Jak chutná na peci

Pojďte si prohlédnout kuchyni, která splňuje dva základní požadavky své majitelky: je trendová, a přitom plná nápadů a praktických vychytávek. Přesně taková, jakou si Dagmar vždycky přála.

Manželé získali do osobního vlastnictví byt ve staré zástavbě a moudře usoudili, že do nového bytu nebudou stěhovat staré krámy. „Řekli jsme si, že začneme znovu,“ vzpomíná paní Dagmar na zásadní rozhodnutí, které udělali s manželem před stěhováním.

Nové a praktické

Než se Dagmar rozhodla, kterou kuchyni si koupí, absolvovala období příprav: prohlížení časopisů, návštěvy veletrhů a surfování na internetu. „Přála jsem si kuchyni, která se nenásilně integruje do obývacího pokoje, tudíž bude vypadat hodně pokojově, a přitom bude z hlediska uživatelské především praktická,“ popisuje svá kritéria. „I když mě ohromily luxusní černo-bílé kuchyně s lesklými lakovanými korpusy, věděla jsem, že tenhle styl doma nechci. Za deset let vedení čtyřčlenné domácnosti vím, že taková kuchyně vypadá lépe na obrázku než v reálu. V našich domácích podmínkách nepřicházela v úvahu ani kuchyně rozkládající se na několika desítkách čtverečních metrů. I když náš nový byt není nijak malý, potřebovala jsem vysoce úložnou kuchyni, která by se vešla do podstatně menšího prostoru. Kladla jsem důraz na praktičnost, snadnou obslužnost a dostupnost všech spotřebičů, zásuvek a skříněk. A kvalitu, za kterou jsme se s manželem rozhodli připlatit.“ Usilovné pátrání bylo korunováno úspěchem: volba padla na model Manhattan Nolte ve světle hnědém odstínu akácie savannah podobném bělenému dubu.

Dát na odborníka

Každý, kdo má zkušenost z vedení domácnosti, by dal ruku do ohně za to, že sám nejlépe ví, jak kuchyňskou linku sestavit: kam umístit  myčku, troubu, lednici. „Protože pravidelně čtu časopisy o bydlení, všimla jsem si, že v sestavování kuchyni se lidé mýlí nejvíc. Proto jsem se obrátila na specialistu. Šla jsem na to logicky: zatímco já zařizuji teprve druhou kuchyni v životě, on jich navrhuje několik měsíčně. Tudíž jeho a moje zkušenosti jsou nesouměřitelné.“ Bylo to moudrá úvaha. Miroslav Křižan z Concept studia vybral jednotlivé díly linky tak, aby se do nich vešlo všechno nutné pro vaření – spotřebiče velké i příruční, černé i bílé nádobí, sklo, stolní textil, potraviny. Vykouzlil kuchyni na 3x3 metry a nezapomněl na vylepšení, které ocení, kdo vařením tráví hodně času. Všechno je na dosah ruky, což šetří každý krok.

Pec 21. století

Na první pohled upoutá řešení integrované jídelny. U stolu se sedí jak na židlích, tak na lavici, která je součást kuchyňského korpusu určeného pro servírování. Pod sedáky jsou hluboké a 90 centimetrů široké zásuvky. „Do jedné jsem uložila prostírky a ubrusy. Do druhé sezónní výzdobu: vázy, svíčky a svícny, kraslice na velikonoční stolování,“ upřesňuje Dagmar. Třetí sedák je pootočený o 90 stupňů a jeho 60 centimetrů široká zásuvka se vysouvá do kuchyňské zóny. Sem patří kuchařské knihy, recepty a časopisy. „Manžel zpočátku lavici říkal posměšně pec. Ale jen do chvíle, než zjistil, že si na ní může natáhnout nohy a se skleničkou vína nebo kávičkou relaxovat, číst noviny a koutkem oka sledovat, kdy bude večeře.“ Před lavicí je skleněný jídelní stůl na kovovém podnoží se dvěma židlemi ve stejném moderním stylu.

