Vlastní zelenina za pár týdnů

Každé ráno po probuzení netrpělivě z okna vyhlížíte první jarní paprsky, které znamenají, že již brzy budete moci trávit čas na zahrádce? Pokud se práce na zahradě nemůžete dočkat, pořiďte si skleník a se zahradničením můžete začít hned teď! Během několika málo týdnů se tak můžete těšit na vlastní vypěstovanou zeleninu, u které máte jistotu, že k vám na talíř nebyla přivezena přes půl světa, a že je bez jakýchkoliv chemických postřiků. Navíc budete mít dostatek vitamínů, kdy si jen vzpomenete – stačí vyjít před dům a zeleniny nabrat, kolik si jen přejete. A to za trochu námahy přece stojí! 

S výsevem již můžete začít

Do skleníku můžete buď vysít zeleninu přímo ze semen, což je ale možné pouze u některých druhů zeleniny (například mrkev, salát či petržel), nebo sázet z předpěstovaných sazeniček, což je obvyklé například u rajčat či paprik. Pokud si chcete zeleninu předpěstovat a máte k dispozici semena z minulého roku, není třeba je hned vyhazovat. Proveďte test klíčivosti a uvidíte, zda jsou ještě použitelná. Test provedete tak, že na talířek s vlhkým ubrouskem nasypete určité množství semen a vše vložíte do igelitového pytlíku. Pokud do několika dní vyklíčí alespoň 80 % semen, jsou v pořádku a můžete je bez obav použít.

Ve skleníku lze pěstovat téměř všechny druhy zeleniny. Navíc tento způsob má mnoho výhod – nejen, že celý proces pěstování zeleniny urychlí, ale také budete mít úrodu chráněnou. Již se tak nestane, že by kroupy zničily všechna rajčata, co máte na záhonku. Skleník také zmírňuje výkyvy teplot a je možné v něm začít zeleninu pěstovat o několik týdnů až měsíců dříve, než je to možné na volném záhonu. S výsadbou můžete začít již  koncem února a začátkem března, to lze do skleníku vysít špenát, salát a ředkvičky. Rajčata a papriky se do skleníku nevysévají přímo ze semen, ale nejprve se předpěstovávají doma v miniskleníku nebo v truhlíku.  Posléze pikýrujete do kelímků nebo květináčků a do skleníku se sází až sazeničky, čímž se jejich vývoj o několik týdnů urychlí.

Pro úspěšný výsev či výsadbu stačí dodržet pár jednoduchých pravidel – čím jsou rostliny větší a vyšší, tím větší rozestupy mezi sebou potřebují. Stejně tak, čím je semeno větší, tím hlouběji musí být vysazeno. Asi nejvhodnějším způsobem výsevu je trojspon, při kterém vyséváte semena tak, že každý další řádek posunete vždy o půl sponu, tj. rozestup mezi dvěma semeny, čímž pádem budou rostliny vždy tvořit trojúhelník a mají tak vždy dostatek prostoru.

Nejen rajčata lze předpěstovat

Skleník lze využít i k předpěstování určitých druhů zeleniny, tj. vytvoření sazeniček, které se poté vysadí do volných záhonů. Předpěstování je sice nejvíce spjato s rajčaty a paprikami, ale nenechte se mýlit, předpěstovávat lze mnohem více druhů zeleniny – například okurky, papriky, květák, kedlubny, melouny, celer či salát (a to jak listový, tak ledový či hlávkový).

Postup je jednoduchý – do vhodných nádob nasypte substrát určený pro výsevy. Raději nepoužívejte hlínu ze zahrady, může se stát, že bude obsahovat choroboplodné zárodky. Do substrátu semena zasejte mělce, mírně zasypte a zavlažte. Je třeba, aby semena nejprve byla na teplém místě, kde je nejméně 20° C. Během několika dní by měla vyklíčit. Poté je můžete přesunout na mírně chladnější místo, stačí teplota okolo 12°C. Jakmile sazeničky povyrostou a budou mít alespoň dva listy, přesaďte je po jednom do speciálních rašelinových květníků, s kterými je poté budete moci rovnou vysadit do volné půdy. Jednotlivé druhy zeleniny mají ale na teploty jiné požadavky – například papriky či okurky salátovky vyžadují pro vyklíčení teploty okolo 30°C. Rostlinky po celou dobu vyžadují dostatek světla a přiměřenou zálivku. Výsadbu na zahradu, mimo skleník, provádějte, až když nehrozí ani v noci přízemní mrazíky, většinou tedy v polovině května.

Jaký skleník vybrat

Říkáte si, že byste si také rádi vypěstovali vlastní rajčata, papriky a okurky, ale skleník stále ještě nemáte? Tak to je nejvyšší čas si ho pořídit! Existuje mnoho velikostí i tvarů a můžete si tak vybrat takový, který bude plně odpovídat vašim potřebám. Při jeho výběru je potřeba si nejprve odpovědět na otázku, k čemu chcete skleník využívat.

Tím asi nejdůležitějším kritériem je jeho velikost. Pokud si nejste jistí, jak velký skleník využijete, pořiďte si ho raději o něco větší než menší. Je totiž lepší prozatím mít určitou část skleníku nevyužitou, než za pár měsíců skleník složitě rozšiřovat. Pokud jen chcete vypěstovat nějakou zeleninu pro rodinu, bude vám stačit menší skleník o velikosti zhruba 6-8 m². Velmi důležitá je také dostatečná výška skleníku, která zaručí, že se nebudete muset při práci krčit. Skleníky v několika velikostech můžete zakoupit například v OBI, pokud si nebudete vědět rady s výběrem, tamní odborníci vám rádi poradí.

Konstrukce skleníků mohou být vyrobeny z oceli, žárově zinkovaného plechu a nejčastěji používaného hliníku. Předností hliníku je nízká váha a zároveň dostatečná pevnost. Výplň konstrukce může být tvořena buď klasickým skleníkovým sklem, nebo plastem. Ten je oproti sklu odolnější, má lepší tepelně-izolační vlastnosti a je jednodušší na instalaci. Mnohdy jsou takové plasty vybaveny UV ochranou.

Umístění skleníku závisí především na tom, kdy ho chcete používat. Pokud převážně na jaře, natočte ho podélnou stranou k jihu, aby i v prvních jarních měsících měly rostliny dostatek světla a tepla. Při používání skleníku hlavně v létě je vhodnější umístění delší stranou k severu, čímž se sníží nároky na odvětrávání. V každém případě by ale měl skleník být na dostatečně slunném a málo větrném místě. Pokud chcete skleník přitápět, myslete na to již během vybírání umístění – v takovém případě by měl být totiž blízko domu, aby bylo možné do něj dovést elektřinu. V potaz berte i to, jak daleko je zdroj vody – čím blíže je, tím více práce vám ušetří.

Pokud si nechcete pořizovat na zahradu skleník, ale přesto byste si rádi svou vlastní zeleninu předpěstovali, kupte si pařeniště. Jedná se o menší a finančně méně náročnou variantu skleníku. Pařeniště však nejsou tak komfortní jako skleníky – musíte se k nim při práci sklánět, navíc na vás více působí povětrnostní vlivy a práce v nepříznivém počasí není moc příjemná. Stejně jako skleníky by pařeniště měla být umístěna na bezvětrném a slunném místě.

Zdroj: OBI