A jsme zase na terase…

Coby osoba z paneláku odkázána pouze na malý balkón s výhledem do sídliště nezastírám, že leckdy závidím obyvatelům rodinných domků jejich zahrádky, kde mohou ve volných chvílích spočinout a užívat si zeleně, sluníčka, popřípadě vlastního bazénu.

Když se tak nenápadně očkem podívám přes nějaký ten plot, musím konstatovat, že zahradní kultura v Čechách roste. Pověstné „Tady to vybetonujeme…“ je naštěstí na ústupu. Místa, kde není zcela žádoucí travička zelená, například okolí bazénů, terasy nebo chodníky lze elegantně vyřešit hned několika velice efektními materiály.

Decking

Anglickým výrazem decking se u nás označují podlahy venkovních teras a chodníků, úpravy okolí bazénů, ale i vnitřní plochy v zimních zahradách nebo kolem krytých bazénů. Jedná se o esteticky vysoce působivé řešení, dřevo, případně kompozitní materiál, který jako dřevo vypadá, se nádherně snoubí se zelenou trávou i azurovou vodou v bazénu. 

Dřevo nebo kompozit

Na výrobu dřevěného deckingu se používají tvrdé a odolné tropické dřeviny např. merbau, ipe, massaranduba nebo bangkirai. Byť jim někteří prodejci leckdy propůjčují až nadpřirozené vlastnosti, nezničitelnost, extrémní odolnost proti všemu možnému, a podobně, nevěřte všemu. Dřevo je pořád dřevo a potřebuje péči a pravidelnou údržbu.

Pokud víte, že čas na ošetřování dřevěných součástí vaší zahrady rozhodně nenajdete, ale tento styl na vás esteticky zapůsobil, volte dílce z kompozitních materiálů. Vyrábějí se z dřevěné moučky a plastů a kromě jednoduché údržby nabízejí i další výhody.

Kompozitní materiály (WPC)

Wood Plastic Composite obecně označuje materiály vyrobené ze dřeva a polymeru. Tato technologie vznikla ve Spojených státech, výroba se postupně rozšířila i k nám do Evropy a samozřejmě všehoschopné Číny.  Odborníci radí, volte raději ty evropské (např. ideck, - Belgie, Silvadec a Megawood - Francie, Werzalit - Německo, Grenadeck –Česká republika).

Stejně jako dřevitá část může vykazovat různé rozdíly v kvalitě, tak především druh a podíl polymeru ovlivňují finální vlastnosti materiálu. Optimální poměr dřevité části a polymeru se pohybuje kolem 60 % až 70 % dřeva a 30 % až 40 % polymeru. Terasa z tohoto materiálu bude dřevu skutečně podobná, v nejlepším případě ji od dřeva nerozeznáte.

Čím více polymeru, tím je povrch pocitově i vizuálně více plastový. Hlavní polymery, které se vyskytují ve WPC materiálech, jsou HDPE (vysokotlaký polyetylén) nebo PP (polypropylen). HDPE je mnohem odolnější vůči teplotním výkyvům, především mrazu, což má vliv na celkovou odolnost WPC materiálu. K výrobě deckingu někteří producenti používají i recyklované PVC, tyto výrobky jsou tvrdší a křehčí.

Dílce mohou být buď hladké nebo vroubkované a imitovat různé dřeviny merbau, ořech, teak, palisandr, případně je seženete v šedých odstínech. Vybírat můžete také z několika tvarů, podlahová prkna, čtvercové dlaždice, zámkové dílce.

Díly se vyrábějí buď plné nebo levnější duté. U dutých dílců je potřeba při montáži zajistit spád, aby se v dutinách nedržela dešťová voda či sníh. Pokud by v zimě zmrzla, mohly by dílce popraskat.

Montáž

Terasová prkna mohou být instalována například na betonovou podlahu nebo na plastové podstavce. Pokud jsou položena na jiný zhutněný povrch než beton, musí být nosiče podepřeny betonovými podpěrami, aby se zabránilo klesání do podkladu.

Údržba

Terasy z WPC nepotřebují speciální údržbu. Na jaře postačí terasu umýt mýdlovou nebo saponátovou vodou. Pozornost věnujte hlavně prostorám mezi prkny, aby se neucpávaly a bylo zajištěno odvodnění.

Plíseň

Pokud se na povrchu objeví plíseň, stačí použít standardní čistící přípravek s bělidlem a následně opláchnout vodou. Rozhodně se nedoporučuje používat přípravky na bázi rozpouštědel.

