Kvetoucí orchideje jsou jednoznačně královny všech pokojových rostlin

Aleš Horák, 3.10.2013

Orchideje jsou opravdové královny mezi pokojovými rostlinami. Orchideje mají bezpočet barev, tvarů i velikostí. Mnoho druhů a jejich hybridů se daří pěstovat i v běžných bytových podmínkách. Květy orchidejí kvetou většinou dlouhou dobu a rostliny vyžadují dodržování nemnoha pěstebních zásad.

Víc než 25 000 druhů orchidejí tvoří největší rostlinnou čeleď na zemi. Rostou v oblastech s nejrůznějšími klimatickými podmínkami počínaje tundrou a konče tropickým lesem. Chybí pouze v nejsušších pouštích a na polárním ledu. Mohli bychom tedy předpokládat, že výběr pokojových orchidejí bude rovněž hodně velký, ale není tomu tak. Donedávna bylo velmi obtížné pěstovat je na polici u okna.

Většina druhů mírného pásma jsou zemní orchideje, jejichž kořeny mohou dobře přijímat živiny jen za přítomnosti určitých hub v půdě. Tropické orchideje obvykle rostou na stromech a mají prospěch z vysoké vzdušné vlhkosti. Vyživují se z humusu, který se zachytí v dutinách stromů nebo mezi jejich kořeny. Právě tyto tropické orchideje mohou vykvést v bytě, jestliže se postaráme o to, aby vzdušná vlhkost příliš neklesala. Naštěstí se již podařilo vyšlechtit křížence, kteří jsou odolnější proti suchému ovzduší našich bytů.

Cattleya
Katleje dokonce vyvolaly sběratelskou posedlost. Od roku 1824, kdy v Evropě vykvetl první druh, pobláznily podivuhodně tvarované květy mnoho obdivovatelů. V současné době můžeme v bytě pěstovat několik málo nádherných kříženců.

Kulturní formy se značně podobají Cattleya intermedia, což je druh z jižní Brazílie a ze sousedních států Uruguaye a Paraguaye. Po odkvětu vyžadují období klidu jen při takové zálivce, aby nezaschly. To lze dobře sledovat na pahlízách, které sedí pod listovými páry. Jakmile se začínají scvrkávat, je potřebná vydatnější zálivka, aby se opět vypnuly. Pokud připadne období klidu na zimu, dejte hybridy na co nejsvětlejší místo v chladné místnosti.

Rostliny potřebují co nejsvětlejší, nejlépe slunné místo i v růstovém období. Před prudkým poledním slunce je chraňte. Během růstu můžete zeminu vlhčit ponořením květináče do vlažné vody, potom však nechte dobře odtéci vodu. Znovu zavlažujte až po vyschnutí zeminy. Některé katleje nádherně voní, při jejich výběru tedy použijte i svůj nos.

Coelogyne lawrenceana

Tyto orchideje se většinou nedají běžně koupit. Máte-li o něj zájem, musíte vyhledat kontakt s pěstiteli orchidejí nebo se spolkem, ve kterém se sdružují. Dá se předpokládat, že s rozšiřováním komerční kultury se stanou tyto orchideje dostupnější než dosud.

Coelogyne je perspektivní orchidej, protože některé z 200 druhů mohou dobře růst a kvést v bytě. Za nejvhodnější se dříve považovaly himálajské druhy, jako je Coelogyne cristata. Dnes se zdají být vhodnější druhy z teplých oblastí jihovýchodní Asie, např. Coeelogyne massangeana, která roste na mnoha místech mezi Malajsií a Vietnamem.

Uvedené druhy mohou být po celý rok v místnosti s pokojovou teplotou na místě s dostatkem rozptýleného světla. Svědčí jí čerstvý vzduch a zvlášť pravidelné rosení měkkou vodou.

Cymbidium-hybridy

První orchidej, které se prodávaly jako pokojové rostliny, byla cymbídiai. Cymbídia se delší dobu uplatňují v produkci řezaných květů, při které jsou hrnkové cymbídia doplňkovou kulturou. Dříve pěstovaná velká cymbídia se v současné době stále více nahrazují méně vzrůstnými odrůdami, kterým se v bytě výborně daří (takzvaná mini a midi-cymbídia). Kvetou nepřetržitě pro dobu asi dvou až tří měsíců.

Cymbídium se poměrně snadno pěstuje jako pokojová rostlina, která není příliš citlivá na nedostatky při ošetřování. Chcete-li se těšit z květů po dlouhou dobu, dejte rostlinu na světlé, slunné místo, které je chráněné před silným slunečním úpalem. Svědčí jí čerstvý vzduch, nikoliv však průvan a chladno. Vyžaduje hodně vody. Nejlepší je dešťová, nebo jiná měkká voda pokojové teploty. Pravidelně postřikujte listy, ale květy před vodou chraňte.

