Síla správného místa

V minulém dílu tohoto seriálu jsme se snažili přiblížit materiály, z nichž lze postavit “zdravý“ dům. Zdravé bydlení je však nutné vnímat mnohem komplexněji. Začíná totiž už výběrem správné stavební parcely a rozhodně nekončí jen u informace o její velikosti a ceně.

Krásný výhled, přiměřená vzdálenost od sousedů, okolní zeleň… To vše nás může na daném místě oslnit a přesvědčit o tom, že právě tady chceme žít. Často se do místa doslova na první pohled zamilujeme, jindy zase vyhrává racionální úvaha. Museli bychom dlouze (a pravděpodobně bez výsledku) polemizovat, který z přístupů je ten rozhodující. S jistotou však lze říci, že zajímat by nás měly oba. Dům musí stát tam, kde se dobře cítíme (ať už jsme či nejsem si schopni tento pocit racionálně zdůvodnit). Duševní pohoda je určující i pro naše fyzické zdraví a fyzické zdraví zase z velké části určuje kvalita prostředí, ve kterém žijeme. Otázky kolem stávajících či plánovaných průmyslových podniků v okolí, silničního rozvoje, ale i geopatogenních zón a radonu by rozhodně neměly zůstat nezodpovězené.

Geopatogenní zóny

I přesto, že nelze dopustit na vlastní intuici, při výběru pozemku by měly vůbec největší roli sehrát jeho fyzické vlastnosti. Zajímat by nás měl především případný výskyt tak zvaných geopatogenních zón (dříve označovaných jako dračí žíly). Je prokázáno, že tyto zóny mají při dlouhodobém pobytu negativní vliv na člověka a mohou nastartovat řadu chorob. První zmínky o negativních vlivech dračích žil jsou dokonce staré čtyři tisíce let a pocházejí z Číny. Jejich příčinu vysvětlují odborníci jako tektonické porušení hornin či styk hornin s různými fyzikálními vlastnostmi. Fyzikální pole nad zemským povrchem mají přirozenou homogenitu. Narušovat ji může také voda tekoucí v místech geologických poruch a zanesená říční koryta nejrůznějšími naplaveninami, odpady z továren a podobně. Narušená fyzikální pole mají za následek například praskání zdí u domů, ale i chronickou únavu člověka, poruchy spánku či různá onemocnění, která navíc urychlují genetické dispozice. Východiskem je tyto zóny respektovat a při plánování místa pro výstavbu domu se jim vyhnout. Zda se na daném pozemku vyskytují a kde, lze zjistit pomocí gamaspektrometru.

Negativní energie

Čemu bychom tedy měli přesně věnovat pozornost? Negativní účinky na naše zdraví mohou vyvolávat různé podzemní prameny, globální mřížková síť, tektonické poruchy a zlomy i elektromagnetický smog. Podzemní prameny mohou mít za následek bolesti hlavy, migrény, nespavost či pocity přetažení. Místa je možné měřit virgulí nebo magnetometrem. Fyzikální průzkumy objevily na naší planetě stojaté vlny kosmického původu se zahuštěnými ionty sodíkového zařízení z atmosféry (takzvané Hartmannovy pásy) a horizontálně polarizované záření vlnové délky 11 až 21 centimetrů (Curryovy pásy). Hartmannovy pásy probíhají mřížovitě od severu k jihu a od západu k východu, pásy Curryho vedou mřížovitě od severozápadu k jihovýchodu a od severovýchodu k jihozápadu. V místech, kde se jednotlivé pásy kříží, vzniká zvýšený geopatogenní účinek.

Vliv na naše zdraví může mít také elektromagnetický smog. Jedná se o nízkofrekvenční záření, které obklopuje elektrické vedení. Doporučená vzdálenost domu od 400 kilovoltového vedení je 400 metrů, od 220 kilovoltovéhoho 250 metrů, od 110 kilovoltového 130 metrů a u vedení o napětí 22 kilovoltů 80 metrů. Podobné účinky má však i záření v blízkosti elektrických zařízení, které se nacházejí v naší domácnosti. Zvláště v místnostech, jako je ložnice a dětský pokoj, je tedy nutné dodržovat určitá bezpečnostní opatření. Toto téma si však zaslouží mnohem větší prostor, a proto se jím budeme podrobněji zabývat v příštím díle seriálu.