Olejové skvrny a mastnota

Je třeba dávat pozor na skvrny způsobené olejem nebo mastnotou například při grilování. Protože WPC materiály obsahují dřevitou složku, která má přirozenou nasákavost, můžou proto olejové stopy způsobit trvalé skvrny. V případě znečištění je důležité skvrny co nejrychleji odstranit vodou, saponátem nebo odmašťovacím přípravkem. Nepoužívejte rozpouštědla.

Odstranění rýh, poškrábaní povrchu

Pokud dojde k poškrábaní povrchu, vzniklé rýhy můžete opatrně vykartáčovat ocelovým kartáčem nebo použít jemný smirkový papír a to vždy ve směru vláken. Tvrdost povrchu WPC materiálů je většinou srovnávána s tvrdostí dubu.

Při grilování na terase je třeba dbát zvýšené opatrnosti před poškozením žhavým uhlíkem. Toto riziko můžete výrazně snížit použitím nehořlavé podložky pod gril. Obyčejné mastné skvrny se vlivem UV záření sami vytratí po několika týdnech.

Výhody kompozitních materiálů

pevnost, ekologie, robustnost, pocit tepla, přírodní vzhled, voděodolnost, neobrůstají mechem, nemají třísky, nedeformují se, jednoduchá a finančně nenáročná údržba

Nevýhody

Vzhledem k obsahu dřevité složky může ztrácet původní barvu vlivem slunečního záření.

Nebezpečí popraskání dutých dílců v případě zamrznutí vody uvnitř.

Vyšší pořizovací cena než u dřevěných deckingů.

Levnější materiály mohou být pocitově i opticky blíže k plastu než ke dřevu.

Decking z exotických dřevin

Patříte-li k lidem, kteří se oklepou při pouhém vyslovení slova plast nebo máte-li dřevo skutečně rádi a péči o něj považujete za příjemnou relaxaci nebo alespoň její nutnost berete v potaz, volte terasu z rostlého dřeva.

Také dřevěný decking vymysleli Američané, oproti WPC má ovšem výrazně delší tradici. Na amerických zahrádkách si jej naši západní kolegové instalují již třicet let.

Na výrobu se používají dřeviny z oblastí jihovýchodní Asie a Jižní Ameriky např. teak, bangkirai, massaranduba, ipe, cumaru, tatajuba, merbau apod.  Jejich dřevo vykazuje vysokou odolnost proti povětrnostním vlivům, tvrdost  (měrná hmotnost při vlhkosti 15% se pohybuje od 690 do 1050 kg/m3) a delší životnost než evropské dřeviny.

Naproti tomu musíme počítat s tím, že dřevo je živý materiál a má nárok na jisté výstřelky. Působením deště a slunce bledne jeho původní barva a získává stříbrno šedou patinu. Tuto vlastnost můžeme zmírnit ošetřováním olejem, např. teakovým (možno bezbarvým nebo s přírodními pigmenty).

Ani tropické dřevo stoprocentně neodolá tuzemským škůdcům nebo houbám, proto bychom měli dřevo chránit speciálními nátěry. Příroda je kreativní a originální. Nenajdete na světě dvě naprosto stejné sněhové vločky. Stejně tak je tomu u dřeva. Jednotlivá prkna se liší barvou, kresbou i směrem vláken, přirozené jsou např. malé suky či otvůrky po škůdcích (těch se nemusíte obávat, jelikož žijí pouze v živém stromě a po vykácení dřeva již ve dřevě dále nepřebývají).

Dřevo může pouštět barvu, hrubnout na povrchu,  vyloučené nejsou ani praskliny a počítat bychom měli i s rozměrovými změnami. V závislosti na vlhkosti může dřevo bobtnat či sesychat a  objem jednotlivých dílců se tak může měnit +/- 10%.

Přirozené pro dřevo je, že se ohýbá. Proto je nezbytně nutné správné skladování a instalace, doporučuje se používat stahovací popruhy. Odchylka z osy prkna v závislosti na jeho délce je povolená.

Konstrukce

Jednotlivé díly jsou opatřeny drážkami, hlubokými, které snižují riziko uklouznutí např. v okolí bazénů, nebo jemnějšími, na které bez problému umístíte zahradní nábytek. Prkna se vyrábějí v délkách od 2,5 m do 6 m. Možné jsou i zešikmené hrany, které opticky zmenšují spáry mezi jednotlivými prkny.

Montáž

Důležitý je pevný, tvrdý a rovný podklad. Špatně připravená plocha snižuje životnost terasy, v horším případě je nutné provést rekonstrukci.