Jak šetřit kroky

Co paní Dagmar na Manhattanu okouzlilo nejvíc? „Bez debat myčka, která stojí výš!“ neváhá s odpovědí. „Víte, co mi ušetří shýbání při úklidu umytého nádobí?“ Odborník dodává na vysvětlenou: „Zvýšením myčky o 45 centimetrů se zvětšil manipulační prostor v poměrně malé kuchyni, protože není třeba tolik místa k otevření dvířek.“ Nad myčkou je formátově menší trouba, což nijak neomezuje její funkce. Díky tomu může být pod varnou deskou 90centimetrová vnitřním uspořádáním výborně řešená zásuvka. Širší odborníci nedoporučují, protože jsou už nepřehledné a tudíž ani praktická. Zásuvka s organizérem je obohacená o dvě samovysouvací boční přihrádky, kterým se v kuchyňářském žargonu říká uši. Sem se ukládají drobnosti, které jinak vždycky někam zapadnou. K vylepšením, které Dagmar ocenila až za plného provozu kuchyně, jsou pásky na hranách všech skříněk, tzv. prachovky. Jak název napovídá, znemožňují pronikání prachu dovnitř.

Jak se žije bez rohů

Kuchyňská linka ve tvaru U znamená dva rohy či kouty. Často se řeší různě složitými úložnými systémy. Tady bychom je hledali marně. Není to plýtvání místem? „Prohlížela jsem si různé,“ říká na vysvětlenou Dagmar, „ale žádný mne neoslovil. Zvlášť když jsem porovnala cenu s využitím. Proto jsem požádala kuchyňáře o jiné řešení.“ Výsledkem je, že korpusy mají maximum výsuvů a slepé rohy jsou minimalizovány. Na tomto řešení profitoval hlubší dřez s drtičem odpadků.

Různé talíře na různé chutě

Odlišné od standardních jsou i horní skříňky, což postřehne jen odborník: mají hloubku 35 centimetrů. Německý výrobce Nolte tím reagoval na fakt, že do středoevropských domácností masově pronikla italská kuchyně, a prohloubil horní skříňky, aby se do nich vešly pizza-talíře. Běžné talíře jsou srovnané v talířovém korpusu, jehož stěna obrácená do jídelny slouží jako zádová opěrka jídelní lavice. Kuchařka nemusí složitě manipulovat bílým nádobím od varné desky přes kuchyni na stůl a ušetří si únavné přecházení mezi sporákem, „kredencí“ a jídelnou.

Kouzlo moderních povrchů

I když je nutné, aby kuchyně byla především praktická, významnou roli při výběru hraje, jak se nám líbí. Model Manhattan může sloužit jako názorná ukázka, že je možné skloubit vysokou funkčnost s elegancí, aniž slevíme v jednom či druhém případě ze svých nároků. Korpusy i závěsné skříňky dělají věrohodný dojem dřeva, i když jde o foliovanou MDF desku. Na horních skříňkách je akácie savannah kombinovaná s černým sklem, které se objevuje i na zdi místo tradičních keramických obkladů. Tím zmizelo spárování, které bylo pro kuchyni tak charakteristické. Elegantní kombinace dřevěného vzhledu se sklem pomáhá nenásilně začlenit kuchyni do obývacího pokoje. Atraktivnost nechybí ani pracovní desce Oxid Nero: připomíná litý beton, železné pláty či rub tmavého skla. Poslední dojem umocňuje pětimilimetrová hrana, kterou „vidíme“ do skla. Ve skutečnosti jde o tvrzený laminát s lepenou fóliovou hranou.

Hlavně dost světla

Dagmar si libuje, jak je vyřešené osvětlení pracovní plochy. Na varnou desku směřují světla z digestoře AEG, jejichž intenzitu lze plynule měnit. Nad zónu s dřezem a přípravnou jsou zaměřena podskříňková světla. Díky pohybovému čidlu není třeba sahat na vypínač (to znamená buď si před každým rozsvícením umýt ruce, nebo věčně čistit vypínač), ale stačí před senzorem jen pohnout prstem. V soklech korpusů jsou integrované orientační LED k osvětlení podlahy. „Slouží nočním návštěvníkům kuchyně, když někoho přepadne chuť nebo hlad při koukání na televizi,“ odpovídá Dagmar na mou zvídavou otázku, zda nejde jen o zbytečný vynález, který tahá peníze z kapes, aniž má v běžném provozu domácnosti kloudné využití. K malým, ale významným zlepšovákům této kuchyně patří elektrické zásuvky, které se nezasekávají do zdi. „Z toho jsem měla hrůzu, protože jsem se bála, že sklo praskne. I kdyby nakrásně vydrželo, bylo jasné, že elektrické zásuvky budou hladkou skleněnou stěnu hyzdit. Naštěstí výrobce kuchyně má v nabídce stříbřitou zásuvkovou lištu, která se přišroubuje na pracovní desku; jednotlivé zásuvky mají posuvné krytky, takže celek je na pracovní desce zcela nenápadný.“

Více se dočtete v časopise Living Kuchyně 4/2008

Autor : Marie Krausová