Pasivní dům aktivního architekta

Architekt Jaroslav Tachecí navrhl během své kariéry desítky rodinných domů. Ale projektovat svůj vlastní, uzpůsobený dokonale na míru, navíc pasivní a za rekordně nízkou pořizovací cenu, bylo dle slov pana architekta "polití živou vodou." A tak se ve starobylém královském městě Slaný uskutečnil ojedinělý projekt ve znamení odvážných stavebních postupů, dokonale promyšlených detailů, ekonomických propočtů a optimalizací, technických vychytávek a svěžího moderního designu. Dům, který poskytne svým obyvatelům pohodu, bezpečí, zábavu a navíc neuvěřitelně nízké provozní náklady.

Pane architekte, jak to všechno začalo?
Našel jsem báječnou ženskou a řekli jsme si, že bychom si mohli spolu postavit dům, kde bych mohl zužitkovat vše, co jsem se naučil. A jelikož ten dům stavím vlastně na důchod, měl by být ekonomický, s nízkými náklady na provoz, a tedy pasivní. Tři roky jsem projektoval, denně hodiny na internetu, četl jsem stovky článků, mluvil téměř se všemi lidmi, kteří kolem pasivních domů něco znamenají. Dnes mám tuto problematiku dokonale nastudovanou. Velká výhoda byla, že jsem zároveň investor, uživatel i projektant. S partnerkou jsme se podivuhodně téměř ve všem shodli, a tak vznikl projekt tohoto domu.
Když vezmu v úvahu, kolik času a energie mě ten projekt stál, odhaduji ho tak na 3 až 4 miliony. Na druhou stranu jsem získal spoustu zkušeností a znalostí. Když dvacet let projektujete rodinné domy, pochopíte, že je to pořád stejné. Člověk spadne trochu do rutiny. Tohle bylo polití živou vodou. 

Jaké byly hlavní priority kromě nízkoenergetičnosti stavby?
Hodně jsem se zaměřil na pohodu bydlení, věnoval jsem jí více pozornosti než obvykle. Pocit bezpečí, zvuková izolace, světelná pohoda, vše je propracované.

Náklady
Ušetřit peníze na nákladech za bydlení je obrovská výhoda, ceny energií stále šplhají nahoru. Jak vysoké budou tedy náklady ve vašem domě a jak toho chcete docílit?

Dům splňuje standardy pasivního domu, možná je ještě o něco víc zaizolovaný. Ve spojení s tepelnými čerpadly se dostávám k hodnotě 1000 Kč ročně za topení elektřinou, což někomu může připadat jako nesmysl, ale vysvětlení je jednoduché. Dům má cca 80 m², v pasivním domě musí být potřeba tepla do 15 kWh/m² za rok, tzn. 1,2 MWh za rok. Díky tepelnému čerpadlu s účinností min. 3 tedy potřebuji pouze 0,4 MWh/rok. 1kWh elektřiny mě stojí 2,50 Kč (při sazbě na tepelné čerpadlo), logicky vychází 1000 Kč.
Odhadovaná spotřeba elektřiny na ostatní provoz domu (vaření, praní, osvětlení, TV, PC atd.) je 3 – 4 MWh/rok. Díky sazbě na tepelné čerpadlo 2,50 Kč/kWh (oproti normální sazbě 4,50 Kč/kWh) se zlevní částka za tuto elektřinu na téměř polovinu.

Jaké byly náklady na stavbu domu?
To je další zajímavá věc. Všude se uvádí, že pasivní domy jsou o 10 až 15 % dražší než klasické domy. Ale já si řekl, že ho postavím levně. Nákladově by měl stát jeden milion korun.