Cymbídia kvetou většinou na podzim a v zimě po odkvětu rostlina vyžaduje období klidu. Proto ji umístěte v chladu a omezte zálivku. Pokud je květináč již zcela vyplněn kořeny, je vhodná doba k rozdělení rostliny. V létě se rostlině nejlépe daří na chráněném místě venku a při stále vlhké zemině. Přihnojujte slabými roztoky hnojiva pro pokojové rostliny nebo speciálního hnojiva pro orchideje. Rozdíl mezi denní a noční teplotou je příznivý pro vývoj květního pupenu. Jakmile noční teplota klesá asi na 8 °C, rostlinu přeneste do domu. Po objevení viditelných poupat ji dejte na teplejší místo.

Cymbidium eburneum

V anglickém zahradnictví Veitch vykvetl v roce 1889 první kříženec cymbídia. Tento hybrid vznikl křížencem mezi Cymbidium eburneum a C.lowianum, což jsou východoasijské druhy. První z nich má smetanově bílé květy se žlutým pyskem. Ošetřování je stejné jako u Cybbidium-hybridy.

Dendrobium

Asi 200 druhů dendrobií je v přírodě rozšířeno v obrovském trojúhelníku mezi Himalájem, jižním Japonskem a Novým Zélandem. Druhy z chladnějších oblastí mohou snadno kvést jako pokojové rostliny. Většinou jde o kultivary Dendrobium nobile. Původní druh roste v horských oblastech jihovýchodní Asie. Kultivary mají bílé nebo růžové květy s širokým pyskem, na kterém je skoro vždy velká tmavší skvrna. Květy vyrůstají na mnohočlánkových pahlízách, které jsou dlouhé, ohebné a často se musí podpírat kolíkem.

Pro kvetoucí rostlinu vyberte vzdušné, světlé ale ne silně osluněné místo v místnosti s mírnou teplotou kolem 18 °C nebo o něco méně. Kořeny jsou velmi citlivé na mokro. Někteří pěstitelé proto nezalévají, ale každý den rostlinu přestřikují, přičemž vláha proniká až ke kořenům.

V létě můžete rostlinu po odkvětu umístit venku, ale chraňte ji před silnými dešťovými srážkami. Během růstu pravidelně přihnojujte hnojivem pro orchideje. Koncem léta rostlinu zcela chraňte před deštěm a dopřejte jí po dobu šesti až osmi týdnů klid. Během období klidu nepřihnojujte a téměř ani nezalévejte. Nic se nestane ani při větším poklesu teploty k bodu mrazu. Jakmile se probudí pupeny, rostlina potřebuje více tepla a vody a tyto nároky se postupně zvyšují až k novému kvetení.

Miltonia

Zájem o pěstování této jihoamerické orchideje se projevil teprve v nedávné době, kdy byly vyšlechtěny hybridy odolnější proti suchému ovzduší více než původní druhy. Tyto druhy rostou ve vyšších oblastech Paraguaye, Brazílie a Střední Ameriky, kde je poměrně hodně světla a svěží chladný vzduch.

Na vzniku hybridů se podílejí především brazilské druhy Miltonia, ale také Oncidium a Odontoglossum. Při komerčním pěstování hybridů ve sklenících se udržuje denní teplota mezi 18 - 24 °C, noční teplota mezi 12 - 15 °C, což se celkem shoduje s teplotami v obývací místnosti.

Miltonii dejte na co nejsvětlejší místo. Na jaře a v létě je vhodné rostlinu chránit jen před poledním sluncem (12 - 15 hodin). Každý týden zeminu provlhčete ponořením květináče do vody a po měsíci přihnojujte zvláštním hnojivem pro orchideje (nebo hnojivem pro pokojové rostliny, ale s desetkrát slabším roztokem než je běžné ředění). V bytě s ústředním vytápěním je pro miltonii příliš suchý vzduch. můžete rosit na listy (ne na květy) nebo rostlinu postavte na mokré kaménky tak, aby voda nevnikala do květináče. A hlavně: postarejte se o dostatek čerstvého vzduchu. Miltonia tedy potřebuje takové podmínky k životu, při kterých se i my budeme cítit příjemně.

Zatím můžeme jen doufat, že i na našem trhu se časem objeví moderní hybridy miltonie. Existuje již mnoho kultivarů, které mají většinou bílé a žluté květy s karmínovým srdéčkem. Některé kultivary mají květy sametově červené a sytě růžové, vždy se zářivou kresbou kontrastně zbarvených skvrn.

