Atentát na stavebko

Nečas říká, že to nedělá rád, ale udělat se to musí. Stavební spořitelny straší kolapsem systému, ale nenadělají nic. Kalousek dělá, že počítá úspory… A ekonomové? Ti tvrdí, že to je krok správným směrem, ale že jedna vlaštovka léto nedělá. O čem je řeč? O změnách ve stavebním spoření a úvěrech na bydlení, které z uměle zvýhodňovaného produktu dělají průměrnou alternativu. Podraží ale i hypoteční půjčky a úvěry ze stavebního spoření.

Média o chystaných změnách referují s oblibou. Stavební spoření je totiž produkt veskrze lidový, jednoduchý a masově rozšířený. V červnu tohoto roku statistikové evidovali celkem 4 933 000 smluv. Stavebko tak má v Česku opravdu každý druhý. Divte se pak novinářům, že kolem chystaných reforem spustili takový humbuk. Vždyť jde jen o peníze poloviny národa.

I na Finmagu se o navržených úpravách již psalo. Stále se ale objevují nové a nové informace a spekulace. Posledním krokem zatím bylo středeční (4.8.) zveřejnění Návrhu programového prohlášení vlády, které se ke změnám v oblasti úvěrů na bydlení a stavebního spoření opět vrací.

Jaké změny tedy v tuto chvíli připadají v úvahu?

• Poloviční státní příspěvek. Je téměř jisté, že dojde ke zdanění státního příspěvku 50% daní. Majitelé smluv nových i těch stávajících tak budou nadále inkasovat od stavební spořitelny pouze příspěvek v poloviční výši (2500 Kč u „starých“ a 1500 Kč u „nových“ smluv).

• Zdanění výnosů. Nová vláda mluví i o redukci rozbujelých daňových výjimek a daňových úlev. Právě zhodnocení prostředků na stavebním spoření bylo doposud od daně osvobozeno, na rozdíl od spořicích účtů nebo bankovních vkladů. Nyní by tyto výnosy byly daněny standardní 15% sazbou. Více se dočtete v článku Stavebko: Zrušit nebo spořit dál? od Jana Stuchlíka a v textu Stavební spoření: Stát dal, stát vezme! od Martina Moravce. Oba texty byly publikované na Finmagu.

• Účelovost na nové smlouvy. V programovém prohlášení nalezneme i větu: „Státní podpora stavebního spoření bude omezena na polovinu u všech stávajících i nově uzavřených smluv. U nových smluv pak bude omezeno použití finančních prostředků výhradně na účely bydlení.“ Nakonec to tedy vypadá, že vláda zasadí novým zákonem stavebnímu spoření hned trojí ránu. Kromě snížení příspěvku a zdanění výnosů také podmíní čerpání státního příspěvku na nových smlouvách účelem – bydlením. Zatímco doposud jste mohli peníze po uplynutí vázací lhůty i se státním příspěvkem a úroky klidně vybrat a třeba propít v hospodě, teď budete muset investovat do střechy nad hlavou. Podobně jako je tomu již dnes u úvěrů ze stavebního spoření a standardních hypoték. Podmínka účelovosti u spoření povede k dalšímu poklesu zájmu o stavební spoření. Nejenže bude méně vynášet, ale navíc již nebude „na cokoli.“ Spořitelnám by tak bez dalších zásahů z jejich strany (například zvýšení úroků z úspor, zrušení poplatků atp.) dříve či později vyschl zdroj peněz pro úvěrování.

• Zrušení odpočtů úroků od základu daně. Paralelně v souvislosti s úvěry na bydlení a omezováním daňových výjimek se mluví také o zrušení možnosti odpočtu úroků zaplacených na hypotéce od základu daně. Zákon dnes umožňuje touto cestou ušetřit až 45 tisíc korun ročně, reálně ušetří dlužník u milionového úvěru na dvacet let v prvním roce zhruba 7–8 tisíc korun.

Nejasností přibývá

Zatím se však pohybujeme stále v rovině návrhů a spekulací. Spousta věcí není jasných a bude třeba vyčkat konkrétní podoby nového zákona. Například není jisté, „kam až“ se bude danit. Poloviční příspěvek zřejmě budeme dostávat až od příštího roku (kdy bude připisován příspěvek za vklady v roce 2010) a uplynulých let se již změna nedotkne. Zdanění 15% sazbou by se však mohlo dotknout i všech historických výnosů. Pokud tomu bude skutečně tak, pak by měli všichni majitelé starých smluv s již uplynulou vázací lhůtou rychle zvažovat vypovězení smlouvy (přičemž je třeba počítat s výpovědní lhůtou tři měsíce). Výklady míry retroaktivity se ale v těchto dvou bodech rozchází.

Jasno není ani u možného zrušení odpočtu úroků od základů daně. Všude se mluvilo jen o hypotékách, je ale pravděpodobné, že by se změna týkala všech úvěrů na bydlení, na které se nyní možnost odpočtu vztahuje, tedy i na řádné a překlenovací úvěry ze stavebního spoření. Jinak by omezování daňových výjimek a odpočtů nemělo smysl.

Nečasova univerzální úleva

V té souvislosti ale Petr Nečas začal zmiňovat zavedení jakési univerzální úlevy na bydlení, na kterou by měli nárok všichni, kteří „bydlí a platí daně.“ Podpora vlastního bydlení také nadále zůstala jako možná daňová výjimka v programovém prohlášení: „Vláda zruší většinu stávajících daňových výjimek s výjimkou podpory vědy a výzkumu, rodin s dětmi, odpovědnosti vůči slabým a potřebným, vlastního bydlení a odpovědnosti vůči vlastnímu vzdělání a stáří.“

Ať to dopadne jakkoliv, je jisté, že atraktivita stavebního spoření pro účely spoření klesne. Otázkou zůstává, jak moc. Stavební spoření a úvěry na bydlení zkrátka vstupují do nové éry. Pod heslem šetřit, šetřit, šetřit razí vláda změny, které přinutí finanční instituce k vlastní aktivitě při získávání klientů. Štědré státní podpoře vysychají kohoutky a buřinky, lištičky i pes mopy budou muset předvést, co umí.

Více se o nadcházejících změnách ve stavebním spoření dočtete v exkluzivním rozhovoru s Tomášem Prouzou: Spořicí účet místo stavebka? Chyba!