Do spíže či do skříně?

Mnohdy si neuvědomujeme, kolik se toho za posledních dvacet let změnilo na tradičním domácím teritoriu, jako je kuchyně. Zatímco u babičkovského modelu nesměla chybět špajzka, v kuchyních 21. století bychom separátní komoru na ukládání potravin hledali často marně.

 

Spižírny z bytů houfně mizely se sídlištní panelovou výstavbou. Jen šťastnější nájemníci měli komoru na chodbě – ovšem ta se hodila spíš pro sáňky. Spíž suplovala vystavěná skříň s policemi, která byla v kuchyni. Obvykle neměla odvětrání a bylo v ní teplo. Problém kam s potravinami vyřešili až moderní kuchyňský nábytek ruku v ruce s domácí chladicí technikou, polyfunkčních troub a nádobí.

 

Je spižírnám odzvoněno?

Do jisté míry ano. Přesněji: nemají v domácnosti tak důležité postavení jako kdysi. Proč? Především nemáme důvod nakupovat a skladovat potravin „do foroty“. Naopak, sílí trend vařit z čerstvých surovin (to platí u biopotravin) určených k rychlé spotřebě. Ve srovnání s babiččiným vařením připravujeme jídla jednodušeji, pracné a zdlouhavé recepty zmizely. Do značné míry spižírny nahradily objemné chladničkami s mrazáky. Svou roli hraje i móda dietních jídel, který nepřeje zavařeninám ani kompotům.

Pro existenci spižíren však mluví jiné argumenty: Ne všechny potraviny se dají uchovávat v chladničce či mrazničce (například tropické ovoce). Ve správné spižírně je stabilní skladovací teplota, tudíž se hodí i jako vinotéka. Spižírnu ocení lidé bydlící daleko od nákupních center; když vyrazí nakupovat, chtějí se zásobit na delší čas. S tím souvisí i snaha ušetřit kromě času a benzínu i finance: velká balení potravin jsou zkrátka levnější, v celkovém objemu se tím dá ušetřit významná částka. V neposlední řadě spižírnu využívají zahrádkáři, chovatelé slepic a králíků a milovníci zvěřiny.  

 

Spíž i v novém domě

Kdo staví dům pro větší rodinu, měl by uvážit, zda se vyplatí  budovat také špižírna (například na ovoce z vlastní zahrady). Aby vyhovovala ve všech ohledech, je třeba respektovat její specifika - dispozici a vybavení. Aby dobře sloužila, musí splňovat určité podmínky: být v dosahu kuchyně, větratelná (s okénkem, mřížkou nebo větrákem); v místnosti nesmí být žádný zdroj tepla (mraznice, trubky od topení); pro udržení stálé temperatury má být na podlaze dlažba. Z hlediska dispozice by měla být spižírna orientovaná na sever.

 

Špajzový facelifting

Ve starší zástavbě se původní spíže dochovaly a slouží na ukládání potravin dodnes. Důležitou roli hraje jejich vybavení! Možností je několik: od jednoduchých policových systémů koupených v hobbymarketu, které doplníme úložnými boxy, přes speciálně určené moduly (Ikea), které můžeme kombinovat a doplňovat, až po spížový nábytek vyrobený na zakázku. V posledním případě můžeme využít různě zavěšené zásuvky a boxy, které mohou být, podle toho, co do nich budeme ukládat, otevřené, s dvířky, roletkou, posuvem, výkyvné. Rozličné jsou i použité materiály – dřevo, plast, fóliovaná MDF, drátěné systémy. Při zařizování se můžeme obrátit na odborníka, který sestaví regály tak, aby byl ve spižírně využitý každý centimetr.

 

Pravidla spíže

Při zařizování samostatné spižírny respektujme jednoduchá pravidla:

Regálový systém do L nebo U (podél dvou nebo tří zdí) má mít minimální průchodnou šířku mezi policemi 100 centimetrů.

Hloubka polic by neměla přesáhnout 30 centimetrů, aby byly přehledné a dosáhli jsme až dozadu. Vzdálenost (rozteč) mezi policemi stejně jako výška zásuvky musí vycházet z toho, co na ní budeme skladovat. Proto je důležité znát přesné rozměry dóz, sklenic, kartonů, přepravek, plastových láhví atd.

