. Domácnost, kde cvičí několik členů rodiny, využije věž s dvěma stanovišti. Při zařizování domácí tělocvičny vycházejme z reality: pro kolik lidí je určena? Jak často a jak intenzivně ji chceme používat?

Když domácí fitness, tak na míru

Co je pro domácí cvičení to nejdůležitější? Kvalita, pevnost a stabilita cvičebního stroje. „Bohužel, mnoho klientů se při nákupu trenažerů řídí výhradně jejich cenou,“ říká Ondřej Varga, zástupce značky Kettler v ČR, „a ta není kritériem kvality. Při výběru vhodného stroje záleží na tom, kdo na něm bude cvičit, jeho tělesná hmotnost, jak často a jak dlouho bude cvičit.“

Jaký je rozdíl mezi cvičebními stroji za tisíce, které nabízejí autorizovaní prodejci, a nabídkou v teleshoppingu, kde se ceny pohybují v řádu stovek? Asijští výrobci používají ty nejlevnější součástky. Otočné části nemají kolečková ložiska, ale primitivní hřídelky, které se záhy unaví a zlomí. Setrvačníky nemají brzdné magnety, ale jen mají brzdné pásky, které záhy prasknou. Trenažery mají malou základnu, jsou nestabilní a snadno se převrhnou. Obecně platí, že stroje mají nízkou životnost, vysokou poruchovost a takřka nulový servis. Výrobce nedělá tolik náhradních dílů, aby pokryly vysoké procento závad. S výměnou vadného dílu se vlastně nepočítá.

Chyby se prodraží

Jaké jsou nejčastější chyby, kterých se dopouštíme při vybavování domácího fitness?

Nejčastějším prohřeškem je snaha ušetřit. Na kole nebo na lyžích by nás nenapadlo škudlit, ale na cvičebních strojích jako by nešlo o naše zdraví. Proto nakupujme pouze tam, kde jsou trenažery vystavené a můžeme je osobně vyzkoušet. Nekupujme fitness vybavení po internetu ani jen podle katalogu! Autorizovaní prodejci poskytují záruční lhůtu (obvykle 36 měsíců) a kompletní servis.

Máme-li jasný cíl, proč chceme cvičit a nejde nám jen o všeobecné zlepšení či udržení kondice, je třeba podřídit výběr cvičebního stroje přesnému účelu. Nejčastěji se chybuje u strojů na hubnutí, ale týká se to i trenažérů na rehabilitaci či pro zdravotně handicapované uživatele (například po úrazu, infarktu nebo mozkové příhodě). Proto se doporučuje nejdřív konzultovat s kardiologem, ortopedem, dietologem, sportovním lékařem, který nám udělá zátěžový test. Není na škodu poradit se také s osobním trenérem.

Zařizujeme-li si domácí fitness v přesvědčení, že vynaložená investice nás bude motivovat ke sportovní aktivitě, dopouštíme se zásadního omylu! Začátečníkům doporučí každý trenér nejprve návštěvu veřejného fitness centra, vyzkoušet různá cvičení, naučit se je správně a teprve pak zařizovat domácí fitness. Nezapomínejme, že k individuálnímu tréninku je potřeba velmi silná motivaci a chuť cvičit, a ta úplnému začátečníkovi mnohdy chybí.

Trendy i v domácím fitness

Nejde o fitness převraty, spíš uživatelsky příjemná vylepšení.  „Stále oblíbenější je cross trainer, který je účinnější než rotoped a šetrnější než běhací pás,“ říká Ondřej Varga. „Nyní je ještě vylepšen; pohyb nohou probíhá smýkavě po přímce, nikoli po eliptické dráze. Tím se eliminují možné chyby. Novinkou mezi trenažery je Nordic trainer, který simuluje oblíbený Nordic walking s lyžařskými hůlkami. Rukama držíme lanka, jejichž odpor lze regulovat. Tím posilujeme i trup, ramena a paže.“

O multifunkčních cvičebních zařízeních již byla řeč a můžete se na ně podívat na snímcích. Současný trend směřuje ke kombinaci kardiotrenažeru s posilovacím zařízením. Novinkou je pulsní řídicí program, který podle tepové frekvence sám nastavuje zátěž. Především muži ocení tréninkový počítač u posilovacích věží, který ukazuje momentální zátěž, počet zdvihů a sérií, sčítá celkovou zátěž, hlídá tempo při cvičení. Milovníci veslovacích trenažerů uvítají hladší a výrazně tišší pojezd sedátka. Díky tomu je hluk provázející cvičení výrazně nižší.“

Marie Krausová