Včasné oslovení zahradního architekta může ušetřit spoustu peněz a starostí

Petr Hanisch, 11.8.2010

Rozhovor se zahradní architektkou ing. Kateřinou Trefilovou kontakt

1. Postavil jsem na svém pozemku dům, a rád bych hezkou zahradu co mám dělat ? V jaké fázi je možné se na vás jako na zahradního architekta obrátit ?

Čím dřív, tím líp. Někdy je dobré se obrátit ještě dřív, než se vůbec začne stavět dům, a to zejména z důvodu terénních úprav. Často se setkávám s tím, že právě usazení domu na pozemku nebývá nijak řešeno. Zejména v případě, když ho navrhuje stavař a ne architekt. Pak by občas bylo potřeba vhodné dům trochu utopit nebo přizvednout a zahrada by najednou získala poněkud jiný rozměr, dodatečně to řešit bývá občas problém. Samozřejmě i v případě nevhodného umístění je možné najít řešení, které umožní příjemné užívání zahrady.

Skutečně platí, že čím dříve tím lépe, protože se dá předejít spoustě věcem. Technickým záležitostem jako například vytažení vody z domu na pozemek, které bývá často zanedbáno. Dále příprava pro zavlažovací systém, bazén a jiné stavby nebo rozmístění kabelů po pozemku. Včasné oslovení zahradního architekta může ušetřit spoustu peněz a starostí.

2. Podle jakého klíče vlastně navrhuje zahradní architekt zahradu ? Prohlédne si pozemek a řekne, tamhle bude smrk, tady dám záhon růží… nebo jak to vlastně funguje ?

Určitě je důležité pozemek nejprve vidět a stejně důležité je vidět klienta. Možná ještě důležitější vidět klienta než pozemek. Protože zahrada je pro klienta, a klient je klíč k dobré zahradě. Prostřednictvím rozklíčování zákazníka se pokouším najít co si klient představuje pod pojmem hezký, což je často největší oříšek.

Je potřeba se zamyslet nad tím, co všechno je na zahradě potřeba, jaké aktivity chce klient na zahradě provozovat, co má rad a co nemá rád. Občas se dostávám do takových legračních situací, kdy si dům staví dva lidé společně a každý má představy hodně jiné a vlastně až na té zahradě jsou konfrontováni rozdílností pohledů na zahradu, ale od toho je tu zahradní architekt, aby jim pomohl názory utříbit a najít vhodné řešení.

Pozemek je určitě třeba vidět a to nejen z hlediska orientování na světové strany, umístění domu nebo jaká je půda, ale také podívat se jak vypadá jeho okolí, co tam přirozeně roste, jestli pozemek není umístěn v mrazové kotlině nebo odkud fouká, důležitá je i vzdálenost k sousedům.

3.Takže to není o tom, že klient pošle nákres svého pozemku a vy mu napíšete nebo uděláte návrh a podle to se ta zahrada realizuje. Vždy je tedy lepší, když se ten pozemek osobně navštíví, potkat se s tím klientem a dostat se na detaily, naladit se na stejnou vlnu s klientem ?!

Samozřejmě, lze udělat návrh od stolu, ale je to neprofesionální. A navíc to ve finále může být pro klienta dražší. Když zahradní architekt pozemek nevidí na vlastní oči, tak riziko chyby je hodně vysoké. Navrhnout na zahradě keříky nebo nějaké kytičky je jedna věc, ale všechno musí korespondovat s domem a terénem. Domnívám se, že to je často mnohem těžší než vymyslet, jestli tam bude borovice taková nebo maková.

4.Předpokládám, že svým klientům dokážete vytvořit nejen nějaký grafický návrh úpravy pozemku, ale že jej dokážete i realizovat v praxi. Jak dlouho strávíte nad grafickým návrhem a jak dlouho trvá než se takový návrh přemění v hezkou útulnou zahradu ?

Těžko říct. Samotný čas strávený nad projektem se odvíjí od velikosti a náročnosti požadavků klienta. Dále má projekt jistý časový průběh, který nelze přeskočit. Na první schůzce se s klientem vidíme poprvé a já získávám především vstupní základní informace, podklady. Při další schůzce už přináším grafické návrhy a skicy, o kterých s klientem diskutujeme. Moje zkušenost je taková, že teprve na druhé schůzce s klienty zjišťuji detailně, co ve skutečnosti chtějí. Já poté jejich podněty zapracuji do projektu. Po nějakou dobu jsme v aktivní komunikaci, až se vidíme potřetí, tak se bavíme již o konkrétních detailech, které vyústí ve finální návrh.

Ze zkušenosti vím, že to trvá minimálně měsíc, ale spíš dva nebo tři. Rychlost zpracování projektu závisí i na období, kdy se osloví zahradní architekt. Když se osloví v sezoně (zejména jaro a léto), tak jsou projekční práce většinou pomalejší z důvodu probíhajících realizací a dozorů, na kterých je architekt osobně přítomen. Praktičtější je oslovit zahradního architekta s dostatečným časovým předstihem, např. v zimě. Včasným oslovením je možné vše dostatečně a detailně připravit a navíc samotná realizace je reálná začátkem příštího roku.

