Kuchyně jako laboratoř

Kuchyně je místností, která v bytě nejvíce trpí svým provozem. Na povrchovou úpravu stěn je tedy potřeba používat materiály, které dobře odolávají vlivům vlhkosti a důsledkům vaření. Ať už jde o výmalbu, ale i prostory těsně navazující na pracovní linku, kde se k přirozené vlhkosti přidávají i mastnoty.

Z vaření se do ovzduší dostává nejen hodně vlhkosti, ale i mastnoty, často se na zeď dostanou i kapky z vaření. Proto je vhodné, aby se malovalo pomocí omyvatelných barev, aby šlo bez problémů udržovat i prostor za varnou deskou.

V paneláku

Pokud je zapotřebí zakrýt například trhliny mezi panely nebo ve starších omítkách, lze úspěšně použít speciální textilní omítku Fibredecor, která se řadí mezi textilní omítky, které se snadno aplikují, zakryjí i různé nerovnosti a hlavně tepelně a zvukově izolují. Snadno se čistí hadříkem navlhčeným v mýdlovém roztoku, ovšem bez velkého máčení. Materiál je prodyšný a paropropustný, vyrábí se z přírodních materiálů. Tyto omítky lze dokonce i přebarvit pomocí běžných interiérových barev.

Pro běžnou výmalbu se ale k tomuto účelu používá síťka lidově nazývaná perlinka. Hlavně v oblastech kolem překladů oken, která si lety mohou „sedat“ a vytvářet trhliny, jde o nejspolehlivější způsob, jak zcelit hladké plochy, aniž by se vytvářely další trhliny. Tato síťka se zatmelí, dál se postupuje podle běžných malířských předpisů.

Problém trhlin se ale týká nejen starších bytů, ale i panelových domů, kde je před malováním třeba strhnout staré tapety. Jaké je ale rozčarování majitelů domu, kteří až pak zjistí, že zatímco staré tapety milosrdně zakrývaly veškeré nerovnosti, na holý beton nelze malovat vůbec. Teprve pak se přikročí k objednávce zedníka, který na beton nanese štuk, který teprve lze vymalovat. Dnes lze tuto službu nabízejí přímo malířské a natěračské firmy.

Problémy s mechanickými poškozenými stěnami vyřeší i nové otapetování. V poslední době se do extrémně namáhaných místností doporučují velmi odolné sklovláknité tapety. Jsou utkané z bezalkalické skleněné příze a profitují z výhod skleněných vláken – vynikají vysokou odolností proti mechanickému poškození a otěru, zvyšují požární odolnost interiéru, jsou omyvatelné, paropropustné a vytvářejí prostředí vhodné i pro alergiky. Vyrábějí se v několika vzorech s různou strukturou, lze ale koupit i hladké. Na tyto tapety se maluje stejně jako holou zeď.

Zvláště v bytech, kde se bojuje s plísní, se vyplatí do penetrace podkladu použít některý z protiplísňových přípravků, například Primalex nabízí speciálně pro toto použití fungicidní penetraci, ale lze použít třeba i Pufas Fungizider od Stamalcolour či Primer od Adex a další – ve svém výrobním programu ho nabízí většina výrobců. Ale i barvy samotné mohou plnit funkci obrany proti plísním, například přípravek Mykostop.

Nabílo, anebo barvu?

Barevné malování v domácích podmínkách často probíhá tak, že se nakoupí bílá barva a lahvička s pigmentem. Na stěnu se nanese zkušební vzorek, který po zaschnutí lehce zesvětlá a určí, jak bude místnost vypadat. Tento způsob tónování však skrývá velké nebezpečí – základní barva se snadno „předávkuje“ pigmentem a na stěně vzniknou skvrny. Maximální množství tónovací pasty v celkovém objemu barvy totiž podle odborníků nemá být větší než tři až pět procent. V opačném případě se začínají měnit fyzikální vlastnosti barvy. Z toho vyplývá, že tmavší odstíny barev ze základní bílé namíchat nelze. Proto se pro tyto odstíny používají základní barvy, takzvané báze, které mají snížený obsah bílého pigmentu, a proto se lépe „tvarují“ i do tmavších odstínů bez nebezpečí, že se maximální množství pigmentu přesáhne.

Podobnému nebezpečí lze předejít při míchání barev na míchacích strojích. Jejich princip spočívá v tom, že se do základní barvy vmíchá kombinace různě barevných tónovacích past tak, aby se dosáhlo požadované barvy. Samotný automat vypadá podobně jako karusel, kde se do spodní části vloží kbelík se základní barvou, takzvanou bází, v horní části je podle typu automatu 12, 14 nebo 16 zásobníků s tónovacími pastami. Každý výrobce barev mívá svůj vlastní systém tónovacích barev a podle toho se liší i jejich počet.

Míchání barev v automatech má hlavně tu výhodu, že se složení požadované barvy a množství jednotlivých použitých tónovacích past zapíše jednak do paměti počítače, případně i na fakturu či dodací list. Pokud se zjistí, že namíchané barvy bylo málo, stroj se může znovu nastavit na potřebné složení a nemůže se stát, že by měla každá část stěny jiný odstín.

Míchání barev je rychlé, množství barvy potřebné na vymalování bytu (anebo i fasády) je připraveno během pár desítek minut. Záleží však na zvoleném odstínu, kolik se za tuto službu zaplatí. Cena za namíchání a pigmentaci základní báze se většinou pohybuje kolem deseti procent z ceny barvy, jen výjimečně se stává, že by bylo potřeba takové množství pigmentu, aby se tato služba výrazněji prodražila.

Vybírá se podle vzorníku barev, základem je mezinárodní standard RAL, každý z výrobců však mívá i svůj vlastní vzorníček. Nejlepší míchací stroje pak dokážou převést zvolenou barvu z jednoho systému do druhého. Pokud ale architekt pracuje se vzorníkem určitého výrobce barev a prodejna nemá možnost barvu v tomto systému namíchat či není schopna ji automaticky převést do svého systému, nezbývá než vizuálně porovnávat vzorníky jeden vedle druhého. Obvykle je to ale naopak: architekt pracuje s mezinárodním standardem RAL, míchací centrum ho převádí do řady podporované výrobcem.

Jak na skvrny

Velkým problémem při malování kuchyně, zvláště, pokud se neprovádělo hodně dlouho anebo v kuřáckých domácnostech, je vystupování skvrn z nové malby. Na vině ale nemusí být vždy jen nikotinová závislost, ale jen fakt, že stěny jsou hustě pokryty mastnotou z vaření, případně také neukázněnost partaje o poschodí výš, která vytopila byt a ze sousedící koupelny voda spárami v konstrukci domu protekla až do kuchyně. Pro tento případ se vyplatí zvolit speciální nátěrové hmoty, například přípravek Izoprim, což je suspenze titanové běloby, síranu barnatého, mastku, akrylátové disperze a chemických aditiv. Ta by měla vystupování starých skvrn zamezit.

Více se dočtete v časopise Living Kuchyně 3/2008

Autor : Marek Burza