Jak toho chcete docílit?
Netradičními řešeními v konstrukci domu, použitými technologiemi a maximální optimalizací všeho – dispozice domu. Vše jsem navrhoval v nejvýhodnějším poměru „výkon – cena“.
Protože dům je pro mě, mohu si navíc dovolit experimenty, které bych si bez osobní zkušenosti pro zákazníka netroufl navrhnout. Beru inspiraci z Finska, Francie, Belgie, Švýcarska, Německa a podobně. U nás se staví nějakým zavedeným způsobem, to ale neznamená, že je to jediná možnost.

Například?
V zahraničí se třeba domy zakládají na polystyrenu nebo na pěnoskle. V Čechách se toto řešení prakticky nepoužívá. Můj dům má vnitřní zateplení, což by podle mne 90 % stavařů odsoudilo. Dům je jinak založený, má jinak postavené stěny.
Například obvodová stěna, která má tepelný odpor 10, nákladově stojí cca 820 až 850 Kč/m². Stěny s podobnými parametry vyjdou běžně na 2 až 3 tisíce korun za m². Tady jsem hodně ušetřil. Dále na základech, na skladbě střechy. Některé věci, jako technologie, lepící pásky, tmely, jsou naopak jedny z nejkvalitnějších na trhu.
Většinu detailů jsem navrhoval tak, abych si dovedl představit, že to sám dokážu udělat, žádné složité postupy. Mnoho výkresů bylo na stavbě v poměru 1:1. Architekti si často vymyslí věc, která může hezky vypadat, ale je velice těžké a drahé ji zrealizovat. Dům je přízemní, nebylo potřeba stavět lešení a odpadly příplatky za přesuny materiálů a za výškové práce.
Cena je včetně zařizovacích předmětů, není v ní započtena práce. Navíc v současné době na pasivní dům dostanete dotaci z programu Zelená úsporám ve výši 250 000 Kč, plus 45 000 Kč na tepelné čerpadlo a 40 000 Kč na projekt, což je docela zajímavý příspěvek.

Materiály

Z čeho je dům postavený?
Z betonových skořepinových tvárnic, tento systém se používá ve Francii. Tvárnice se vyrábějí vibrolisováním, z jedné strany jsou duté. Mají vlastnosti betonu, ale na rozdíl od klasických betonových tvárnic, kam se dává přibližně 30 % cementu, tyto obsahují jen 7 %. Jsou tedy levnější, 1m² tohoto zdiva stojí 290 Kč.
V Čechách je asi šest až sedm výrobců těchto tvárnic. Tenhle stavební materiál mě nadchnul, jenže pak jsem zjistil, že ač všichni uvádějí rozměry 500 x 200 x 200 mm, skutečný rozměr je 490 mm.

Tvárnice se dávají na sraz bez svislých spár a díky stavební nepřesnosti je modulový rozměr vlastně 493 mm. A projektovat v modulu 493 mm… tahle představa byla tak strašná, že jsem myslel, že z nich stavět nebudu. Naštěstí v té době jeden z výrobců (firma Neico) pořizoval novou linku a tím i formy na tvárnice. Podařilo se mi přesvědčit pana ředitele, aby se tvárnice vyrobily v rozměru 497 mm, modulově tedy 500 mm. Dělení tvárnic se také podařilo upravit tak, že základní modul je ideálně jednoduchých 100 mm.
Na základové pasy byl použit samozhutnitelný beton (úžasná novinka), který se rozlije jako voda do roviny, navíc je to beton B30, který se má správně používat do základů a přitom byl jen o 200 Kč/m³ dražší.
Pasy pokračují ztraceným bedněním šířky 200 mm, zevnitř zateplené 20 cm polystyrénu EPS 200S. Na hutněný štěrk je položeno 25 cm stejného EPS a jako izolace proti vlhkosti EPDM (guma) dovezená na stavbu v jednom kuse.
Poslední vrstvou je kletovaný beton s polypropylenovými vlákny. Vznikl tak perfektně rovný povrch, na který je možné rovnou položit konečnou podlahovou krytinu. Ušetřilo se tak za extrémně drahé vyrovnávací stěrky.
Jako podlahová krytina budou nakonec použity vinylové dílce (novinka) od německé firmy DesignLine, které působí dojmem velkoformátových dlaždic 45 x 90 cm – ty se pokládají beze spár. Architektům se často líbí velké dlaždice beze spár, ale udělat to v dlažbě je téměř nemožné. Ve vinylu to jde.
Celý interiér chceme bílý s barevnými doplňky, podlahy jsou včetně koupelny i WC všude stejné. V domě není použita vůbec žádná dlažba ani obklady. Sprchový kout a stěny infrasauny uděláme z bílých HPL desek. Mimochodem v infrasauně plánuji použít solné cihly - takže taková malá „solná jeskyně“.