Oncidium

Oncidia rostou v jihoamerických lesích a jejich květy vypadají, jak by se vznášely ve vzduchu. Při sebemenším vánku se kolébají na dlouhých stopkách sem a tam. Přírodovědci k svému překvapení pozorovali, jak divoké včely silou, zcela úmyslně, nalétávají proti květům. Tyto včely hájí své životní území v lese proti družkám svého druhu a za ně považují i květy oncidií. Při narážení včely na květ nastane jeho opylení, proto podobnost květu s divokou včelou tedy pravděpodobně není náhodná. Je to jen jeden s podivuhodných způsobů, kterým se orchideje starají o své opylení.

Oncidiím se rozmnožování skutečně daří. Asi osm set druhů roste roztřoušeně na území od Floridy přes Střední Ameriku a amazonskou oblast až k Argentině. Rostou jak v tropických nížinných lesích, tak v pohořích až tisíce metrů vysokých. Právě horské druhy a druhy z horských tropických lesů nelze pěstovat jako pokojové rostliny. Naštěstí existují durhy a odrůdy, které snesou pokojové klima. Patří k nim Oncidium "Susie Kaufman" (žlutý květ se sametově červenými skvrnami) a stejně statná odrůda "Cherry Baby" (červeno-bílý květ). Nejčastější jsou vícenásobní kříženci (mulit-hybridy, kříženci kříženců) nejrůznějších barev, které se liší od rostliny k rostlině.

Oncidium dá trochu více práce než jiné pokojové orchideje. Určitě nepatří na prudké slunce. Rostlinu umístěte před oknem na východ nebo severozápad, jinak ji při slunném počasí zastiňujte.

Substrát v květináči nikdy nesmí ani zcela vyschnout, ani nesmí zůstat přemáčený. Jakmile obsah květináče mírně proschne, ponořte rostlinu s květináčem do vlažné měkké vody. k tomu je nejvhodnější ranní doba, aby listy do večera oschly. Jednou za měsíc přidejte do vody roztok hnojiva (hnojivo pro orchideje nebo hnojivo pro pokojové rostliny při desetkrát slabším roztoku než je běžné ředění) . Přihnojujte jen rostoucí a kvetoucí rostlinu. Po odkvětu následuje období klidu. Přitom dejte oncidium do chladné místnosti (přibližně 15 °C) a vody dávejte jen tolik, aby na pahlízách pod listy nebyly rýhy.

Ve všech ročních dobách se snažte této orchideji poskytnout pokud možno co nejvíce čerstvého a zároveň dostatečně vlhkého vzduchu.

Paphiopedlium

V jihovýchodní Asii roste v přírodě asi 60 druhů rodu Paphiopedlium. Jejich květy podněcují fantazii a není divu, že se této orchideji horlivě věnovali šlechtitelé. Většinou se pěstují kulturní formy a jen Paphiopadlium callosum je nejen výchozím druhem při křížení, ale i druhem, který se častěji pěstuje ve své původní podobě.

Podle listů můžeme odhadnout nároky rostliny na teplo. Paphiopedlium se skvrnitým listem je téměř vždy citlivé k chladnu. Také ta Paphiopedlia, která mají na jednom stonku více než jeden květ, jsou teplomilná. Paphipedlia snesou jen zimní slunce. Teplomilné formy mohou při pokojové teplotě dobře růst jen tehdy, jestliže je vzdušná vlhkost vyšší, než bývá běžné. Proto postavte rostliny hustě k sobě na mokré kaménky v nízké nádobě s vodou. Rostliny můžete rosit, ale do večera vždy musí oschnout, a to zvláště v srdéčku. Dbejte na stálé udržování mírně vlhké zeminy.

Rostlinu každý rok přesaďte do čerstvé kyselé a velmi vzdušné směsi, například do směsi kořenů osmundy, rašeliníku a hrubé rašeliny. Je zajímavé, že tato orchidej potřebuje vápník. Proto několikrát za rok rostlinu ponořte do vody s malým přídavkem hnojiva, které obsahuje tuto živinu.

Phalaenopsis

V teplých a vlhkých lesích jihovýchodní Asie roste na stromech asi 40 druhů rodu Phalaenopsis. Přesto jsou nekteré falenopsisy schopné bohatě a dlouho kvést i v bytě. To platí především o hybridech, které vznikly křížením botanických druhů. Jsou odolné a některých případech vydrží nepřetržitě kvést po dobu devíti měsíců. V současné době se jedná asi o nejprodávanější orchideje.

Když si koupíte rostlinu, má jediné květenství s několika květy. U dobře ošetřované rostliny se stonek stále prodlužuje a vyrůstají na něm stále nové květy, přičemž životnost květů je dlouhá. Květ uvadá asi po jednom měsíci a pak opadne. Právě koupená rostlina vás může zpočátku zklamat tím, že u ní po několika dnech opadají největší poupata. Příčinou může být nachlazení rostliny.

