Něco mezi okrasou a opevněním

Když se zamyslíme nad účelem, za nímž bývá budován plot kolem pozemku s rodinným domem, můžeme dojít až ke zjištění, že žádný rozumný smysl nemá! Tento závěr ostatně podporuje i skutečnost, že existují země, kde dostává oplocení skutečně pouze symbolickou podobu, nebo se dokonce bez něho majitelé domů obejdou úplně. 

U nás však plotíme důkladně i poté, co jsme na dvorech svých domků přestali ve velkém pěstovat slepice a kachny. Obecně je zde totiž chápán plot jako něco mezi okrasou a opevněním. Podobně jako samotný dům vytváří první návštěvníkův dojem před vstupem na pozemek právě plot a o majiteli nemovitosti leccos vypovídá.

Ploty v sobě spojují rozměr jak funkční, tak i estetický. V hlubší historii šlo hlavně o klidnější spánek, zatímco později začala nabývat převahy spíše funkce estetická. Dneska? Smrtelně vážně bere většina stavebníků obojí, a tak jsme obvykle svědky nejen plýtvání materiálem, ale často až pozoruhodných výtvarných kreací.

Ohlédnutí zpátky

I ve zdejších krajích se původně kolem zemědělských usedlostí a venkovských domků většinou neoplocovalo. A když už ano, tak přicházely ke slovu ryze přírodní materiály – dřevo a kámen, později se k tomuto účelu začaly používat také cihly a kovy. Zcela zvláštní vývojovou etapou se pak v tomto směru stalo období reálného socialismu. Obor oplocení rodinného domu skutečně poznamenalo zcela zásadním způsobem. Škála používaných materiálů na stavbu plotů se v oné době zredukovala na železo v kombinaci s betonovými podezdívkami. Na těch se většinou nedalo nic zkazit, zato však v případě vrchní kovové části plotu jako by vznikal celý nový výtvarný směr.

Lidoví umělci tvořili hlavně svářečkami a svoje pocity z budování komunistické společnosti vyjadřovali zajímavými, rozličně tvarovanými shluky paprsků, čtverců, obdélníků, víceúhelníků, kroužků, vlnovek a spirál. Tyto produkty pak byly dotvářeny odvážnými barevnými kombinacemi, prim hrály brčálově zelená, jásavě žlutá, tendenčně červená a umírněně sytě modrá, nejednou i jejich kombinace. Nepochybně svébytné "umění", navíc veškerá díla tvůrci situovali do nejfrekventovanějších galerií – ulic měst a obcí! Už proto si veřejnost dlouho neznající jiné možnosti tuto produkci druhé poloviny dvacátého století nejen masově osvojila, ale dostala ji doslova pod kůži.

Jak jinak si vysvětlit, že zřetelné stopy myšlení tohoto druhu přežívají i dnes? Není to jenom tím, že výše popsané ploty mají extrémně vysokou životnost a je jich pořád všude plno. Navíc je také pravda, že k problému se dodnes nijak zásadně nepostavily stavební úřady. Pokud přijmeme často vyslovovanou tezi, že vnější podoba rodinného domu už není jenom věcí toho, kdo v něm bydlí, že jde o svým způsobem veřejnou záležitost, pak o plotu přece platí totéž v umocněné míře.

Chránit, zdobit, neurážet...

Jak tedy na plot, aby chránil, zdobil a neurážel? V podstatě ze všech už vzpomínaných materiálů – dřeva, kamene, betonu, kovu a cihel – lze zhotovit jednoduché a vkusné ploty. Když už je budeme považovat za nevyhnutelně nutné... Jako nejpřijatelnější argument pro stavbu oplocení pak můžeme vzít fakt, že plot je prvořadě symbolem: oznamuje skutečnost, že u něho končí veřejný prostor a začíná zóna soukromého nedotknutelna.  

Přiznejme si, že důvod ryze bezpečnostní lze pro existenci plotu akceptovat pouze s jistými výhradami. Absolutní bezpečnost osobám a majetku totiž žádný plot zajistit nemůže. A tak spíše než tuto kvalitu chápejme poslání plotu jako jistou ochranu pozemku. V pojmech bezpečnost a ochrana bychom měli vnímat určitý rozdíl! V případě užití slova ochrana je míněno spíše zabránění vandalismu, znemožnění zasáhnout do upravenosti pozemku a prosté respektování ducha onoho stále platného sloganu Můj dům, můj hrad. Je až pozoruhodné, kolik lidí na případné něčí zdolání jejich plotu za účelem pokusu krást reaguje odzbrojujícím "hlavně, že nic nezničili"... Ovšem k symbolickému oznámení vetřelci, že dál nesmí, stačí v rovinatých podmínkách zástavby výška plotu kolem nějakých 80 až 120 centimetrů.