5.Když panuje s klientem nějaká shoda na finální podobě té úpravy, tak za jak dlouho vy jste schopni tu zahradu zrealizovat do takové podoby, aby ta zahrada opravdu byla de facto hotová, uživatelná ?

Závisí to od velikosti a hlavně to závisí na množství prvků, které na zahradě jsou navrženy. To je klíčové. Pokud jde pouze o vysázení rostlin, dejme tomu takových tradičních 1000 m2 dá za týden až 14 dní 9 vytvořit. V okamžiku, kdy se začnou realizovat zahradní domečky, treláže, zídky, bazény, jezírka, tak čas pochopitelně narůstá. Je to závislé na množství prvků, které se na zahradě realizují.

Praktický příklad, z mé nedávné realizace zahrady, která má velikost 200 m2, což je opravdu malá zahrada a je ve svahu. Abychom zapracovali svah, tak jsme1byli nuceni vybudovat zídku. Zídka je nádherná, ale samotné její vytvoření trvalo 14 dní (je ze štípaného pískovce). Stavební úpravy jsou časově nejnáročnější.

6.Ve svém okolí často slýchám, že lidé chtějí tzv. bezúdržbovou zahradu, je takového něco vůbec možné ? Není to jen mýtus, vždyť o každou zahradu se člověk musí starat ne ?

Pochopitelně o každou zahradu se člověk musí starat. Lze navrhnout zahradu takovou, která údržby nevyžaduje tolik, ale péče samozřejmě vždycky musí být. Tady bych spíš zdůraznila jeden mýtus, který trvá mezi lidmi: hlavně co nejvíc trávníkové plochy, protože není náročná. Trávníková plocha, co se týče času údržby, je nejnáročnější část zahrady. Když chcete mít kvalitní trávník, tak je nutno 2x denně zalévat, minimálně 1x do roka vertikutovat, a také ve vegetačním období přihnojovat. Času na jednom m2 strávíte mnohem víc, než tím, že se jednou za rok ostříhají nějaké keře. Trávník je na údržbu opravdu hodně náročný. Za předpokladu, že ho chceme mít hezký. Pokud na to rezignujeme a nevadí nám, že je v létě žlutý, pak je samozřejmě údržba méně náročná.

Trávník do zahrady určitě patří, ale je rozumné zvážit velikost trávníkové plochy. Zejména směrem k výsadbám, zejména pokud se jedná o prudší svahy, tam raději trávník nedoporučuji. Dnes již existují krásné luční směsi, kdy zejména pokud se jedná o velký pozemek, je mnohem lepší nechat krátce střižený trávník jen v bezprostřední blízkosti domu, kde se majitelé opravdu často pohybují a zbytek ponechat třeba jako květnatou louku. Louka nejen, že vypadá hezky, ale hlavně není třeba téměř žádné údržby. Seká se dvakrát do roka, netřeba žádné automatické zavlažování, žádné hnojení, žádný substrát při základání, je to tedy značně ekonomičtější než běžný trávník.

7.Je výhodnější vymýšlet a navrhovat spíše menší nebo větší zahradu ? Klade velikost pozemku nějaké rozdílné nároky na přístup k realizaci ?

Při vytváření návrhu je to jedno. Je spíš potřeba vědět, co všechno majitel očekává. Větší zahrada umožňuje se více kreativně rozmáchnout, vytvořit více intimnějších zákoutí či vložit více architektonických prvků. Otázkou je, jestli o to klient stojí. Ve většině případů ano. U malé zahrady je náročnější skloubit všechny potřeby zákazníka do malé plochy. Okrasnou a rekreační část spojit s ovocnou zahradou a políčkem, plochou pro hry dětí a případnými drobnými stavbami atd.

8.Podává třeba sám klient nějaké svoje návrhy zahradnímu architektovi, co by na zahradě mohlo být, jak by to mohlo vypadat? Předpokládám, že není schopen vědět, nebo nezná všechny možnosti, třeba doporučení realizátora.

Já to dělám takovým způsobem, že mám na schůzku připravený dotazník a klientů se ptám, ukazuju jim, co všechno je možné na zahradě mít. Často si neuvědomí, co všechno by na zahradě potřebovali. Ale také se setkávám s připravenými a poučenými klienty. Samozřejmě mohu navrhnout a často to tak dělám, co si myslím, že v zahradě chybí, ale názor klienta je určující.

Pochopitelně nelze navrhnout někomu, kdo nechce vodu v zahradě, stometrové koupací jezírko, byť by to vypadalo sebelépe.

II. část rozhovoru aneb Ekozahrada současný trend v zahradách