Beton bez tváře je minulostí

Beton bez tváře je minulostí

Písek, štěrk, úlomky ušlechtilého kamene, voda, cement... To jsou základní prvky, které tvoří beton – materiál, který už dávno není tak jednolitý a fádní, jak tomu ještě před několika desítkami let bylo. Z široké škály betonových výrobků si v dnešní době vybere i náročný zákazník, a protože jde o materiál, který je ve své podstatě složený z přírodních komponentů, nemusíme se jej zdráhat použít přímo v zahradě.

S betonem se v exteriéru běžně setkáváme ve formě dlažby, ať už na terase, dvoře nebo třeba na příjezdové cestě. Materiál je oblíbený zejména kvůli svým vlastnostem. Betonová dlažba je totiž pevná, odolná proti otěru i nárazům a mrazuvzdorná. V její prospěch hraje také fakt, že je oproti ostatním materiálům finančně méně nákladná. Množství tvarů, barevných provedení, povrchů i reliéfů umožňuje vytvořit v zahradě místa, která budou plně korespondovat s charakterem venkovního prostředí.

Výběr vhodného typu dlažby je důležitý nejen z estetického, ale také z funkčního hlediska. V místech, která budou více zatěžována, například před garáží, volme raději bytelnější provedení, které snese i auto. Na chodníky se bude hodit dlažba se zdrsněným povrchem, která zabrání nechtěnému uklouznutí. K tomuto účelu poslouží pemrlované (mechanicky zdrsněné), tryskané, rumplované (uměle opotřebené) či vymývané dlaždice nebo povrchy s reliéfem. V okrasných zákoutích zahrady se bude dobře vyjímat speciální litá dlažba, která připomíná ochozené přírodní kamenné desky. Existuje dokonce imitace dřeva napodobující plastickou strukturu různě ohlazeného starého dřeva. Na větší prostranství se může hodit takzvaná plošná dlažba (rozměry přibližně od 400x400 centimetrů), jejíž hlavní výhoda tkví v rychlé pokládce. Velké množství různých stylů doplňuje bohatá paleta barev. V nabídce nechybí ani stínované nebo uměle zestaralé typy.

Po betonu i do schodů

Další možností, jak upotřebit tento materiál, je schodiště. To je většinou montováno z podpěry schodnic, schodnice, podestové a schodišťové desky. Firmy nabízejí nejen klasická přímá, ale i rohová schodiště. Řešením mohou být i takzvané obloukové zahradní stupně, které se zpravidla vyrábějí na zakázku s ohledem na charakter terénu i okolí. Schody by měly samozřejmě esteticky ladit s dlažbou i ostatními použitými materiály v zahradě.

Cestičky v trávě

Na některých místech v zahradě mohou dlážděné chodníky nahradit cestičky z kamenů, kterým se říkají “šlapáky“. Jde o věrohodnou napodobeninu přírodního kamene. Umístit je můžeme všude, kde se často prochází trávou, nebo třeba i ke studně či pod květináče. Materiál je mrazuvzdorný a má dlouhou životnost. Nevhodný je však na místa s větší zátěží.

Ohraničujeme

Betonovou klasikou jsou nejrůznější obrubníky a palisády. Můžeme jimi lemovat nejen cesty, ale také záhony a jiné okrasné části zahrady. Z palisád je možné vytvářet i menší stěny, které se většinou nechávají porůstat popínavými rostlinami. Problémem nejsou ani obruby kruhového nebo vlnitého tvaru. Jejich výšku je pak nutné přizpůsobit terénu. Obrubníky lze použít také jako ochranu ke stromům, ale třeba i na pískoviště. Oba tyto betonové prvky se vyrábějí zpravidla z vibrolisovaného betonu s hladkým povrchem a fazetou. Obrubníky se prodávají nejčastěji v červeném, pískovém, hnědém nebo přírodním provedení.

Stěny okrasné i opěrné

Betonové výrobky se mohou hodit také při zpevňování terénu. K tomuto účelu se vyrábějí svahové tvárnice. Jde o systém takzvaného suchého zdění, kdy jsou tvárnice kotveny proti posunutí vlastním zámkovým tvarem a později pokrývány násypem. Rozhodneme-li se pro zídku právě z tohoto materiálu, pak určitě věnujme dostatečnou pozornost kvalitní výstavbě. Za zdí musí být umístěna filtrační vrstva a fólie, která omezí výskyt vápenných výkvětů. Nutností je také drenáž pro odvedení srážkové vody uvnitř zdi. Opomeneme-li tento nezbytný doplněk, hrozí výskyt mokrých skvrn i znečištění povrchu vyplavenou zeminou. Celou stěnu stavíme na základový pás z betonu a ještě ji ze zadní strany odizolujeme vrstvami štěrku. Pro výstavbu okrasných lemů či skalek jsou oblíbené vibrolisované tvárnice okrouhlého tvaru s vykrojením a výrazným hrubozrnným povrchem. Stěny z těchto tvárnic mohou být kolmé, vyhoví ale i svahu o sklonu 60 stupňů. V případě zdí vyšších než 1,2 metru je vhodné konzultovat statiku stěny s odborníkem. Do hotových stěn můžeme vysázet nejrůznější trvalky či jiné okrasné dřeviny (kořeny rostlin ještě navíc přispějí ke zpevnění celé stěny), berme však na vědomí, že taková zeď má pouze estetickou funkci, nikoliv opěrnou.

Beton jako zdicí materiál

Neodmyslitelnou součástí většiny zahrad je plot. Toužíme-li po oplocení s podezdívkou či neprodyšné stěně, i zde nabízí řešení beton, a to především v podobě různých druhů tvarovek. Vybírat lze také mezi imitacemi, například cihly nebo kamene. Takové zdivo už potom není potřeba omítat. Betonové prvky je samozřejmě možné kombinovat i s dalšími materiály – dřevem, sklem, kovem... K výstavbě plotu jsou nejčastěji nabízeny tvarovky z hladkého, štípaného nebo rumplovaného betonu. Mohou být přírodní nebo barevné. Využít je samozřejmě můžeme též pro stavbu menších zídek přímo v zahradě k oddělení jednotlivých částí, při stavbě krbu, ale i altánů a pergol. Zeď lze doplnit o speciální výklenky, které se do tvarovek během výstavby zabudují. Stěnu pak mohou zkrášlit květiny či dekorativní předměty. Nevýhodou všech betonových zdicích prvků je výskyt vápenných výkvětů. Jde ovšem o přirozený jev, který postupně vymizí a částečně jej lze omezit fólií. Každá zídka i sloupek by měly být zakončeny zákrytovou deskou.

Více se dočtete v časopise Dům a zahrada č. 8/2008