Nikdy žádnou orchidej nekupujte ve stánku na ulici, když je venkovní teplota nižší než 15 °C. V chladném dni a zvláště v zimním období musí být koupená rostlina po dobu, než dojdete domů, dobře chráněná obalem. K opadnutí poupat dochází i u rostliny, která nějakou dobu v prostoru společně se zralým ovocem nebo zeleninou. Příčinou je etylen uvolňovaný z plodů ovoce a zeleniny.

Ošetřování phalenopsisu není nijak obtížné. Rostlinu dejte na světlé místo bez plného oslunění. Zavlažujte ji ponořením do vlažné měkké vody. Zavlažení opakujete až po úplném vyschnutím substrátu, kterým je nejčastěji substrát z kůry. Po závlaze nechte vždy dobře odtéci vodu z květináče, aby v podstavené misce nebo v ozdobném vnějším květináči nestála dole voda. Vysoká vzdušná vlhkost je rostlině příjemná, ale není pro ni nezbytná. V první sezóně nemusíte přihnojovat.

Po odkvětu květní stonek zežloutne, pak ho odřízněte (někdy nezežloutne úplně a znovu začne růst). Až se vyvine nový květní stonek, několikrát rostlinu zavlažuje ponořením do vody s rozpuštěným hnojivem pro pokojové rostliny. Dávkování hnojiva musí být desetkrát slabší, než je doporučené dávkování běžné pokojové rostliny.

Pleione

Některé druhy, například Pleione formosana a Pleione limprichtii, se mohou úspěšně pěstovat po celý rok na zahradě. Většina ostatních druhů potřebuje teplo, ale rozhodně je nepěstujte během zimy v teple vytápěné místnosti. Během květu, což bývá většinou na jaře, se rostlině nejlépe daří před oknem na východ nebo na sever v chladné místnosti. Nesnáší ani přeschnutí, ani vodu u spodku květináče.

Pleione v květináči může být během léta venku na polostinném místě. Zalévejte stále pravidelně dešťovou vodou až do doby, kdy začínají odumírat listy. Pak zalévejte postupně méně a začátkem podzimu rostlinu přeneste dovnitř. Pahlízy přezimujte v květináči na chladném místě (minimálně 5 °C) a dávejte jen tolik vody, aby hlízy nezaschly.

Na jaře pahlízy přesaďte do lehké humózní směsi, která může být složena z kůry, listů kapradin, hrubé rašeliny a z malého přídavku starého kravského hnoje. Rostlinu pak umístěte při pokojové teplotě a dávejte jí postupně s pokračujícím růstem více vody.

Vanda x rothschildiana

Dlouhé olistěné stonky, svazky vzdušných kořenů a nádherné květy podněcují naši představivost. Vanda coreulea je zvláště oblíbená pro modrou barvu květů a často se používá při křížení: Vanda x rothschildiana vznikla křížením Vanda coerulea a Vanda sanderiana.

Bohužel vanda není orchidej vhodná pro běžné pokojové podmínky. Potřebuje hodně tepla a vysokou vzdušnou vlhkost, jinak nekvete. Pokud není teplota o dost větší než 20 °C, u mnoha druhů opadávají poupata. Nezbývá než rostlinu pěstovat v pokojovém skleníčku, nejlépe před oknem na východ nebo na západ, kde je potřebné mírné oslunění. Sluneční úpal je nežádoucí. Kořeny musí růst ve značně vzdušném substrátu, jako je hrubá kůra a kořeny kapradin. Vzdušné kořeny jsou k dobrému růstu nezbytné a musí se rosit měkkou, nejlépe dešťovou vodou.

Vuylstekeara
Pod tímto nemožným jménem se skrývá kříženec tří orchidejových rodů: Cochloidea, Miltonia a Odontoglossum. Jiné jméno křížence je Cambris-hybrid. Nejznámější kultivat se v obchodě nazývá x Vuylstekeara Cambria "Plush". Rostlina má motýlkovité květy na dlouhém stonku. Květní lístky jsou sametově červené a mají krásnou bílou kresbu na pysku a žlutou skvrnu v srdéčku.

Rostlina vykvétá nejčastěji v zimě a na jaře. Na světlém místě bez přímého slunce její květy dlouho vydrží. Rostlině dopřejte hodně čerstvého vzduchu při pokojové teplotě a dávejte jí stále tolik vody, aby zemina nemohla nikdy vyschnout.

Zdroje:

Zdroj: Nico Vermeulen - Pokojové rostliny
<< Další fotografie rostlin a květin >>