Prodej nemovitostí bez realitní kanceláře se zdvojnásobil

Heslo „RK nevolat“ se v realitních inzerátech objevuje stále častěji. Řada majitelů nemovitostí se totiž chce při prodeji vyhnout realitním kancelářím a ušetřit tím desítky až stovky tisíc korun za zprostředkovatelskou provizi. Vyplývá to z analýzy realitního severu bezrealitky.cz, která zaznamenala meziroční nárůst prodeje a pronájmu nemovitostí bez účasti zprostředkovatele o 249 procent.

„Rapidní růst nabídky a poptávky probíhal od ledna do července loňského roku. Poté se zájem ustálil a další růst do konce roku pokračoval bez větších výkyvů, pravděpodobně jako důsledek vyčkávání způsobený nejistotou spojenou s finanční krizí,“ uvedl Jakub Havrlant, ředitel bezrealitky.cz.

Letos však růst zájmu o prodej či pronájem realit bez zprostředkovatele pokračoval. „V prvním čtvrtletí vzrostl o 46 procent. Kvůli finanční krizi jsou teď kupující citlivější na cenu nemovitostí a tu provize zbytečně navyšuje – například u bytu v hodnotě tří milionů jde o částku okolo 100 tisíc korun,“ vysvětlil Jakub Havrlant.

Dalším novým trendem je značný růst nabídky a poptávky po pronájmech nemovitostí. V březnu vzrostla nabídka pronájmů oproti lednu a únoru o čtvrtinu. „Potvrzuje se trend, že lidé, než by teď prodali pod cenou, raději nabízejí nemovitost k pronájmu. Vstříc jim vychází i současný zájem o pronájmy – například v Praze vzrostl v průměru o pět procent,“ dodal Havrlant.

Lidé jsou mnohem citlivější na cenu než dříve

Větší důraz na cenu způsobuje i horší dostupnost úvěrů. „Banky jsou nyní při půjčování peněz opatrnější. Žadatel musí navíc počítat s delším obdobím potřebným pro vyřízení úvěru. Rychlost schválení hypotéky se může mezi bankami zásadně lišit, proto je důležité vybírat banku pečlivě,” řekl hypoteční specialista Jiří Paták ze společnosti Green & Beck. Hypotékou přitom financuje vlastní bydlení až 80 procent Čechů.

Podle advokáta Josefa Aujezdského z advokátní kanceláře E-advokacie je růst realitních transakcí bez zprostředkovatele důsledkem většího právního povědomí prodávajících a kupujících: „Lidé si začínají uvědomovat, že realitní kancelář nemůže sama o sobě garantovat úspěch transakce. Podle české legislativy realitní činnost nepatří mezi takzvané vázané živnosti, to znamená, že v tomto oboru může podnikat prakticky kdokoli.“

Na trhu tak vedle seriózních realitních kanceláří působí i podnikatelé, kteří chtějí jen rychle zbohatnout a oboru ve skutečnosti nerozumějí. „Mnozí prodávající proto nemají důvod transakci přes realitní kancelář realizovat. Zajímá je pouze možnost oslovit dostatečný počet kupců či široká nabídka realit. Právní stránku transakce raději řeší s advokátem či notářem, kteří mohou garantovat hladký průběh prodeje,“ dodal Havrlant.

Největším rizikem je převod peněz

Podle analýzy realitního serveru bezrealitky.cz je nejrizikovější vlastní převod peněz a absence odborného dohledu nad průběhem transakce. Důsledkem mohou být několikaměsíční zdržení převodu nemovitosti, neplatnost kupní smlouvy, nebo dokonce ztráta peněz. „Převod peněz by měla zajistit nezávislá třetí osoba, která bude korektnost transakce garantovat – advokát, notář nebo banka, nikoli realitní kancelář,“ důrazně doporučil Aujezdský. Pádným důvodem je nejen prevence před možnou zpronevěrou peněz, ale i ochrana pro případ úpadku realitní kanceláře.

Riziko, že některé, zejména menší realitní společnosti v době krize zkrachují, je docela reálné. „Řada z nich přitom nemá uzavřeno pojištění odpovědnosti za způsobené škody, a jejich klienti tak mohou o svoje peníze přijít,“ varoval Jakub Havrlant. Pokud chtějí mít účastníci transakce jistotu, měli by využít služeb advokáta. „Ten, na rozdíl od realitní kanceláře, odpovídá za správnost vyhotovovaných dokumentů a musí být pojištěný pro případ vzniku škody, kterou by případně způsobil v souvislosti s poskytováním právních služeb,“ dodal Havrlant.

Sama kupní smlouva by se měla podepsat až ve chvíli, kdy jsou peníze složeny na účtu u důvěryhodné třetí osoby – notáře či právníka. „Nabytí vlastnictví ovšem není spojeno s podpisem kupní smlouvy, ale vzniká až ve chvíli, kdy katastr kupujícího zapíše jako nového majitele nemovitosti. Do té doby by peníze měly zůstat u notáře nebo advokáta,“ doporučil Jakub Havrlant.

Nezaplacená daň může způsobit nepříjemnosti

Poslední častou chybou je absence dohody o způsobu zaplacení daně z převodu nemovitosti. Kupující by si v případě převodu bytu nebo domu v osobním vlastnictví měl ohlídat, aby prodávající řádně zaplatil daň z převodu nemovitosti. „Kupující totiž funguje jako ručitel, což v praxi znamená, že když daň neuhradí prodávající, finanční úřad se obrátí na nového majitele,“ vysvětlil ředitel bezrealitky.cz Jakub Havrlant.

Řešení je přitom velmi jednoduché: stačí osobu nebo instituci, u níž jsou peníze uloženy – notáře, advokáta či banku –, požádat, aby daň, která odpovídá třem procentům hodnoty nemovitosti, sama z uložených peněz vyplatila. Pokud je byt v družstevním vlastnictví, daň z převodu se neplatí.

Romana Sudová, marketingová a PR manažerka bezrealitky.cz