Vítězství jediné barvy

Vítězství jediné barvy

Oblíbenost výsadby vytrvalých rostlin na pozemcích bezprostředně obklopujících rodinné domy roste. Jsou právem zařazovány do vysazovacích plánů nově zakládaných zahrad, neboť jejich pěstování nevyžaduje přílišnou péči a navíc při vhodném výběru zajistí kvetení zahrady takřka po celý rok. Kromě tradiční sesadby různě barevných druhů rostlin můžeme jednotlivé záhony ladit do barev, které jsou našemu vnímání blízké.  

Ať si to přiznáme nebo ne, každému z nás jsou určité barvy bližší. Stejně jako si vybíráme podle oblíbenosti určitých barevných tónů oblečení, mnoho žen auto, mužská část populace obuv, tak i zahrada může vykvétat v tónech náladu majitele povzbouzející. Stačí zvolit druhy barevně odpovídající, které náš pozemek zcela jistě odliší od těch ostatních. Rostlinné společenstvo je natolik rozmanité, že jen málokdo si nevybere květinu své barvy.  

Kterou zvolit

Pokud nemáme mezi barvami žádného favorita, ale přesto chceme záhony ladit do určitých tónů, můžeme se řídit symbolikou barev, které rostlinná říše nabízí a jejich pocitovým vnímání. Z výše popsaného spektra patří mezi teplé a jasné barvy žlutá, která je navíc veselá a každou zahradní partii rozzáří stejně jako její symbol – Slunce. Sváteční a rovněž teplou barvou je pak oranžová, jejíž síla spočívá hlavně ve vzbuzení pocitu energie a radosti. Atraktivně působí červená – symbolizuje lásku, vášeň a vzrušení. Bílou uctíváme čistotu, nevinnost, neutralitu. Její síla vynikne i v noci – bílá se promění ve stříbrnou a zahrada získá romantický nádech. Modrou toužíme po dálkách, vyjadřujeme vážnost a chladnost, světlejšími odstíny pak zase pocity blízké bílé barvě. A nakonec nejhojnější zelená? Ta sjednocuje prvky v zahradě, mírní kontrasty a všeobecně známý je její uklidňující vliv na člověka.

Druhy podle barev

Trvalky všech velikostí jásají celým spektrem barev, výjimkou je snad černá, která není mezi květenstvími těchto rostlin až tolik hojná. Mezi bíle kvetoucí pereny patří kakosty, řebříčky, rožec, kopretiny, zvonky, hvězdnice, z cibulovin sněženky, tulipány, lilie a řada dalších. Modrou naladíme s použitím zvonků, oměje, šalvěje, levandule, chrpy, bělotrnu, láskyplný záhon rudých tónů můžeme vysadit z kohoutku, máku, řebříčku, dračíku, hvozdíku či jiřin. I „zelený záhon“ může být působivou zahradní partií, pokud zvolíme rostliny s odlišnými tóny zelené, bude nás uklidňovat jako málokterá relaxační hudba. A pokud potřebujeme k uklidnění polohu vleže, měli bychom takovou paletu zeleně zakládat tam, kde k odpočinku bude dostatečný prostor, například ve stínu vzrostlého stromu či poblíž terasy. Při realizaci jednobarevně zaměřených partií se nemusíme omezovat jen na vytrvalé rostliny, vhodným doplňkem mohou být i určité dřeviny se stejně barevným květenstvím.

Technika vysazování

Podobně jako připravujeme jiné záhony, postupujeme i v případě jednobarevného rabatu či záhonu. Zadní partie osazujeme vzrostlejšími a dominantnějšími druhy a směrem dopředu nižšími. Působivého efektu pak dosáhneme výsadbou jednoho druhu ve skupině; druhy volíme nejen podle barev, ale i v závislosti na jejich životních podmínkách. Stínomilná žlutě kvetoucí popelivka bude doslova strádat ve společenství sluncechtivých zápleváků a naopak. Proto se při nákupu rostlin v zahradním centru či hobby marketu orientujeme podle vizitek umístěných na každém kontejneru vybrané trvalky, na nichž jsou kromě názvu, vyobrazení a výšky rostlin už téměř vždy označeny nároky na pěstování alespoň obecně přijatou symbolikou.

Barvy léta v domě

Jednobarevnou náladu záhonů naší letní zahrady si můžeme připomenout i během zimního období. Určité druhy trvalek, respektive jejich květenství na stonku, lze totiž bez problémů sušit, aniž by tímto procesem výrazně ztratily svoji původní barevnost. Při sušení si však musíme nastudovat odbornou literaturu, abychom každou připravili do zimní vázy správně. Ne všechny druhy se totiž suší stejným způsobem – některé se zavěšují květem dolů, jiné je dobré ponechat v přirozené poloze v nádobě bez vody hned po řezu. Navíc je nutné zvolit nejvhodnější dobu k řezu, některé musíme sklízet před rozkvětem, jiné budou výrazným prvkem suché kytice až v době utváření semen.

A ještě poznámka na závěr: celá řada rodů trvalek má velké množství druhových zástupců. Jinými slovy například řebříček můžeme v našich zahradách najít nejen bílý, ale také žlutý, růžový, červený či fialový, kakosty mohou být bílé, růžové, modré či fialové, některé zahradní rostliny zahrnují dokonce nesčetnou paletu barev – například kosatce si do zahrady můžete opatřit v jakékoli barvě kromě čistě červené. Pokud se tedy chystáte vysadit si záhon z trvalek stejné barvy, vybírejte pečlivě podle druhů a kultivarů, jinak nebude požadovaná barevnost vždy zaručena.

Více se dočtete v časopise Dům a zahrada č. 8/2008