Zahrada a dřevo: mocná kombinace

Zahrada a dřevo: mocná kombinace

Dříve standard a leckdy i jediná cenově přijatelná možnost, dnes tak trochu luxus. Dřevo se díky přílivu kvalitních exotických materiálů posunulo do jiné roviny. Kvalita, které dosahuje, umožňuje široké uplatnění ve venkovních prostorách našeho domova. Odměnou za vyšší cenu je výborná trvanlivost, nenáročná péče a dokonalé splynutí s přírodou.

Tradičním doplňkem zahrady jsou dnes pergoly a altány. Se dřevem ale můžeme pracovat také v blízkosti vodních prvků, jako jsou jezírka, bazény, vířivky nebo dokonce přímo na venkovní fasádě domu. Chceme-li náš dům dřevem doslova obklopit, pak se nabízí využití palubek všude tam, kam by mohla být obvykle položena dlažba. Díky dřevu dokonale splyne s okolní zelení i terasa větších rozměrů. Palubky se vyrábějí s drážkováním, takže je můžeme bez obav z uklouznutí použít i na frekventovanější místa nebo k bazénu. Materiál je navíc příjemný na dotyk bosou nohou, čímž dodá každému zákoutí zahrady na pocitu útulnosti a pohodlí.

Terasa s vůní exotických dřevin

Dřevěné terasy rozhodně nejsou novinkou, ovšem až v posledních letech se dostatečně rozrostla nabídka kvalitních materiálů pocházejících z exotických krajů. Evropské dřeviny sice lze použít, ovšem cenou za nižší pořizovací náklady bude složitější údržba, tedy nutnost intenzivnější péče. Borovice, která je v tomto směru z evropských dřevin nejvyužívanější, se totiž vyznačuje menší tvrdostí a celkově i odolností. Naše dřeviny tedy mohou dobře sloužit pouze za předpokladu důkladného ošetření tlakovou impregnací a přípravkem proti houbě i dřevokaznému hmyzu. Materiály ze zemí s tropickým podnebím se mohou pochlubit vysokou tvrdostí a trvanlivostí. Dřevo méně sesychá, je mastnější a odolnější vůči biologickým škůdcům. Na terasu, zahradní obytné plochy i cesty, můstky přes jezírka a všude tam, kde bude zvýšený “provoz“, je tedy můžeme bez obav použít.

Bangkirai a spol.

Největší oblibě se v České republice zatím těší malajská dřevina bangkirai či balau, která je charakteristická barvou od světle hnědavě žlutého odstínu až po tmavě červeno-hnědou. I bez povrchové úpravy olejem má tento materiál vysokou přirozenou odolnost. Palubky se vyrábějí i z dalších malajských dřevin. Na českém trhu je například k dostání ještě tmavě červený bukit, červenohnědý kapur či pelawan, který má dokonce vyšší hustotu než oblíbený bangkirai. Z Asie se k nám dováží také dřevo merbau, které má hlavní uplatnění v interiéru, ale vzhledem ke svým vlastnostem je vhodný i do exteriéru. Asijského původu je též populární teak, z něhož se vyrábí především zahradní nábytek. Teak je ale velmi odolný proti vodě, větru i změnám počasí. Svědčí o tom i fakt, že se skvěle osvědčil v loďařství. Dřevo hnědé až tmavě hnědé barvy má zlatavý nádech. V průběhu let se postupně zbarvuje do stříbro-šeda, ovšem jeho kvalitu to nijak nesnižuje. Teak je specifický pro svou vůní podobající se staré kůži.

I lesy Latinské Ameriky vydávají vysoce kvalitní dřevo. Vůbec nejvyšší kvalitu poskytuje ipe neboli lapacho, nejodolnější zpracovávaná dřevina na světě. Nemá žádné otvory po škůdcích, minimálně sesychá, má hladký povrch a jedinečnou kresbu dřeva zbarvenou do zeleno-hněda. Z latinsko-amerických dřevin dále nelze nezmínit brazilskou massarandubu, která je atraktivní především pro svou červeno-hnědou až nafialovělou barvu i vysokou kvalitu a garapu se žluto-hnědým zbarvením.

Jak správně vybrat?

