Proč se měří radon? Ochrana budov je důležitá již při výstavbě!

Radon je prvek, který můžeme vdechovat, aniž bychom to věděli. Stávající bytová výstavba v Česku obsahuje jednu z nejvyšších průměrných koncentrací radonu v Evropě. Při nové výstavbě budov je třeba dodržovat schválenou metodiku pro měření a hodnocení radonového indexu.

Paradoxy při vyhodnocování rizik
Při hodnocení rizik a nebezpečí, která nás v životě ohrožují, se setkáváme často s různými paradoxy. Pokud se pohybujeme za bouřky ve volné přírodě, pociťujeme tíseň a snažíme si vzpomenout na různé rady, někdy i pověry a mýty, jak se v dané situaci zachovat. Naopak, pokud usedneme do automobilu, ať již za volant či jsme spolujezdci, zpravidla se cítíme zcela bezpečně. Riziko úrazu bleskem je přitom poměrně malé, zatímco jízda motorovým vozidlem patří zcela jistě k nejnebezpečnějším činnostem, které člověk vykonává.

Faktické nebezpečí záření a jeho zdravotní důsledky
S obdobným paradoxem je spojeno hodnocení nebezpečnosti ozáření člověka ionizujícím zářením. Slovo radioaktivita vyvolává v lidech především obavy z umělých zdrojů záření, i média věnují těmto zdrojům největší pozornost. Termíny jako jaderná energetika, úložiště radioaktivních odpadů, Černobyl či Fukušima vyvolávají ihned pozornost a zároveň často strach z neznámého. Pokud ovšem porovnáme příspěvky, jakými se různé zdroje záření podílejí na celkovém ozáření populace, zjistíme zcela jednoznačně, že největší podíl na celkovém ozáření mají přírodní a nikoliv umělé zdroje. A mezi přírodními zdroji je nejzávažnější radon a jeho krátkodobé produkty přeměny, které se vzduchem vdechujeme po celý život, ve zcela běžném prostředí: doma, v práci i ve společnosti. 

Pokud uvažujeme zdravotní důsledky vyplývající z tohoto ozáření, v současné době se považuje za prokázané, že ozáření z radonu a jeho krátkodobých produktů přeměny je druhou nejdůležitější příčinou vzniku rakoviny plic, u nekuřáků potom příčinou nejčastější. V České republice, která má vzhledem k poměrně vysokému obsahu radia 226Ra v horninách „nevhodné“ geologické poměry a má tak jedny z nejvyšších průměrných koncentrací radonu v bytech v Evropě, je tomuto faktoru připisováno cca 900 případů úmrtí na rakovinu plic ročně.

Radon a ochrana před ním
Nejvýznamnějším zdrojem radonu v budovách je geologické podloží, půdní vzduch obsahující různé koncentrace radonu, který ze zemin a hornin v podloží stavby proniká do vnitřního ovzduší objektu. Při řešení ochrany proti radonu je u nás využíván individuální přístup. Jednotlivé fáze preventivní ochrany při výstavbě nových budov, resp. ozdravných opatření u starších objektů, určují příslušná legislativní, normová a metodická pravidla (atomový a stavební zákon a prováděcí vyhlášky, norma ČSN 73 0601 a schválené jednotné metodiky pro měření a hodnocení).

Postup ochrany proti pronikání radonu u nových staveb - jednotlivé kroky:
stanovení radonového indexu pozemku na základě podrobného terénního radonového průzkumu přímo v místě budoucí stavby

určení radonového indexu stavby a výběr vhodných preventivních opatření v návaznosti na výsledky stanovení radonového indexu pozemku a na stavebně technický návrh projektovaného objektu

návrh preventivních opatření (s využitím normy ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží)

kvalitní a důsledné provedení těchto opatření při výstavbě

kontrolní měření objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší objektu po dokončení výstavby

Pokud tato pravidla a postupy aplikujeme, měli bychom zároveň uvážit, že každý dům je originální, ať již uvažujeme stavební hledisko (z hlediska radonové problematiky jsou důležité zvláště odlišnosti v provedení spodní stavby, ve vzájemné komunikaci jednotlivých místností ap.), tak i další parametry ovlivňující koncentraci radonu v podloží objektu (rozdílné geologické poměry) a přímo v ovzduší objektu (způsob užívání objektu). Význam mají i změny životního stylu. Především šetření energií spojené s utěsňováním oken a méně častým větráním má za následek snižování přirozené výměny vzduchu mezi vnitřním a venkovním ovzduším a v důsledku přispívá k nárůstu koncentrací radonu v ovzduší objektů. Pro celkové dávky ozáření je nepříznivé i prodlužování délky pobytu osob v uzavřených prostorách (doma či na pracovišti). 

Proč se radon měří?
Cílem měření radonu, tedy stanovení radonového indexu konkrétního pozemku, je zajistit, aby nové stavby byly proti radonu dostatečně chráněny již při výstavbě. Jinými slovy – radon se měří proto, aby u nových staveb nezáleželo na tom, kde (na jakém geologickém podloží s určitým radonovým rizikem) jsou postaveny, neboť na základě výsledků měření mohou být navržena a provedena taková opatření, aby byly v ovzduší nově postaveného objektu zcela vyhovující hodnoty.

Měření konkrétního pozemku, kde je plánována nová stavba, je nutné, neboť geologické prostředí se vyznačuje značnou nehomogenitou. Hodnoty objemové aktivity radonu v půdním vzduchu se mohou výrazně měnit (a také se často mění) v návaznosti na měnící se geologické poměry již ve vzdálenosti několika metrů. Radonový potenciál území se tak může např. i v rámci jedné ulice či obce výrazně lišit. Vzhledem ke značné plošné proměnlivosti hodnot objemové aktivity radonu v půdním vzduchu není možné pro posouzení radonového rizika pozemku použít např. výsledky ze sousední parcely - výsledný radonový index sousedících pozemků bývá často rozdílný.

Preventivní ochrana je o našem zdraví
Preventivní ochrana je součástí projektové přípravy stavby a vlastní realizace stavby. Jelikož se v souvislosti s ochranou osob před zářením jedná o veškerý pobyt osob v budovách, prevenci je nutné řešit nejen při výstavbě rodinných domů či u jejich přístaveb a rekonstrukcí, ale i u dalších staveb, ve kterých se pohybují ve větší míře lidé - bytové domy, školy, nemocnice, administrativní a provozní budovy, výrobní haly, kina, výstavní síně apod.

Zároveň je vhodné upozornit, že preventivní opatření nejsou nijak dramaticky komplikovaná a finančně náročná. Např. u středního radonového indexu se zpravidla podle normy využívá provedení všech kontaktních konstrukcí v tzv. 1. kategorii těsnosti, tj. pomocí celistvé protiradonové izolace s plynotěsně provedenými spoji a prostupy. Což jinými slovy znamená, že funkci protiradonové izolace může plnit za určitých, normou stanovených podmínek stejný izolační materiál (folie, pás), který plní i funkci izolace proti zemní vlhkosti či tlakové vodě.

Ing. Matěj Neznal, Radon, v.o.s.
http://www.radon-vos.cz/