LISTOPAD 1989 - Porevoluční vývoj změnil systém nájemního bydlení

PRAHA (MEDIAFAX) - Vývoj po listopadu 1989 razantně změnil systém dosavadního nájemního bydlení. Růst cen regulovaného nájemného do značné míry překonával růst průměrné mzdy, často však dosud nedosahuje náklady na údržbu jednotlivých domů.

Relikvií z předlistopadových dob zůstávají byty s regulovaným nájemným. Tak se označují byty, jejichž nájemné není výsledkem svobodné dohody vlastníka a nájemce bytu, ale je určováno a regulováno rozhodnutím státu.

Podle údajů Českého statistického úřadu bydlelo v roce 2008 v bytech s regulovaným nájemným 718 406 domácností, což představuje 17,6 procent z celkového počtu domácností. „V průběhu 90. let se tento počet nedařilo určit, respektive nebylo možné zjistit, kolik existovalo bytů s volným nájemným. Byl jich malý počet, proto bylo nemožné věrohodně zjistit reprezentativní údaj,“ vysvětlil Jan Štoll z tiskového oddělení Ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

Nájemné v roce 1989 v nájemních bytech mimo bytová družstva tvořilo o bytů první kategorie 2,50 Kč/m2 a sazby byly stejné pro celou republiku. Průměrná hrubá mzda byla v té době 3 170 korun (v podnicích s více než dvaceti zaměstnanci, celkově byla tedy o něco nižší platí u všech hodnot průměrné hrubé mzdy v článku uvedených).

V roce 1992 byla vydána vyhláška, která zvýšila nájemné o 100 procent. Průměrná hrubá mzda se v tomto roce meziročně zvyšuje o 22,5 procenta na 4 644 korun, což je druhý největší platový přírůstek v „období svobody“. Vůbec nejrazantněji průměrná hrubá mzda poskočila v následujícím roce (1993) a to přes 27 procent. V roce strmého nárůstu platu se nájemné v bytě první kategorie zvýšilo na 6 Kč/m2. Meziročně se nájemné začíná upravovat pomocí indexů, které závisejí na velikosti obce.

V roce 1995 vchází v platnost novela vyhlášky, která umožňuje pro nově sjednávané nájmy volně stanovit jejich výši. Začíná čtyřleté období, kdy meziroční růst regulovaného nájemného převyšuje růst průměrné hrubé mzdy. Nájemné se začíná výrazně odlišovat v závislosti na lokalitě. „V roce 2001, kdy byla vyhláška zrušena, bylo nájemné v Praze 37,07 Kč/m2 a například v Ústí nad Labem zhruba poloviční,“ vzpomíná Milan Taraba, místopředseda Sdružení nájemníků.

Největší nesoulad nastal v roce 1997, kdy průměrná hrubá mzda meziročně stoupla o 9,9 procenta na 10 802 korun, zatímco se např. nájemné v obcích od 10 do 50 tisíc zvýšilo o 29,3 procenta (na 11,30 Kč/m2) a v Praze dokonce o téměř 100 procent (na 21,19 Kč/m2). I v dalším roce byl rozdíl mezi růstem mzdy a cen regulovaného nájemného výrazný (9,3 procenta, resp. 17 a 41 procent). Průměrná hrubá mzda a nájemné začaly růst podobným tempem až v roce 1999 (8,4 procenta, resp. 9,3 procenta pro byty v obou typech lokalit). Od roku 2000 až do roku 2006 převyšuje nárůst průměrné hrubé mzdy zvyšování nájemného, které bylo nicméně od roku 2003 fakticky zmraženo. „V roce 2003 se totiž nepodařilo přijmout nový zákon o nájemném, a tak záleželo čistě na dohodě pronajímatele a nájemce,“ vysvětluje situaci Taraba.

V rámci deregulace, která začala v roce 2006, vzrostla výše regulovaného nájemného v roce 2007 meziročně o 17 procent, v následujícím roce pak o 22,2 procenta. Průměrná hrubá mzda ve stejném období stoupla o 7,3, resp. 8,52 procenta a v roce 2008 dosáhla 23 542 korun.

Vokurková Iva, vokurkova@mediafax.cz