Založení živého plotu

Marta Hrdličková, 4.4.2012

Živé ploty lze považovat za přirozenou a také nezbytnou součást okrasných zahrad. Kromě okrasného hlediska mají za úkol oddělit vnitřní prostor zahrad od okolních ploch, uzavírat zejména obytnou část zahrady, tím ji chránit před různými rušivými vlivy, což přispěje k možnosti lepšího vytvoření domácké atmosféry a pohody při trávení volného času v prostředí obklopeném zelení. Pro živé ploty jsou vhodné četné druhy rostlin a je proto škoda, že mnoho lidí při pořizování rostlin do živých plotů myslí jen na dřišťál a jehličnany. Téměř všechny křovinaté rostliny lze stříhat do určitého tvaru a jsou tudíž použitelné i do živých plotů. Váš dům tím jenom získá, jestliže vysadíte jiný živý plot, nežli jsou sousední ploty v ulici.

Aby živý plot co nejlépe plnil všechny své funkce, které od něho uživatel zahrady očekává, je důležité, abychom před jeho založením správně zvolili druh dřevin, který je pro danou lokalitu nejvhodnější z půdního, klimatického i estetického hlediska. Nejprve si musíte ujasnit, co od zamýšleného živého plotu očekáváte, jestli druh, který se vám líbí, je vhodný pro pěstování v daných podmínkách. Z hlediska růstu se dělí živé ploty na volně rostoucí a uměle tvarované. Z hlediska použitých rostlin na smíšené a stejnorodé. Z hlediska použitých rostlin na stále zelené a opadavé nebo listnaté a jehličnaté, z hlediska souměrnosti na přímé a nepravidelné. Stříhané živé ploty mohou být i ze stromů, jako jsou buk, javor, olše, lípa, cesmína, hloh a jilm. Keře je možné ponechat růst i volně, ale stromy se musí alespoň jednou za rok stříhat plotovými nůžkami, aby se udržel tvar plotu. Topoly, které lze k danému účelu rovněž vysadit, vyžadují nejvíce práce – každou zimu se musí všechny výhony odstranit až ke kmeni nůžkami na větve. Uvažte, že pomalu rostoucí keře stačí stříhat jen jednou ročně. U rychle rostoucích plotů se musí nebo může stříhání opakovat vícekrát během roku. Rychle rostoucí a vysoké ploty znamenají mnoho údržby v budoucnosti.

NEOJBLÍBENĚJŠÍ DRUHY ROSTLIN PRO ŽIVÉ PLOTY
Zimostráz	Stále zelený keř, který se hodí především na stříhané ploty do výšky 1 metru. Oblíbený je i jako solitér, ze kterého se za pomoci šablony dají tvořit populární koule. Sazenice se vysazují asi 25 cm od sebe.
Ptačí zob	Tento neopadavý, stále zelený keř se hodí pro ploty do výšky až 2 metry. Je velmi nenáročný, takže mu stačí mírně suchá až vlhká půda. Snese i sucho. Sazenice se vysazují 30 cm od sebe.
Tis	Jediná jehličnatá dřevina, která dobře snáší silný řez, ale protože velmi pomalu roste, trvá několik let, než dosáhne požadovaného tvaru, hustoty a výšky. Díky pomalému růstu si však ušetříte mnoho námahy s řezem. Proto pokud potřebujete živý plot vytvořit rychleji, vysazujte větší rostliny.
Habr	Plot z tohoto opadavého listnáče je unikátní. Nejenže je odolný vůči soli, ale jako jeden z mála je neprůhledný i v zimě. Staré listy, které s podzimem získají zlatavou barvu, totiž zůstávají na větvích i v zimě a opadají až s růstem nových. Sazenice se vysahují 20 cm od sebe.
Dřišťál	Opadavý listnatý keř, který svými trny učiní plot doslova nepropustný. Je velmi odolný, takže ho neohrozí ani velké sucho, chudé půdy nebo nešetrný sestřih. Tmavě zelené lístky se na podzim barví do červena. Sazenice se vysazují 45 cm od sebe.
Tavolník	Listnatý keř s bílými, růžovými nebo červenými kvítky a zajímavě zbarvenými listy. Nejlépe se mu daří na slunci, ale snese i mírné zastínění. Je odolný proti znečištění ovzduší. Sazenice sázíme 45 cm od sebe.
Thuja	Jedna z nejoblíbenějších dřevin na živé ploty. Existuje mnoho druhů od miniaturních až po několikametrové. Hodí se především na ploty o výšce od 1,5 do 3 metrů. Sazenice se vysazují 75 až 100 cm od sebe.
Jalovec sloupový	Tento hustý neopadavý jehličnan se hodí především na vysoké živé ploty. Sazenice vysazujeme 50 až 60 cm od sebe.
Cypřiš	Má stejně jako thuje množství tvarů, rozdílných výšek i barev. Hodí se na živé ploty o výšce 2 až 10 metrů. Sazenice se vysazují 45 cm od sebe.

