Je pod vaší střechou bezpečno?

Stavba

Marta Hrdličková, 10.3.2009

Propadlé a poškozené střechy, zničené okapy a římsy překvapí každou zimu řadu majitelů, kteří své domy před sněhem včas neochránili. Nejlepší obranou je samozřejmě prevence v podobě protisněhových zábran a dalších bezpečnostních prvků. Důležité je samozřejmě i včasné odstraňování sněhových nánosů.

Pro ochranu domu je nejdůležitější samotné řešení střechy, její spád a výběr vhodné střešní krytiny. Už při projektování střechy by se však mělo myslet i na výběr a množství vhodných bezpečnostních prvků dle dané klimatické oblasti. Dobrým vodítkem při volbě adekvátní ochrany střechy je tzv. mapa klimatických oblastí. Klimatická oblast je charakterizována sněhovou oblastí a nadmořskou výškou, popřípadě i větrovou oblastí. Česká republika se dělí celkem do pěti zón.

„Do 400 m n. m. není třeba protisněhová ochrana, v oblastech mezi 600 a 900 m n. m. je již třeba instalovat speciální zachytávače a rozrážeče sněhu,“ připomíná obecné pravidlo Štěpán Lášek ze společnosti Lindab, která vyrábí ochranné střešní prvky a střešní krytiny ze švédské pozinkované oceli. Ve vyšších polohách projektanti budov většinou s větší sněhovou zátěží střech počítají.

„Sněhové zábrany je vhodné umístit především v okapové části, nad balkony a nad vchodem. Ocelové protisněhové rozražeče ve tvaru trojúhelníků je vhodné rozmístit po celé ploše střechy. Ve vysokohorských zátěžových oblastech se pak, jak určují stavební normy, musí na okraj střechy namontovat účinnější zábrany v podobě desky nebo tyčového zátarasu,“ říká Štěpán Lášek.

Především na horách majitelé upřednostňují léty prověřenou falcovanou krytinu PLX z pozinkované oceli, která je hladká, s minimem spojů, takže je nejen odolná, ale zároveň zabraňuje tomu, aby se na ní sníh udržel. „Hladký povrch krytiny Seamline umožňuje plynulé sjíždění sněhu. Ten pak dlouhodobě nezatěžuje krov, což je důležité zejména u starších objektů,“ vysvětluje Štěpán Lášek.

Zlatým pravidlem každé stavby či rekonstrukce je pořizovat ucelený systém, abyste předešli případné nekompatibilitě se střešní krytinou a následnému zatékání. Každopádně při nákupu vždy vyžadujte atest a záruky, zvláště na horách, které jsou jednoduše nevyzpytatelné.

Co byste měli vědět:

· Do 400 m n. m není třeba protisněhová ochrana. V oblastech mezi 600 a 900 m n. m je třeba instalovat speciální zachytávače a rozrážeče sněhu. Ve vysokohorských zátěžových oblastech se pak, jak určují stavební normy, musí na okraj střechy namontovat účinnější zábrany v podobě desky nebo tyčového zátarasu.

Sněhové zábrany je důležité umístit především v okapové části, nad balkony a nad vchodem. Ocelové protisněhové rozrážeče ve tvaru trojúhelníků je vhodné rozmístit po celé ploše střechy. (Lindab Protectline)

· Nejvhodnější, léty prověřenou krytinou na horské objekty jsou hladké falcové pásy s minimem spojů. Hladký povrch krytiny umožňuje plynulé sjíždění sněhu. Ten pak dlouhodobě nezatěžuje krov, což je důležité zejména u starších objektů. (Lindab Seamline)

· Vybírejte pouze bezúdržbový materiál. Laciný materiál nemusí být v konečném součtu zas tak laciný – připočteme-li k pořizovací ceně náklady na jeho ošetřování a cenu barvy. Střešní systémy z pozinkovaného plechu s ochrannou barevnou vrstvou z HB polyesteru jsou dokonale prověřeny šedesáti lety drsného skandinávského klimatu. (Lindab Seamline, Lindab Topline)

· Při výběru okapového systému v oblastech se značnými sněhovými srážkami a velkým výkyvem teplot je podstatná především pevnost. Nejlépe se hodí okapy z pozinkovaného plechu s bezúdržbovou úpravou (LindabRainline). Použitelné jsou i měděné či titanzinkové, plastovým se však určitě vyhněte.

· Okapový systém na horách má jinou technologii montování. Žlaby i svody se umísťují hluboko pod hranu střechy, kde zůstanou tak chráněny před sesuvem sněhu. Další možností je rozmrazovací systém. Sada na cca 12 m žlabů - dráty, čidla 220V, čidlo, zabudovaný – stojí kolem 2 500Kč.

www.lindab.cz