Vybíráme-li dřevo vhodné na podlahu, pak by nás měla zajímat i mimo jeho ceny hustota materiálu. Nakonec, právě tvrdost z největší míry určuje cenu. Čím má dřevo větší hustotu, tím je odolnější. Minimální průměrná hodnota by měla být 700 kilogramů na metr krychlový.

Terasu je možné zhotovit buď z takzvané dřevěné dlažby (kazetový systém), nebo z palubek o délce od dvou a půl do čtyř metrů. Dlažba umožňuje vytvářet nejrůznější mozaiky či jiné obrazce, ovšem je nutné počítat s cenově náročnější montáží. Oba systémy je možné také kombinovat. Výrobci nabízejí tři základní povrchy palubek – hladký a jemně nebo hluboce drážkovaný. Hluboké drážkování se nejvíce využívá u bazénů, kde pomáhá minimalizovat nebezpeční smyku a zároveň slouží k snazšímu čištění. Jemné drážkování najde uplatnění zejména na terasách.

Montáž má svá specifika

Protože vlastnosti tropických dřevin se mohou vzájemně výrazně lišit, je nutné jim přizpůsobit i druh instalace. Montáž se proto vyplatí svěřit odborníkům. Například speciální systém iClip je možné využít pouze pro terasy z Ipe a rozhodně jej nelze uplatnit u bangkirai. Tento systém umožňuje upevňovat prkna na bočních stranách vyfrézovanou drážkou, do které se zasune pevná spojka lichoběžníkového tvaru, která se připevní vrutem ke spodnímu roštu. Ipe je charakteristické nízkým sesycháním, což je důležité pro zachování správného tvaru drážky. U ostatních dřevin by se vlivem seschnutí materiálu drážka mohla rozšířit a neudržela by spojku.

Dřevo musí dýchat

Nároky na podloží jsou ale v podstatě stejné. Musí být samozřejmě stabilní a pevné, aby udrželo nosné trámy. Pokud chceme zabránit prorůstání trávy, podloží potáhneme ještě před násypem písku a štěrku netkanou textilií. Podloží by mělo mít sklon alespoň jeden centimetr na metr plochy, aby byl zajištěn odtok vody. Nosné trámy musejí být ze stejného dřeva jako prkna a musí mít minimálně dvojnásobnou tloušťku. Při instalaci samotných prken je nutné dodržet potřebný rozestup (pět až deset milimetrů mezi dvěma prkny), protože dřevo bude v závislosti na teplotě a vlhkosti vzduchu pracovat a měnit objem. Spára navíc umožní dřevu “dýchat“ a rychle vysychat. Pokud celá konstrukce sousedí se zdmi domu nebo jinou konstrukcí, je vhodné zachovat rozestup alespoň deset milimetrů. Z tropického dřeva se totiž může vlivem dešťové vody vyplavovat hnědá látka zvaná tanin, a je tedy potřeba zabránit přímému kontaktu a předejít tak nechtěnému znečištění. Výhodou dřevěných podlah je rozebíratelnost celé konstrukce a tím i snadná výměna poškozených prken.

Pro dlouhou životnost

Výše uvedené tropické dřeviny jsou velmi odolné a chemické ošetření v podstatě nevyžadují. Přesto péče o ně může výrazně prodloužit jejich životnost. Nejvhodnější je napuštění a opětovné ošetřování vhodným přípravkem či olejem, který navíc omezí přirozený proces šednutí dřeva. Pozornost je potřeba věnovat i koncům prken a podkladovým roštům. Konce jsou sice ošetřeny voskem nebo parafínem již při výrobě, často se ale při montáži krátí, a tak je nutné nátěr zopakovat. Pro udržení původního vzhledu palubek se doporučuje dvakrát do roka (na jaře a na podzim) celý povrch důkladně očistit a poté potřít speciálním olejem. Vzhled již zašedlého dřeva pomůže obnovit takzvaný odstřeďovač, kterým povrch potřeme ještě před naolejováním. Pokud dojde k lokálnímu poškození, lze jej ošetřit voskem bez obrušování povrchu. Aby se na dřevě nezačaly vyskytovat tmavé skvrny, vyvarujme se kontaktu s předměty podléhající korozi. Už z tohoto důvodu se nevyplatí šetřit na spojovacích prvcích – měly by být pouze z nerezové oceli.