Místo pro regeneraci

Úloha ložnice bývá mnohdy v projektech rodinných domů podceňována. V dnešní uspěchané době se řídí většina stavebníků názorem, že ložnice je místností určenou pouze k přespávání, a proto je zbytečné do ní investovat víc než naprosté minimum prostoru, času i finančních prostředků. Jenže přespání a kvalitní spánek jsou dva rozdílné pojmy!

Jak se vyspíme, není závislé jen na době strávené v posteli, ale i na kvalitě spánku. Pokud vstaneme z postele takříkajíc “levou nohou“, často jsme zbytečně podráždění, nervózní a unavení po zbytek celého dne. A naše duševní naladění má v důsledku vliv i na celkové zdraví.

Přehnaně velké ložnice jsou skutečně přežitkem, ovšem doporučení vztahující se ke zdravému bydlení rozhodně ne. Přece jen je rozdíl v tom, zda se ráno probudíme do bezduché místnosti a ještě s bolavými zády z nekvalitní postele, nebo do prostoru, kde v nás vhodně zvolené barvy vzbuzují radost ze života, na míru vybraná postel hýčká naše tělo a kde je příjemné celkové klima i atmosféra. Z takového pokoje můžeme ráno odcházet nabití energií, pozitivně naladění a především zdraví.

Pes i kočka

První zamyšlení architekta (nebo nás samotných) by mělo vést k odpovědi na otázku, které místo v domě bude pro umístění ložnice nejvhodnější. V předchozím dílu tohoto seriálu jsme se mimo jiné zabývali také geopatogenními zónami. I na ně je třeba v tomto případě myslet a záměrně se jim při hledání místa pro ložnice a dětské pokoje vyhnout. Nikde jinde by na nás nemohly tolik působit tak jako právě tady! Najít v místnosti optimální místo, které není zasaženo geopatogenními zónami, může pomoci i náš domácí mazlíček. Je prokázáno, že psi a kočky jsou na tyto zóny vysoce citliví. Pes se jim vyhýbá. Tam, kde si lehne pes, si můžeme bez obav ustlat i my. Naopak kočky nás mohou varovat, protože vibrace vycházející z tektonických poruch Země pro svůj odpočinek vyhledávají.

Ložnici je obecně vhodné umístit do nejklidnější části domu, nejlépe s orientací na východ. Pokoj se tak nebude za horkých letních dnů přehřívat. Počítejme však se zavedením účinné stínicí techniky, pokud nejsme milovníky brzkého probouzení ostrými slunečními paprsky. Ideální je ze stejných důvodů také sever. Nevhodné je umístění velmi blízko vchodu do domu či frekventované chodby. Naopak minimalizovat vzdálenost mezi koupelnou a pokojem je žádoucí.

Starosti nechme za dveřmi

Ložnice by měla sloužit především ke spánku a relaxaci. Dispozice domu nás však často nutí umístit sem i kancelářský stůl s počítačem a ostatními věcmi potřebnými k práci. Pokud není zbytí, je vhodné tento prostor alespoň opticky oddělit, abychom neusínali s pohledem na pracovní stůl, a tak i se starostmi a myšlenkami na práci.

Postel by se měla nacházet čelem ke stěně oproti dveřím ložnice. Doslova nervózní a úzkostnou atmosféru může navodit postel uprostřed místnosti či vedle dveří. Ideální není ani spaní u okna či radiátoru. V zimě by suchý vzduch z topení či chlad od okna (pokud špatně těsní) mohly negativně působit na naši imunitu. Odborníci tvrdí, že pozitivní vliv na lidský organismus má také směr, jakým v posteli ležíme – hlava by měla směřovat k severu a nohy k jihu. Podél osy sever-jih se totiž šíří magnetické pole. Položíme-li se rovnoběžně se siločarami, mělo by to být pro lidské tělo prospěšné. Při situování lůžka se řiďme také vlastním instinktem – místo v nás musí navozovat pocit bezpečí.

Při zařizování místnosti platí, že méně je více. Nezastavme ji proto zbytečně velkým množstvím nábytku. Vzdušná a jednoduchá ložnice představuje dostatek čerstvého vzduchu, které tělo během spánku pro svou regeneraci potřebuje.

Aby se dobře dýchalo

Dospělý člověk spotřebuje za osm hodin spánku 15 až 20 metrů krychlových vzduchu. Pokud se o ložnici dělíme i s partnerem, celková spotřeba tak může dosáhnout ještě jednou tolik. I této skutečnosti je vhodné velikost ložnice přizpůsobit. Při stropech vysokých dva metry sedmdesát a dvou nocležnících je tedy ideální a zdravá velikost místnosti 16 metrů čtverečních (minimálně 12). V souvislosti se vzduchem je nutné zmínit, že není nejvhodnější řešit spaní dětí oblíbenými palandami. Pokud se totiž v zimních měsících dostatečně nevětrá, vydýchaný vzduch stoupá nahoru ke spícímu dítěti.

Teplota v pokoji by se měla pohybovat kolem 18 až 20 stupňů Celsia. Pokud zde pracujeme, bude samozřejmě potřeba o něco tepleji, ovšem pro spánek se nedoporučuje překračovat zmíněných 20 stupňů. Základem zdravého prostředí je také rovnovážná vlhkost vzduchu, která by se měla pohybovat mezi 40 až 50 procenty.

Květin se v ložnici vzdávat nemusíme, ovšem zvolme přiměřené množství a takové druhy, které intenzivně nevoní, nejsou bohaté na pyl a pomáhají vzduch filtrovat a zvlhčovat.

