Často podceňovaný detail střechy – nedostatečné odvětrání tepelné izolace

Téma číslo jedna těchto dní je úspora energií, pasivní domy a bydlení v nich. Výrobci stavebních hmot se předhánějí v prezentaci kvalitních a ještě kvalitnějších materiálů, stavební společnosti začínají nabízet energeticky úsporné bydlení s nízkými finančními náklady na provoz a teoreticky vzato lze naprojektovat ideální rodinný dům z kategorie snů. Jenže při samotné realizaci vstupuje do hry i lidský faktor.

Dejme si ruku na srdce a ptejme se sami sebe: Skutečně jsem vybral pro realizaci mého snu tu správnou společnost? - I ten nejkvalitnější stavební materiál v rukou amatéra věští podprůměrný výsledek. A ten si u energeticky úsporných staveb pro bydlení prostě nemůžeme dovolit.  

Tepelná izolace střechy

Tepelná izolace v mezikrokevním prostoru střešní konstrukce má zásadní vliv na tepelnou pohodu v podkrovních místnostech. Její kvalita, typ a tloušťka přímo ovlivňuje výsledný efekt zateplení, ale aby mohla stoprocentně fungovat, musí mít k tomu podmínky. Jedna ze základních podmínek správné funkce tepelné izolace je její dostatečné odvětrání.

Nedostatečné odvětrávání může znamenat vznik plísní a růst hub na vlhkých dřevěných konstrukcích a tak spolu s vlhkostí hromadící se v nasákavých částech střechy snižuje funkčnost izolantu a degraduje střechu jako celek.

Odvětrání střechy se provádí z několika důvodů a jedním z nich je odvádění vlhkosti z tepelného izolantu mimo prostory střechy. To se děje zejména pomocí „větrací mezery“ mezi krytinou a pojistnou hydroizolací. Tu vymezuje profil kontralatě, která kopíruje nosnou dřevěnou krokev. Odvětrání je tak prováděno prouděním vzduchu ve vytvořeném prostoru od okapu, kde je vzduch nasáván ke hřebeni. U hřebene je vlhký vzduch odváděn buď pomocí větrací spáry mezi hřebenáčem a krytinou (kladení na sucho) nebo pomocí větracích tašek. Množství větracích tašek je dán projektovou dokumentací.  

Je nezbytné zachovat minimální profil odvětrací mezery?

Ano. Jen tak lze zajistit dostatečné množství přiváděného a odváděného vzduchu, který sebou strhává vlhkost v konstrukci. Často se stává, že rozměry kontralatí a latí dostatečně vymezují prostor pro mezeru. Jenže toto pravidlo již v mnoha případech neplatí pro prostory okapů. Tam je vkládána větrací mřížka pro zamezení vlétávání ptactva do chráněných prostor střechy. Úmysl zabránit ptactvu tvorbě hnízd v tepelné izolaci a tak zabránit její degradaci je z pohledu fungování střechy jako celku sice v pořádku, jenže konstrukce mřížek zmenšuje už tak minimální větrací profil vzduchové mezery i na pouhých 40% zamýšlené a projektované velikosti.

Situaci, kdy je uměle snížena hodnota větracího profilu se dá předejít zvětšením plochy větrací mřížky.  

Odvětrání v zimním období

Odvětrávat konstrukci střechy je důležité zejména v zimním období, kdy navátý sníh blokuje odvádění vlhkého vzduchu ven u hřebene. Zde nám pomáhá časté větrné počasí. Tlak větru z návětrné strany střechy nám zafoukává vzduch pod krytinu, která je následně odváděna u okapu na opačné straně objektu – závětrné strany.  I zde je nutné brát v úvahu profil, kterým je vzduch odváděn. V případě, že jsou střešní roviny orientovány sever - jih, může nastat situace, kdy více zahřátý vlhký vzduch z jižní části objektu se vlivem většího tlaku vzduchu "zatlačí" přes prostor hřebene do chladnějšího vzduchu v odvrácené (severní) části. Při nedostatečném odvětrání tak hrozí kumulace vlhkosti na závětrné straně domu.

Zabránit tomu lze přidáním přepážky pod hřebenem, která rozdělí jednotlivé střešní plochy na samostatně fungující celky. 

Když proudí vzduch od hřebene k okapu

Obrácený chod výměny vzduchu, tedy od hřebene k okapu, se děje relativně často v nočních hodinách. Toto proudění se vyskytuje ve vzduchové mezeře v případě bezvětří a je způsobeno velikosti rozdílu ohřátí vzduchu (jejich hustot) v horní a dolní části mezery. Tyto proudy jsou silnější v případě strmější střechy.  Rozdíly teplot jsou přímo úměrné zbarvení krytiny a orientace konstrukce ke světo-vým stranám černá krytina 80 až 85°C, hnědá krytina 70 až 80°C, červená krytina 60 až 75°C, šedá krytina 50 až 65°C,  Lesklé krytiny mohou dosahovat k teplotě cca do 50°C.  

I když velikost a způsob provedení vzduchové mezery výrazně ovlivňuje funkčnost střechy, není to jediná podmínka správné funkce jako celku. Vždyť kombinacemi zvoleného typu střešní krytiny, druhu hydroizolace, způsobu izolování (mezikrokevní, nadkrokevní, ..), druhu bednění a podobně nám dává nesčetně mnoho variant řešení konstrukce střechy jako celku. A jak jsem již na začátku uvedl: I ten nejkvalitnější materiál v rukou amatéra …...