Žádná schrána na potraviny nemá stát přímo na zemi (to se týká především zeleniny!). Police a skříňky mají mít snadno omyvatelný povrch. Z toho důvodu je lepší folie, lamino, melamin. Důležitá je celková výška regálu: slouží-li na uskladnění potravin, měla by poslední police být maximálně 170 centimetrů od podlahy, jinak na ni nevidíme a nedosáhneme. Když policový systém sahá do stropu, pak do pater nad 170 centimetrů od země ukládáme mimosezónní předměty (vánoční či velikonoční dekorace, zavařovací sklenice apod.).

 

Proč jenom police?

Nejjednodušší je systém ukotvených otevřených polic, dřevěných nebo kovových. Otevřené police lze doplnit výsuvnými koši a hlubšími výsuvnými zásuvkami. O něco dražší je systém z drátěného programu. Ale pozor: co výrobce, to jiný design a jiná cena! Někdo modul prodává jako celek, jiný prodejce sčítá ceny jednotlivých dílů. Kromě polic by měly ve spižírně být i zásuvky s plnovýsuvy, jak je známe z kuchyňské linky. Je s nimi snazší manipulace a jsou přehlednější; pak mohou být hlubší než 30 cm. Pod nejnižší police je výhodné zavěsit drátěné koše, například na kořenovou zeleninu, zelí, protože větrají i odspoda, nedrží se v nich nečistota a hlavně v nich nic neplesniví! Komfortně zařízená spižírna se vzhledově i finančními investicí blíží kuchyňské lince.

 

Život bez spižírny

Převratný kuchyňský vynález, který umožňuje obejít se bez klasické spižírny, se jmenuje moderní kuchyšnký nábytek a v něm kraluje potravinová skříň. Existují varianty klasické zásuvkové, s anglickými zásuvkami, výsuvné, s jedno- i dvoukřídlovými dveřmi. Mají pevné i výsuvné police, úložné prostory z drátěného programu – jak výsuvných, tak pevných košů na dveřích. Podobně jako kuchyňské zásuvky určené na příbory mají i potravinové skříně členěný vnitřní prostor, aby se uložené předměty samovolně nepřesouvaly, nemohly vypadnout ani propadnout níž. Velkou výhodou je, že vnitřní uspořádání skříně si volí každý podle sebe: podle vzrůstu, zda je pravák nebo levák, jakým potravinám dává přednost. Umisťování potravin do spížové skříně je obdobné jako ve spižírně: do výše pasu až očí ukládáme cukr, sůl, mouku, olej. Do nejnižší a nejvyšší police a zásuvky potraviny zřídka používané. Výška a rozteč vnitřních polic, košů a zásuvek je dána výškou obalů. Proto nejdřív změříme běžně používané láhve, krabice, dózy a podle nejvyššího obalu rozmístíme police, zásuvky a koše.

Moderní potravinové skříně využívají výsuvy a karusely, vyklápěcí, zpomalovacími a nehlučnými mechanismy. Komfortně vybavená skříň představuje poměrně značnou investici. Za to zaručuje vysokou úložnost, snadnou manipulaci, dlouhou životnost, neporuchovost a tichý chod. Žádejme kvalitu za odpovídající cenu! Například značkové hluboké zásuvky, kde se skladuje balená voda) mají dynamickou nosnost (tj. v pohybu) 80 kilogramů. Pro srovnání: podstatně levnější drátěná police bez výsuvu má nosnost o 30 kilogramů nižší! Řešíte-li dilema, zda preferovat drátěnou polici, nebo foliovanou MDF, potřebujete především vědět, co na ní budete ukládat. Když sem uskladníte pytlík s moukou, co se stane, když se rozsype? Buď vás čeká úklid všech nižších pater, nebo budete uklízet pouze polici, kde ke karambolu došlo.

 

 

Více se dočtete v časopise Living Kuchyně 4/2008

 

Autor : Marie Krausová