Šípky pro zdraví si nasbírejte sami, budou nejlepší

Šípky jsou zdravé a plné vitamínů C, skupiny B a provitamínu A. Šípky posilují naši obranyschopnost, působí protiinfekčně, zpevňují cévy, pomáhají při zánětech horních cest dýchacích a při zánětech močových cest. Šípky ale nepřipravujeme pouze jako léčivý čaj. Ze šípků děláme také víno, likér, marmeládu i výbornou šípkovou omáčku.

Šípková růže
Šípková růže – růže šípková, latinsky Rossa canina je rozšířená v celé Evropě i ve velké části Asie a má kolem stovky odrůd. Šípková růže je nenáročná, roste v nížinách i podhůří do nadmořských výšek cca 1200 metrů. Nejlépe roste na osluněných stráních, na okrajích lesů, lemuje polní cesty. Velmi snadno se rozmnožuje, roste jednotlivě i ve větších hloučcích a vytváří tak neproniknutelná houští. Většinou vytváří keře, pokud má oporu jiného stromu, pne se jako liána do mnoha metrů výšky.

Má tuhé větve opatřené trny, které jsou zahnutého tvaru. Listy jsou střídavé, řapíkaté a mají 2-3 jařma. Lístky vejčitého a eliptického tvaru se zubatým okrajem jsou ukončeny zašpičatěním.

Květy šípková růže vytváří v květnu a červnu, v některých případech až začátkem července. Květy výrazně a příjemně voní, mají bílou, nebo narůžovělou, až plně růžovou barvu. V době květu jsou obsypané včelami, kterým poskytují velké množství nektaru. Květy mají 3 – 6 cm průměr a jsou neseny stopkou.

Plody šípkové růže – šípky, mají různý tvar i velikost. Šípky známe drobné i velké, kulaté, vejčité i protáhlé a špičaté. Také zabarvení se liší, od tmavě oranžové, po ohnivě, nebo temně rudou. Šípky postupně dozrávají v srpnu a září. Správná doba jejich zralosti a tedy i vhodnosti pro sběr je na konci září, nebo začátku října. Šípky by neměly být přezrálé, pak ztrácí vysoký obsah vitamínu C. Sběr se doporučuje za slunných dnů, ještě před příchodem podzimního vlhkého počasí a inverzí i mrazu. To vše snižuje množství vitamínů a cenných látek v šípcích.

Užitečné a zdravé šípky
Šípky, jako léčebný prostředek využívali již staří Řekové a Římané. Jejich blahodárné účinky znala i středověká Evropa. Od pradávna do současnosti jsou šípky nedílnou součástí lidového léčitelství.

Šípky obsahují kromě velkého množství vitamínu C také některé vitamíny skupiny B (kyselina nikotinová, riboflavin, thiamin), provitamín A, také vitamíny P (bioflavoidy), E (tokoferoly) a K . Z minerálů vápník, rutin, fosfor, draslík a vápník. Dále obsahují karotenoidy (přírodní antioxidanty), organické kyseliny (kyselina jablečná a citrónová), sacharidy, pektiny, třísloviny a silice.

Šípky jsou opravdu takovou malou přírodní lékárnou. Pomáhají nám při nachlazení, chřipce a respiračních problémech a při zánětech močových cest. Jsou přírodním lékem při krvácení dásní a proti paradontóze, zpevňují cévy a ulevují od bolesti křečových žil. Šípky zásobují naše buňky kyslíkem a zlepšují naše soustředění i nervovou soustavu.

Nejlepší šípky
Nejlepší šípky jsou ty, které si sami nasbíráme. Víme, jak zdravé je prostředí, ve kterém vyrostly, jak při sběru vypadaly a kolik slunce jim pomáhalo zrát. Také nás bude těšit procházka a vlastním úsilím natrhané plody. Šípky se doporučuje sušit celé, ale mohou být i nasekané, nebo rozdrcené. Nejprve se musí umýt, zbavit stopek a bubáků. Šípky se suší co nejrychleji na dobře větraném místě a v tenké vrstvě, nejlépe na vzdušných sítech. Dosušují se v sušičce, nebo troubě, maximálně na 60 °C, správně usušené šípky mají tmavě červenou barvu. Šípky uchováváme na temném a suchém místě, nejlépe ve skleněné nádobě. Každý rok si natrháme nové, sušené šípky starší nežli rok nebudou správně účinné.

Samozřejmě můžeme sušené šípky také koupit, nejlépe přímo v lékárně. Mohou to být celé šípky, nebo drcené šípky, ale také šípkový čaj v porcovaných sáčcích. Šípky jsou obsažené také v mnoha prodávaných léčivých čajových směsích.

Správný čaj ze šípků
Čaj ze šípků nesmíme vařit dlouho, došlo by ke ztrátě zejména vitamínu C. Pokud budeme dělat čaj z celých sušených šípků, je dobré je louhovat ve studené době přes noc, nebo několik hodin. Poté vodu se šípky krátce povaříme (stačí pouze zahřát na cca 80 °C) a poté necháme ještě louhovat, než scedíme. Čaj z drcených šípků louhujeme alespoň 1 hodinu předem a rychle přivedeme do varu, následně louhujeme. Drcené šípky v nálevu mají jemné chmýří ze semen šípků – doporučuje se scedit velmi jemným sítkem, nebo použít plátno. Preventivně, nebo při nachlazení i chřipce a respiračních problémech můžeme znásobit účinek šípků, pokud si připravíme čaj se šípky i s lipovým květem a dosladíme ho po částečném vychlazení medem. Šípkový čaj se má podávat vždy čerstvý.