Materiály jen čistě přírodní

Se zdravým bydlením úzce souvisejí i zdravé stavební materiály, které do ložnice bezpochyby patří. Obecně platí, že za zdravé materiály lze považovat prvky čistě přírodní a které jsou také přírodně ošetřeny. Přednost by proto mělo dostat dřevo (ošetřené voskem či speciálními oleji), nepálená hlína (v podobě lícových cihel může dodat ložnici stylovosti), korek, keramika, kámen, pravé linoleum či koberce přírodního původu (vlna, bavlna, sisal, ale i z kozí srsti či kokosu). Omítku zvolme nejlépe hliněnou. Bude udržovat žádoucí vlhkost v místnosti a navíc působit jako filtr vzduchu. Přírodní interiérové nátěrové hmoty určené pro tento druh omítek se navíc vyrábějí v široké paletě odstínů a stylů, takže výslednému vzhledu na škodu rozhodně nebudou.

Zaměřit bychom se měli i na nábytek a postel. Kovová lůžka mají sice atraktivní design, ovšem vytvářejí pod spícím člověkem anomální a nezdravé magnetické pole.

Královna ložnic

Naprostým základem zdravé ložnice je kvalitní postel přesně odpovídající výšce, váze, věku a zdravotnímu stavu jejího uživatele. V současné době se preferuje takzvaný aktivní spánek, během kterého spáč regeneruje páteř, klouby a vnitřní orgány. Aby toho bylo dosaženo, je nutné správně zvolit matraci, rošt a samozřejmě i optimální rozměry lůžka. Matrace musí být dostatečně pružná a elastická, aby mohla reagovat na pohyby těla a nezpůsobovala tlak na nesprávných místech. Vhodně vybraná matrace napomáhá k lepšímu prokrvení těla, příznivě působí na látkovou výměnu a obnovu buněk. Zaměřme se také na její tvrdost - neměla by být příliš tvrdá ani příliš měkká. Počítejme také s tím, že matrace časem mírně změkne. Uprostřed by měla být spíše pevnější a u krajů měkčí. Pružný musí být také vnitřek lůžka, tedy čalounění a podklad matrace. Ideální je rošt s regulací tuhosti podle podpíraných oblastí. V manželské posteli by měl mít každý z nocležníků vlastní na míru zvolenou matraci. Důležitá je také prodyšnost roštu a umístění lůžka na nožky (doporučená výška postele minimálně 45 centimetrů), abychom umožnili odvětrávání a zabránili tak množení bakterií a roztočů. Povrchovou úpravu volme nejlépe s možností potah snímat a prát. Koupi nového lůžka by měla vždy předcházet konzultace s odborníkem, který jej pomůže vybrat přesně na tělo. Ve zdravé posteli nesmí chybět ani kvalitní polštář a deka.

Pozor na roztoče!

Pouhým okem bychom situaci zhodnotili jinak, ale pravdou je, že postel se může snadno stát útočištěm roztočů, a tak i zdrojem alergií, astmatu či atopického ekzému. Člověk za jednu noc vypotí v průměru tři čtvrtiny litru tělesné vlhkosti. Z tohoto důvodu nejsou vhodné plné rošty postelí, protože nemají přísun vzduchu a tělem vylučované látky se v nich drží. Roztoči si často oblíbí kvůli vhodné teplotě (22 až 26 stupňů Celsia), vlhkosti vzduchu (70 až 80 procent) a dostatku potravy (tělesná vlhkost, částečky oloupané pokožky). Výměšky roztočů, ve kterých se alergické látky nacházejí, se poté šíří místností jako malé částečky prachu, které vdechujeme. Jak této situaci předejít? Lůžkoviny nechat každý den před ustláním vyvětrat, udržovat doporučenou teplotu a vlhkost v místnosti, alespoň jednou měsíčně prát potah postele i lůžkovin (roztoče zlikvidují pouze teploty od 60 stupňů Celsia výš) a zajistit ložnici dostatečný přísun slunečních paprsků. 

Elektromagnetický smog

Součástí moderní ložnice se často stávají kromě počítačů i televize. Ve chvíli, kdy zapojíme přístroj do zásuvky, v dané místnosti vzniká elektrické pole, a to i za předpokladu, že samotný spotřebič je vypnutý. Pokud jej zapneme, protéká jím a vedením elektrický proud, čímž vzniká také pole magnetické. Jedná-li se o frekvenci nad 30 kHz, pole od sebe nelze odlišit. Jedná se tak o elektromagnetické pole, které se šíří prostorem ve vlnách. Takové vlny jsou například záměrně vyráběny k přenosu informací u mobilních telefonů. Pokud se v jejich blízkosti nacházíme pravidelně delší dobu, působení takzvaného elektromagnetického smogu může mít za následek narušení funkce svalů, srdce a nervů, u silného působení snížení imunity, snížení tvorby hormonu melatoninu, u slabých elektrických polí bolesti hlavy, poruchy spánku, deprese či srdeční a oběhové potíže. Pro zdravou ložnici je proto důležité dodržovat dostatečnou vzdálenost od přístrojů – u nových 30 až 100 centimetrů, u starších 150 až 200 centimetrů. Na noc počítač i další nepoužívanou elektroniku odpojme ze sítě. Nejnebezpečnější jsou přístroje s transformátorem. Pro zdravý spánek umístěme svůj mobilní telefon a radiobudík co nejdále od hlavy. Dodržujme také vzdálenost vztahující se k telefonům určených k hlídání dětí. Vzhledem k tomu, že u nich vzniká nízkofrekvenční i vysokofrekvenční pole, položme je nejméně metr a půl až dva metry od ústředny. Sledování televize z postele je sice velmi komfortní, ovšem z hlediska zdravého bydlení se tohoto pohodlí raději vzdejme.

Více se dočtete v časopise Dům a zahrada č. 11/2008.