Pozor na radon

Česká republika patří k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech a domech na světě. Přítomnosti radonu se nevyhneme na žádném pozemku, vybrat si však můžeme takový, jehož působení můžeme při stavbě omezit na zdravotně přijatelnou úroveň. V čem přesně spočívá nebezpečí radonu, pokud překročí únosnou míru? Radon je v různém množství přítomen ve všech materiálech zemské kůry. Sám o sobě se pak dále přeměňuje na další radioaktivní prvky, jako jsou izotopy polonia, olova a vizmutu. A právě ty jsou při vdechování nebezpečné, protože ozařují dýchací cesty a způsobují tak rakovinu plic. Při krátkodobém pobytu na takto postiženém místě člověku žádné nebezpečí nehrozí. Ovšem pokud je jeho působení znatelné v místech, kde trávíme většinu svého času, rizika jsou vysoká. Radon se do domu dostává nejčastěji z podloží nejrůznějšími prasklinkami a netěsnostmi, a to nejvíce v zimním období, kdy ve vytápěné budově vzniká u podlah sklepa a přízemí mírný podtlak. Únosná míra radonu nesmí překročit 200 becquerelů na metr kubický. V případě vyšších hodnot nařizuje vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb. provést rozumná protiradonová opatření. Převyšuje-li hodnota 2000 becquerelů na metr krychlový, výstavba nového domu je v podstatě vyloučena (v novém domě by měla být aktivita radonu menší než 100 becquerelů).

Nejdříve prověřit, potom kupovat

Rizikovým regionům se můžeme díky zpracovaným mapám vyhnout už předem. Na mapách, které k nahlédnutí poskytují stavební úřady či Český geologický úřad, jsou vymezeny zóny s nízkým, středním a vysokým radonovým rizikem. Mapy je však potřeba brát pouze jako základní vodítko, přesnou míru ohrožení lze zjistit až měřením, která provádějí specializované firmy s povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Pokud je zjištěná hodnota v únosné míře, projektant by měl později navrhnout přiměřená protiradonová opatření. Podle výsledné hodnoty je potom třeba vybírat i hydroizolační materiály, které dokáží zároveň plnit funkci protiradonové ochrany. Pokud chceme mít jistotu, že je náš domov skutečně bezpečný, existují ještě takzvané stopové detektory, které změří po dokončení stavby koncentraci radonu ve vybraných místnostech. Průzkum může být buď krátkodobý (minimálně po dobu jednoho týdne, nejlépe v době největší koncentrace – v topném období), nebo dlouhodobý (na jeden rok). Měření je u novostaveb povinné. Z preventivního hlediska je také důležité v domě pravidelně větrat. Při stavbě domu se raději vyhýbejme materiálům, jako je radioaktivní žula, škvára, starší tvárnice a podobně.

Vlastní intuice i zkušenosti  

Místo, které si pro výstavbu našeho nového domova zvolíme, musí vyzařovat energii, která bude mít pozitivní účinky na naší psychiku. Tyto aspekty zkoumá tradiční čínská nauka feng-šuej. Podle jejích principů bychom se měli při výběru pozemku zaměřit především na jeho sklon a orientaci vůči světovým stranám. Výborné podmínky k životu nám poskytnou prosluněné jižní, jihovýchodní a jihozápadní svahy (jde zároveň o jeden z předpokladů pro nízkoenergetickou stavbu). Pronikání slunečních paprsků do zahrady i domu je všeobecně důležité. Rozhodneme-li se například stavět na severním svahu, během zimního období se Slunce bude nacházet tak nízko, že téměř do našeho obydlí nepronikne. Samotný dům by měl být posazen v rámci pozemku co nejseverněji, aby byla zahrada co nejvíce prosluněna. Číňané věří, že ideální místo pro bydlení představují pozemky mezi pomyslnou horou a jezerem: hora je symbolem pasivní strany, která slouží jako ochrana domu a jeho majitelům dává pocit bezpečí. Nemusí jí být jen hora, ale i kopec, svah či hustý les. Jezero lze chápat jako dostatečně prostorné místo před domem. Jedná se o vstupní plochu. Být jím může i údolí před domem, zahrada či cesta.

Geomantie

Existují nauky, které se zabývají vyhledáváním míst s pozitivní energií. Najít vhodné místo pro dům, ale i pro altán v zahradě, vchod do domu či terasu může pomoci geomantie, nauka o jemnohmotných silách Země. Příznivci geomantie se snaží tyto síly pochopit a s nalezenou životní energií pracovat při projektování domu, ale i zahrady. Zastánci nauky doporučují k bydlení symetrické pozemky (nejlépe obdélník nebo čtverec), kde proudí příznivé vitální síly. Geomantie přikládá velký význam emocím, které v nás dané místo vyvolává.

Více se dočtete v časopise Dům a zahrada č. 10/08.