Ekologické a pohodlné vytápění

Plyn je v našich končinách jako topné médium velmi oblíbený. Nepochybně k tomu přispěla rozsáhlá plynofikace v devadesátých letech, která neminula ani některé menší obce, a v té době jeho relativně nízká cena.

Jakkoli od té doby výdaje za vytápění vzrostly výrazně a topení plynem není právě levnou záležitostí, stále se jedná o jeden z nejpohodlnějších a nejekologičtějších způsobů vytápění. Navíc moderní plynové kotle a důmyslné regulace dokáží náklady na vytápění překvapivě snížit i při zachování přijatelných pořizovacích nákladů.

Než se ale vydáme vybírat správný kotel, musíme znát tepelné ztráty vytápěného objektu. Ty totiž určují výkon kotle, který se pohybuje většinou mezi 12-25 kW. Výhodné je dimenzovat kotel přesně na konkrétní tepelné ztráty bez zbytečně velké rezervy. Dlouhodobý provoz na neúplný výkon topný systém nešetří, jak by se mohlo zdát, ale může naopak snižovat účinnost kotle. Ta se běžně pohybuje okolo devadesáti procent, některé typy kotlů ji ale mohou mít vyšší.

Jedním z kritérií při výběru plynové kotle je jeho úloha při ohřevu užitkové vody. Nejjednodušší kotle vodu neohřívají, ale je možné na ně napojit externí zásobníky. Některé modely kotlů zajišťují takzvaný průtokový ohřev vody. Tento způsob ohřevu se ale doporučuje volit jen v případě kotlů s větším výkonem. Méně výkonné kotle nejsou schopné pokrýt spotřebu vody z více odběrných míst, takže se může v takovém případě stát, že nás pod sprchou bičují proudy ledové vody, protože v kuchyni si právě někdo jiný myje v teplé vodě hrnek od kávy.

Dalším typem jsou plynové kotle se zásobníky na teplou vodu o objemech asi 50 litrů, nejkomfortnější jsou pak plynové kotle se zásobníky externími. Ty mají objem přes sto litrů a voda v nich je přednostně vytápěna otopnou vodou. Tím je zajištěn dostatečný uživatelský komfort i při odběru vody z více míst.

V současnosti nejpoužívanějším typem plynových kotlů je závěsný. Má relativně malé rozměry, takže je skladný a je možné kolem něj bez problémů uklízet. Navíc se pod něj dobře umisťují zásobníky na teplou užitkovou vodu. Alternativu představují těžší stacionární kotle, jejíchž hlavní devizou je vysoký výkon. Nejmodernějším typem je pak kotel kondenzační. Vodní pára vzniklá při spalování plynu může poskytnou další teplo, které ale klasické kotle neumějí využít. Kondenzační kotle obsahují speciální kondenzační nádoby, které to umožňují. Účinnost kondenzačních kotlů se tak pohybuje až okolo 110 procent.

Standardní odvod spalin od kotle je do komína, nicméně především závěsné kotle jsou řešeny jako takzvané turbo-kotle s odtahem pomocí průduchu ve zdi. Kondenzační kotle jsou ještě vybaveny speciálním ventilátorem, který zajišťuje lepší odvod chladnějších (a tedy hůře odcházejících) spalin.

Důležitým prvkem kotle je regulace, která určuje míru komfortu, jaký si budeme v našem domově užívat. Standardem současných kotlů bývá ekvitermní regulace, tedy zařízení, které má v exteriéru teplotní čidlo (většinou na severní straně objektu, kde je nejchladněji). Podle venkovní teploty je pak automaticky regulován výkon kotle. Ten se dále řídí podle nastaveného režimu – ve všední dny, kdy obyvatelé domu vstávají do práce, spíná brzy ráno a ohřívá vodu. Pak přes den topí méně a dům prohřeje až těsně před návratem z práce nebo ze školy. Naopak o víkendu, kdy si každý rád přispí, začíná topit později. Protože ale bývá rodina celý den doma, topí většinu času.

Abychom si mohli ale tyto požitky vychutnávat, musí být kotel správně instalován a naprogramován. Montáž by z bezpečnostních důvodů měla provést specializovaná firma. Velmi důležité jsou i pravidelné revize kotle. Jednak zaručují bezpečné užívání zařízení, jednak prodlužují jeho životnost.

Více se dočtete v časopise Dům a zahrada č. 12/2008.