Zdroje energie
Tento dům má tak malé tepelné ztráty, že když je venku -15 °C, stačí na jeho vytopení pouze 1500 W, což je spotřeba žehličky nebo fén. A to jsem nepočítal tepelné zisky od lidí a provozu domu (televize, lednička, vaření…). Každý člověk topí cca 100 W, některé místnosti tady vytopí jen pobyt dvou lidí, opět při -15 °C .
Proto mé tepelné zdroje musí mít velice malý výkon.
V domě se přesto bude topit 5 způsoby (ono to vypadá dost naddimenzovaně, ale má to svoji logiku):
1. Nejvyšší prioritu má solární vzduchový kolektor vytvořený v jedné části střechy. Tato energie je zcela zadarmo.
2. Tepelné čerpadlo vzduch-vzduch
Je použita klimatizační jednotka Hitachi s COP 6,13, která umí topit do -20 °C, chladit, čistit, odvlhčovat a ionizovat vzduch. Jednotka je inventorová s výkonem od 360 do 4200 W.
3. Přihřívání větraného vzduchu pomocí tepelného čerpadla země-voda, které slouží na ohřev TUV.
V domě jsou tedy dvě tepelná čerpadla a přitom jejich pořizovací cena je přibližně 70 tis. Kč za obě.
4. Elektrické sálavé panely
Četl jsem hodně článků o tom, že lidem v pasivních domech chybí sálavé teplo. Člověk je na ně zvyklý, je to teplo sluníčka, kamen, ohně, a když v domě chybí, tak má člověk pocit větší zimy a nepohody. Takže proto elektrické sálavé panely. Panely jsou zde hlavně kvůli mé partnerce, která má daleko větší potřebu vyšší teploty v domě. Zkrátka taková normální situace, kdy muž sedí v trenýrkách a paní domu ve svetru a je jí zima… Sálavé panely jsou použity i v infrasauně, která kromě běžného saunování může sloužit k rychlému prohřátí mé partnerky…
5. Krb na bioetanol
V případě výpadku elektrické energie malý bezkomínový krb s výkonem 1 – 3 kW vyhřeje celý dům. Dá se navíc použít na terase jako živý oheň.

Příprava teplé vody
Jak již bylo zmíněno, na ohřev teplé vody je použito tepelné čerpadlo, které na rozdíl od solárních panelů ohřívá vodu tehdy, kdy je potřeba, a nejen když svítí slunce.
Tím mi stačí mnohem menší akumulační nádoba. V případě solárních kolektorů musíte mít objem asi 500 litrů, možná kubík, my máme 120 litrů, které se ohřívají průběžně. Nemáme vanu, jen sprchový kout. Bojler na 120 litrů stojí cca 10 000 Kč, 1000litrová nádrž stojí až 100 000 Kč. Všechny rozvody vody jsou dlouhé maximálně půl metru, opět šetříme peníze za rozvody, za práci, za tepelné ztráty.
S vodou budeme také šetřit, máme tady nádrž na dešťovou vodu, kterou budeme používat na praní, zalévání zahrady a na splachování WC. Připadne mi docela luxus a barbarství splachovat záchod pitnou vodou...