Jarní péče o ovocné stromy

Kladete-li si otázku zda je řez stromů důležitý, pak odpověď zní jednoznačně ano. Fotosyntéza probíhá pouze tehdy, když k listům a plodům proniká dostatek světla. Správně provedený řez způsobí, že koruna stromu je otevřená slunečnímu záření. Tak v ní bude moci všude vznikat dostatek cukru pro sladké, chutné plody. Ochutnáte-li plody stromů, které nebyly nikdy prořezány, rychle zjistíte, že nejsou moc chutné a že jim chybí sladkost, charakteristická pro plody správně ošetřovaných stromů. Po kvalitním řezu budou plody také zdravější, jelikož bez něj strom mohou napadnout houbové choroby, strupovitost nebo různé hniloby. Tyto choroby se šíří tím silněji, čím déle jsou stromy a keře vlhké. Po odborně provedeném řezu ovocné dřeviny rychleji osychají a šíření choroboplodných zárodků je tak podstatně omezeno. Odměnou jsou zdravé, nanejvýš jen nepatrně nahnilé nebo strupaté plody. Další výsledkem pravidelné řezu je pomalejší stárnutí ovocných stromů, které navíc budou stabilnější.

Rozlišujeme zimní a letní řez. Kromě pozdního jara, kdy v rostlinách proudí mnoho mízy, můžete řezat po celý rok. Avšak v létě hůře poznáte, co by se mělo řezat, a proto se má prosvětlovací řez dělat v zimě, kdy při prořezávání stromů a keřů nevadí listy.

Letní řez se nabízí vždy, když stromy rostou příliš silně a přitom nedostatečně plodí. Pak působí letní řez jako brzda růstu. Odstraní se jím mnoho listů, takže se do kořenů uloží méně rezervních látek. Proto bude v následujícím jaře rašení slabší. Letní řez se provádí zpravidla od konce července do začátku srpna. V tomto období už strom nereaguje na řez vyháněním nových výhonů.

V létě se odstraňují také takzvané „vlky“. Jsou to strmě vzhůru vyrůstající výhony uvnitř koruny. Tyto výhony nepřinášejí plody, ale silně zahušťují korunu. Proto je odstraňte pokud možno časně. Nejlepší je vylomit ještě měkké výhony na konci května nebo na začátku června. Vylomením se současně odstraní spící pupeny na bázi výhonu, takže již nemohou vyrašit.

Řezné rány se zahojí nejrychleji tehdy, když větev odřízneme těsně u kmene nebo hlavní větve, takže na místě, kde vyrůstala, z ní zůstane nanejvýše jen půl až 1 cm. Nazývá se to řez na větevní kroužek. V těchto místech, v bezprostřední blízkosti hlavní větve či kmene, se nachází zvláště mnoho takzvaného kambia. To je dělivé pletivo, které se postará o to, aby strom ránu rychle uzavřel. V žádném případě se nesmí ponechat takzvané „pahýly“. Na nich zůstanou rány celá léta nezahojené a choroboplodné zárodky mají do stromu snadnou cestu. Seříznuté větve a vrcholový terminál ošetřete stromovým balzámem nebo štěpařským voskem.

Jarní postřiky

Zpravidla v březnu přichází ten pravý čas na předjarní postřiky. Právě toto období je vhodné pro postřik většiny okrasných i ovocných dřevin před jejich vegetačním obdobím. Hlavním účelem předjarního postřiku je likvidace škůdců, kteří na dřevinách přezimovali. Aplikací postřiku zničíte vajíčka mér, mšic, píďalky i housenek některých obalečů. Nejčastěji se používají přípravky na bázi oleje, které škůdce tenkou vrstvou obalí, zabrání jim dýchat a jejich zničení dokonají účinné látky obsažené v postřiku.

Ošetření dřevin předjarním postřikem na bázi oleje se rozhodně nesmí provádět za mrazu nebo v období, kdy ještě mrazy očekáváte. Olejový přípravek totiž nejen likviduje škůdce, ale také zvyšuje nebezpečí poškození stromu mrazem. Teplota při aplikaci postřiku by v zásadě neměla být nižší než 7°C, ideální je teplota kolem 15°C. Řídit se pouze dle teploměru ovšem nelze, důležité je také sledovat, co se děje se stromy a keři. Předjarní postřiky je třeba aplikovat nejpozději do stadia zeleného poupěte, u peckovin a bobulovin ideálně ve stadiu rašení pupenů a u jádrovin do náznaků růžového poupěte. Postřik neprovádějte ani za deště nebo větru, aby nedošlo k jeho smytí nebo odvanutí.

Postřik se nanáší na celou dřevinu. Aby byla aplikace účinná, je jím v podstatě potřeba celý strom či keř omýt. Největší pozornost věnujte kmeni a patě dřeviny, ale nevynechejte ani větve. Zvláště starší stromy, které mají v kůře mnoho záhybů, je nutné ošetřovat pečlivě. Právě v různých škvírkách nacházejí přezimující škůdci ideální úkryt.

Podle dřevin, které ošetřujete, jejich výšky a množství na zahradě, vybírejte postřikovač. Na malou zahrádku postačí menší tlakový postřikovač s pumpou o objemu cca 3 litry. Pro větší množství stromků a keřů je již rozumnější postřikovač o objemu 5 litrů s úhlovou tryskou, na které se dá nastavit silný proud i jemná sprcha. Pokud při ošetřování většího množství dřevin nechcete postřik do postřikovače opakovaně doplňovat nebo máte skutečně velkou zahradu, vyberte si postřikovač na záda s objemem 12 a více litrů. Zádové i pojízdné postřikovače většinou disponují i teleskopickou tyčí, která výrazně rozšiřuje dosah postřikovače a umožňuje ošetřovat i vyšší stromy.

Při teplotách kolem 17° C provádějte u jádrovin (jabloně, hrušně) postřik proti květopasu jabloňovému. Na počátku rašení pupenů ošetřujte stromy náchylné k chorobám proti strupovitosti a padlí jabloňovému. Tento postřik je možné spojit s předjarním postřikem. Nutný je také jarní postřik ničící vajíčka svilušky ovocné a svilušky jabloňové, aplikuje se při teplotách nad 18°C.

Koncem února ošetřujte broskvoně ve stádiu nalévaní pupenů proti kadeřavosti. Postřik opakujte alespoň dvakrát, zbavíte se tak načervenalých puchýřků na listech, které ubírají listu zelenou listovou plochu. Kvůli puchýřkům by vázla výživa stromku a docházelo by ke snižování výnosů.