EKOSPOL: Pokles zlata vede investory mimo jiné i k realitám

O více než 29 % klesla od ledna do prosince letošního roku hodnota zlata. V minulém týdnu o tom informovala většina ekonomických serverů. Za stejné období přitom výrazně narostl podíl nových bytů kupovaných za účelem investice. To pro změnu již delší dobu hlásí pražští developeři. Nabízí se tedy otázka, zdali se preference drobných investorů nevracejí k aktivům, která uspokojují skutečné lidské potřeby.

Podle statistik společnosti EKOSPOL, která provádí detailní a kontinuální průzkum mezi všemi svými klienty, začal podíl lidí kupujících nemovitosti za účelem investice narůstat již během roku 2012.

Na stáří a proti inflaci
Zatímco dlouhé roky platilo, že přibližně 80 % bytů se prodalo pro vlastní bydlení, zhruba
10 % lidé kupovali pro své děti a zbylá desetina připadala právě na investiční nákupy, v roce 2012 došlo ke změně. Bytů zakoupených za účelem investice od 1. ledna do 31. prosince 2012 bylo již více než dvojnásobek, téměř 25 %. Podíl bytů prodávaných pro vlastní bydlení naopak klesl na 65 %.

„V letošním roce jsme byli znovu svědky sílícího trendu nákupu bytů na investici. Pokud vezmu pouze rok 2013, pak podíl bytů prodávaných za účelem investice činil 28,5 % a opět na úkor bytů určených k vlastnímu bydlení,“ upozorňuje na nejnovější data Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti EKOSPOL.

Podle odpovědí samotných kupujících volí lidé investici do bytů nejčastěji ze tří důvodů – jako prostředek zajištění na stáří, pro relativně vysoký a bezrizikový výnos z pronájmu a jako prostředek ochrany úspor před inflací.

Návrat ke skutečné hodnotě?
Ve světle nejnovějších zpráv o zlatě se tak logicky nabízí otázka, zdali lidé nezačínají pomalu preferovat spíše takové investiční nástroje, které budou mít vždy nějakou hodnotu a vždy po nich bude existovat poptávka, protože uspokojují konkrétní lidskou potřebu.

„Výhodou nemovitostí je, že bydlet budou potřebovat lidé neustále. Ceny nemovitostí se tak určují na vysoce konkurenčním trhu, na kterém neexistuje žádný dominantní tvůrce trhu. Naproti tomu ceny zlata nebo jiných drahých kovů se řídí podle toho, jak se hrstka obchodníků zrovna vyspí, jak se vyvíjí kurz dolaru, zda se kdesi v Africe otevře či naopak uzavře nějaký zlatý důl a podle spousty dalších faktorů. Což pro drobné investory znamená nasypat své peníze do loterie, jejímž osudím otáčí někdo úplně jiný,“ uzavírá Evžen Korec.