Tvarování živého plotu

Tvarované živé ploty upravujte v prvních třech až čtyřech letech zahradnickými nůžkami minimálně jednou ročně před vegetací nebo i v průběhu růstu tak, aby vytvořily pevný, hustý základ. Teprve když živý plot dostatečně povyroste, můžeme začít s vertikálním (tvarovat ze stran) a horizontálním (shora zkrátit) řezem žací lištou. Vertikální řez je lépe provádět mírně šikmo. Správně vytvarovaný živý plot by se měl směrem nahoru mírně zužovat - například při výšce 2 m by měl být nahoře užší o 10 - 15 cm než dole u země.

Pokud řez nestihnete dříve, lze seřezání provést ještě i v červenci. Podstatné je, aby toho roku narostlé výhony byly dostatečně vyrostlé a zároveň, aby po seřezání mohly ještě ve stejném roce obrazit. Optimální je vyladit pěstební opatření řezu a přihnojování, aby se vzájemně doplňovaly a navazovaly na sebe. Nejlepší je rostliny seříznout a zároveň je přihnojit, aby hustě a lépe obrostly.

Při stříhání mějte na paměti, že pravidelným a rovnoměrným řezem si zajistíte vyrovnaný růst keřů do výšky i do šířky. Máte-li strach, že se vám nepodaří udržet rovné linie a požadovaný tvar, vymezte si hranici střihu nataženým provázkem nebo si vytvořte například z tvrdého papíru šablonu. Tu potom můžete po plotě posouvat. Tento postup se hodí především při obloukovém zakončení plotu nebo se dá využít i na stříhání jednotlivých keřů. Dobrým pomocníkem vám budou nůžky na živý plot. Umožňují rychlé a pravidelné sestříhání živých plotů ve stejné výšce a stejného tvaru. Nůžky na živý plot se spalovacím motorem nepotřebují žádné kabely, ale jsou poměrně hlučné. Naopak elektrické nůžky na živý plot jsou tiché a vhodné do bytové zástavby, ale bez přívodu elektrické energie se neobejdou.

Nejprve veďte po obou stranách živého plotu vertikální řez. Prováděním houpavých pohybů nůžek využívejte ostří po obou stranách stříhacího nástroje. Po vertikálním řezu na obou stranách živého plotu proveďte řez horizontální. Při provádění horizontálního řezu držte nůžky tak, aby řezací nože svíraly úhel 0 ° až 10 ° k horní rovině živého plotu. Při řezání vysokých živých plotů postupujte obdobně, jen použijte nůžky s teleskopickou násadou. Vždy si vytyčte šňůry, aby konečný střih byl rovný. Dodržujte mírně kónický tvar, kdy nejširší je část je dole při zemi a k vrcholu se mírně zužuje. Pokud byste nedodrželi tento tvar, spodní větve jsou stíněny a sesychají. Tato zásada je obzvláště důležitá u jehličnanů, které mají sníženou schopnost regenerace.