Voda v proměnách

Není příliš vzdálena doba, kdy se sprcha chápala jen jako nouzové řešení v koupelnách s nedostatkem místa pro vanu. Mnoho lidí ale časem dospělo do fáze, kdy sprchu chápou jako rychlý a úsporný prostředek denní hygieny. Vždyť je to daleko pohodlnější: během několika vteřin odhodit šatstvo a za pár minut vyjít ze sprchy jako znovuzrozený. Naopak soukromí, požitek a uvolnění z příjemné horké lázně provoněné koupelovou solí rychlá sprcha nenahradí. Netřeba však zoufat a drasticky volit mezi jednou a druhou příjemnou variantou – můžeme si dopřát obojí.

Záleží jen na dispozici koupelny a na osobních sympatiích, zda dát přednost sprchovému koutu, vaně či kombinaci obojího. Na prostor nejméně náročná je bezpochyby varianta první. Šťastlivci, kteří mají koupelnu prostornou a místem šetřit nemusí, si mohou dopřát samostatnou lázeň i sprchový kout – obojí třeba v luxusním masážním provedení. Ani ten, kdo se nechce vzdát vany ani sprchy, přestože jeho možnosti jsou omezené a prostor řekněme není přímo velkorysý, však nemusí přijít zkrátka. V nabídce výrobců najdeme speciální vanové zástěny, které jsou vlastně kombinací obou možností předchozích.

Očista vestoje

Můžeme dát koupi “kompletního“ sprchového koutu, anebo v místnosti postavit příčku, vestavět do vzniklého prostoru vaničku a uzavřít ho pouze dveřmi. Nejmenší rozměry koutu se doporučuje volit skutečně jen v případě nouze — je třeba si uvědomit, že do prostoru koutu hluboko zasahuje i sprchová baterie, držáky na mýdlo a kosmetiku a držák sprchy. Špatným řešením není v podobných případech zvolit asymetrické řešení, kde základnu netvoří čtverec, ale obdélník. Vstup je podle daného prostoru možné řešit buď ze strany, nebo rohem, a to křídlovými či posuvnými dveřmi.

Vskutku elegantním řešením prostým výrazných hran je oblý čtvrtkruh. Dveře bývají často posuvné, větší komfort poskytují otočné dveře. Kompromis mezi elegancí a prostorem nabízejí pětiúhelníkové kouty.

Všechna zmíněná provedení počítají s umístěním do rohu. Pokud v koupelně není ani jeden roh volný, je možné zvolit půlkruhový kout, který je konstruován k usazení “zády ke zdi“.

Voda za stěnou

Ke sprchovému koutu lze koupit zástěny buď z plastu (v nejlevnější cenové kategorii), anebo z tvrzeného skla. Nelze jednoznačně říci, co je výhodnější, jisté je ale to, že plastové zástěny potřebují ke stabilní konstrukci pevný rám. A ten je v tomto případě často kamenem úrazu. Podobné konstrukce totiž počítají s tím, že otvíravé (hlavně posuvné) dveře potřebují k pohybu vedení ve drážce. To ale znamená přítomnost kolejniček, ve kterých se může usazovat voda ze sprchování, většinou smíchaná se zbytky mýdla, kůže a špíny. Výsledkem je po několika dnech nános nečistot, které se z drážek nedostanou jinak než drhnutím pomocí kartáčku na zuby. Při výběrů podobných modelů je tedy třeba se ptát, zda je možné křídlo jednoduše vyklopit, aby se daly nečistoty snadno odstranit. Proto jsou pro údržbu výhodnější sprchové kouty z tvrzeného skla s křídlovými dveřmi, které spodní hranou doléhají na hranu vaničky. Zde nehrozí zanášení nečistotami, není co ušpinit.

Relaxaci svítí zelená

V málokteré koupelně však najdeme pouze osamocený sprchový kout – bez vany. Je sice pravda, že při stoupajících cenách vody a energií by si každý měl uvědomit, jakým způsobem bude vanu využívat (nemá smysl kupovat velkou vanu, pokud ji člověk používá jen k mytí), nicméně člověk, který má v koupelně dostatek prostoru, takže se mu do ní podařilo vtěsnat i sprchový kout, může pro denní hygienu použít sprchu a třeba jednou za týden si dopřát luxus napuštění až “po okraj“ a pěkně si ve vaně (po předchozím osprchování) pohovět, třeba i s hudbou, svíčkou, knihou a sklenicí dobrého vína.

U velkých van také může nastat problém v případě hodně rozdílných tělesných proporcí u partnerů. Jeden se do ní vejde tak akorát, druhý nezvladatelně plave. V tomto případě je třeba volit anatomicky tvarovaný model s madly, další madla by neměla chybět i na stěně nad vanou.

Velký vliv na snadnost přístupu do vany má i její vnitřní tvar, lépe řečeno sklon vnitřních stěn. V praxi jsme se v redakci často setkali s tím, že si majitel koupelny nechal nainstalovat krásnou designovou vanu. Teprve doma ale zjistil, že se stěny sklánějí ke dnu pod příliš tupým úhlem, to člověka nutí našlápnout až do středu vany. S pevnou oporou druhé nohy na podlahu koupelny to jde vcelku snadno, naopak ven z vany už podstatně hůře. Při koupi podobné vany proto není špatné vyhledat koupelnové studio, kde mají podobnou vanu vystavenou (nejlépe i ve funkční kóji) a vyzkoušet si tento aspekt v praxi.

Oblíbené kombinace

Pro koupelny, kde se nenajde místo pro sprchu i vanu najednou, se hodí provedení Combi. Spočívá v tom, že tvar klasické vany odpovídá i požadavkům na pohodlné sprchování. Jedním z hlavních požadavků bývá důraz na ploché a protiskluzově upravené dno v oblasti, kde se předpokládá umístění sprchového setu. Podobné vany bývají často upravené i tvarově, aby se v místě sprchování vytvořil větší prostor pro pohodlné mytí vestoje. Součástí těchto výrobků je i sprchová zástěna, která nad vanou vytvoří zábranu proti stříkající vodě. Pravdou ale zůstává: jako každý výrobek splňující více funkcí najednou nemůže nahradit samostatnou sprchu a samostatnou vanu. Už jen proto, že sprchující (ostatně jako v každé vaně) musí překonat vysokou překážku v podobě okraje vany. U této varianty je ale oproti běžné vaně zajištěn komfort bezpečného pohybu po dně vany.

 Více se dočtete v časopise Dům a zahrada č. 12/2008.