Dřevěná terasa se může pokládat na  zeminový (písek, štěrk, kamínky) či betonový podklad. Záleží na druhu dřeviny a doporučení dodavatele.

Pod roštem by neměla zůstávat voda, musí být tedy zajištěn volný odtok.

Před aplikací musí být dřevo vysušené na odpovídající hodnotu. Všechny dřevěné díly je dobré ošetřit ochranným olejem.

Jednotlivé díly se spojují buď klipovým systémem, který není na povrchu terasy vidět, vruty nebo lepením (což není příliš časté). Montáž terasy z exotických dřevin se určitě vyplatí svěřit odborné firmě, která ví, co od konkrétního dřeva očekávat.

Údržba a ošetřování

Odolnost dřevin vůči externím vlivům se liší v závislosti na druhu dřeviny a míře povrchové úpravy. Platí, že dřeviny s vyšší hustotou (exotické dřeviny) jsou odolnější než dřeviny s nižší hustotou. Nicméně i u těch nejodolnějších dřevin se doporučuje povrchová údržba. Cílem je minimalizovat riziko napadení dřevokazným hmyzem, plísní, houbou a snížit proces barevných změn (šednutí), kroucení a sesychání. Celkové náklady důkladné údržby, která zajistí dlouhou životnost terasy, se pohybují mezi 200 až 300 Kč ročně za metr čtvereční. 

Opatření proti výskytu třísek – po dokončení terasy prkna namočit vodou, případně počkat do prvního deště, a po vyschnutí je přejet smirkovým papírem. Tím se odlomí vyčnívající hlavičky třísek.

Pravidelná údržba

Pomocí rejžáku vydrhnout terasu speciálním čistidlem (žádejte od prodejce deckingu), které odstraní prach a nečistoty a následně napouštět dřevo olejem. Olej zpomaluje stárnutí dřeva i proces oxidace, tedy tzv. šisování. Tento postup se doporučuje alespoň dvakrát do roka, případně, když dřevo začíná šednout. Když dřevo získá šedou patinu, původní vzhled mu tímto způsobem již nevrátíte. Lze jej ošetřit speciálními oleji s přídavkem pigmentů.

Při kvalitní péči vydrží dřevěná terasa 20 až 30 let.

Výhody dřevěných teras

Příjemný přírodní materiál

Široká nabídka dřevin, širší cenové rozpětí

Vysoká estetická hodnota

Nevýhody

Náročnější údržba – čištění, olejování, impregnace

Reakce dřeva na vnější vlivy

Riziko napadení dřevokazným hmyzem, houbami

Třísky

Šisování

Příklady dřevin používaných na venkovní terasy

Bangkirai
Nejpoužívanější dřevina při stavbě teras v ČR  i na světě. Krásně působí v zahradní architektuře a nevyžaduje speciální dodatečnou konzervaci. Pro zachování barevnosti co nejdelší dobu odborníci doporučují olejování. Pro bangkirai je typické chlupatění a malé otvůrky.
Massaranduba

Dřevina původem z Brazílie. Má vyšší hustotu než bangkirai, je tmavší, hladší a cenově dostupnější. Vykazuje dobrou odolnost vůči hnilobě a škůdcům. V současné době co do popularity dohání bangkirai.

Merbau

Krásná asijská dřevina jinak také označována za "dřevo vyšívané zlatem" díky typickým zlatavým proužkům.  Dřevo má hnědou až hnědočervenou barvu, je stabilní a tvrdé. Charakteristickou vlastností pro merbau dřevinu je barvení, tzv. "krvácení dřeva", ke kterému dochází během prvních dešťů po instalaci, postupem času se barvivo z dřeviny vypláchne.

Ipe
Exkluzivní dřevina, označovaná také jako brazilský diamantový ořech. Dřevo ipe je velmi tvrdé a trvanlivé s výbornými mechanickými vlastnostmi a rovnými vlákny. Má elegantní tmavě hnědou až načervenalou barvu, hladký povrch a nádhernou kresbu. Ipe  má širokoé využití jak v exteriéru, tak i v interiéru.

Cumaru
Brazilské cumaru má vyšší hustotu než bangkirai. Zpravidla se dodává předsušené, vykazuje  vysokou stabilitu. Kresba je mírně žilkovaná a povrch ne zcela hladký.
Tatajuba
Tatajuba se vyznačuje nižší hustotou než bangkirai, je světlejší žlutavé barvy, postupně tmavnoucí do kaštanově hnědé, cenově příznivá ale méně stabilní dřevina.

Prameny: www.mojeterasa.cz, www.wpcmontaze.cz, DLH Nordisk