Trávník se po zimě bez naší pomoci neobejde

Marta Hrdličková, 3.3.2011

Pokud na vašem trávníku v únoru leží ještě vrstva sněhu, dopřejte mu klid a nezatěžujte jej, ani chozením. V únoru se ale také trávník pod sílícím sluncem může začít probouzet k životu. Hned poté, co zmizí poslední sníh, bude třeba zbavit travní porost odumřelých stébel, mechu a plsti. Ty by časem vytvořily nepropustnou vrstvu, která by bránila pronikání vody i výměně plynů. To by přispělo k vysychání trávníku i jeho větší náchylnosti k chorobám.

Odstraňujeme mech a plsť

Odstranění mechu a plsti v nadzemní vrstvě trávníku, se odborně říká vertikutace. Jejím účelem je zvýšení průsaku vody a živin do vegetační vrstvy a zajištění cirkulace vzduchu. Vertikutace podporuje růst kořenového systému trávníku a působí preventivně proti houbovým chorobám trávníku. Při vertikutaci se nože vertikutátoru se zařezávají do trávníků, odstraňují z něj plsť a prořezávají vrchní vegetační vrstvu. Vertikutační nože také přesekají travní výběžky, tím se podpoří růst nových výhonků a zmlazení trávníku. Před ošetřením by měl být trávník vysoký maximálně tři až čtyři centimetry. Aby odstranění travní plsti z trávníku bylo co nejefektivnější, provádí se vertikutace za sucha. Pokud trávník po vertikutaci vypadá poničeně, je dobré jej přihnojit trávními hnojivy. Objevují-li se na něm holá místa, můžeme je v závislosti na počasí dosít, společně s osivem lze trávník posypat i trávníkovým substrátem nebo křemičitým pískem za účelem zlepšení vrchní vegetační vrstvy. Nakonec bychom neměli zapomínat na nezbytnou závlahu.

Tip odborníka:

„Ideální hloubka vertikutace je dva až tři milimetry, při nastavení přístroje se nože půdy jen lehce dotýkají. Při příliš hluboké vertikutaci se poškozuje nejen kořenový systém a rostliny samotné, ale dochází i k nadměrnému zatížení motoru vertikutátoru a většímu opotřebení nožů,“ objasňuje Jan Smékal, ředitel OBI marketu v Litoměřicích.

Provzdušňujeme

Vertikutace bývá často zaměňována s hloubkovou aerifikací (provzdušněním), ovšem pojmy je třeba rozlišovat. Veritkutace nemá aerifikací v principu nic společného. Provzdušnění (aerifikace) představuje mechanické ošetření travní plochy aerifikačními válci nebo speciálními stroji. Při provzdušňování pronikají duté hroty do hloubky deset až dvanáct centimetrů a vynášejí válečky půdy. Průduchy, které se v půdě po aerifikaci objeví, se zasypávají křemičitým pískem. Dochází tak ke zlepšení vlhkostních i vzdušných podmínek trávníku. Hojně se provzdušňují zejména rozsáhlé a zatěžované trávní plochy, jako jsou například fotbalová hřiště. Bez aerifikačních válců se tyto plochy v postatě neobejdou. Pro verifikaci domácího trávníku malých rozměrů si ale vystačíte s obyčejnými vidlemi. Zabodnete jej zhruba do hloubky deseti centimetrů a lehce s nimi zakýváte, vzniklé průduchy vysypete pískem. Pochopitelně lepší než klasické vidle s pevnými hroty jsou aerifikační vidle s hroty dutými, při jejich použití nedochází k hutnění půdy kolem vpichů. S výběrem vhodného nástroje vám v hobbymarketech, jako je OBI, jistě poradí. Nakonec pak zaleží jen na vás, kolik jste ochotni do nástrojů pro údržbu zeleně investovat.

Hnojíme

Pro trávníky existují speciálně vyvinutá trávníková hnojiva s dlouhodobým účinkem. Taková hnojiva mohou působit i dva až tři měsíce. Protože se živiny do trávníku uvolňují postupně, nezpůsobují tato trávníková hnojiva nárazový růst a dochází jen k minimálnímu zatěžování životního prostředí. Dlouhodobá hnojiva se obyčejně nabízejí v granulové úpravě, která je pro rovnoměrné rozložení po travní ploše optimální.

Zdroj: OBI