Když už tedy má být plot postaven, je žádoucí při jeho konstrukci uplatnit maximální tvarovou jednoduchost a lehkost. Oplocení je liniová stavba a vzhledem ke svému obvyklému rozsahu v délce bývá finančně poměrně náročná. Už to je důvod zamyslet se nad mírou účelnosti každého plánovaného plotu. Stavebník by měl také dobře zvažovat, zda je skutečně nezbytná podezdívka. Opěrné sloupky úplně stačí ukotvit pomocí základových patek ve vzdálenosti dvou až tří metrů. Když už sokl, pak určitě postačí maximálně do třetiny celkové výšky plotu.

Některé z možností

Výrobci betonových stavebních prvků nabízejí v podstatě jakési stavebnice plotů, konstrukce z tohoto systému betonových tvarovek pak bývá kompletována dřevěnými nebo kovovými výplněmi plotových polí. Podobně vstřícní jsou k záměru svých klientů postavit si plot i dodavatelé lícových cihel. Cihlová podezdívka a sloupky v kombinaci s dřevem jsou asi jedinou možností, jak oplotit dům, na němž je stejná lícovka uplatněna ve fasádě.

Samozřejmě, že nadále je v těchto souvislostech v kursu rovněž kámen, ale práce s ním je náročná a dnes už málokterý řemeslník ji elegantně zvládne. Na ústupu z pomyslného žebříčku popularity je nějaký čas pletivo. Přestože je právě nyní v této komoditě ohromná nabídka a zásluhou plastového povrchu se výrazně zlepšily také vlastnosti a trvanlivost tohoto druhu oplocení, bývá vnímáno spíše jako průmyslová záležitost a v kontaktu s uličním řadem se ve své strohé podobě objevuje kolem pozemků rodinných domů spíše vzácně. A když už jsme se dotkli plastu – existují také ploty ryze plastové. Z hlediska čistě uživatelského komfortu jim bohužel není moc co vytknout, přesto jejich existenci raději vnímejme jako pokus navázat na praktiky víceméně pochybné.

V naznačených souvislostech je nezbytné se alespoň krátce zastavit u plotů živých. Bývaly rozšířenější než dnes, ale leccos nasvědčuje tomu, že by mohly zase získat větší oblibu. Kromě mnoha jiných kladů, jsou rovněž možnou eventualitou eliminace zmetků popsaných v úvodu tohoto článku. Takový habr je nenáročný na vláhu, houževnatý v růstu a vyhlíží skvěle! Svařovanou kreací proroste během pěti roků... K vytvoření živých plotů do výšky asi 100 cm je pak vhodný i obyčejný ptačí zob.  

Prioritní a potlačený

Pro každý typ pozemku lze v současnosti najít vyhovující řešení plotu. Je pochopitelné, že i v rámci jediné parcely mohou najít uplatnění dva ploty materiálově úplně odlišné. Majitele k tomu vede snaha po hospodárnosti, ploty nejsou levné. Uliční část bývá chápána vysloveně reprezentativně, plot na hranici se sousedem zase spíše jen nenápadně plní svůj účel oddělovat. Takže jim spravedlivě také patří na jedné straně prioritní a na druhé lehce potlačená pozornost.

Rozhraní mezi sousedními pozemky se doporučuje řešit levnějším pletivem za současné bohaté výsadby zeleně, ve které by měly převažovat jehličnany, zachovávající si neprůhlednost i v zimních podmínkách. Dobře vyhlíží také jednoduchý dřevěný laťový, nebo ještě lépe plaňkový, plot. A ještě něco... Při budování oplocení ve svahu se nedoporučuje výškově uskakovat. Mnohem působivější je v těchto případech oplocení, které sleduje spád terénu.

Trendem moderního stavění jsou stavby formou dodávky na klíč. Týká se to samozřejmě i plotů. Ploty na klíč nabízí řada firem, jsou připravené postavit plot v mnoha materiálových řešeních a způsobech provedení. Ploty na klíč si lze vybrat v pestré škále, od nejjednodušších dřevěných, až po kombinace betonových či pálených tvarovek v kombinaci s efektními kovanými prvky.

Více se dočtete v časopise Dům a zahrada č. 12/2008.