Pokojové rostliny: přírodní ochrana pro pokojové rostliny

Při správné péči o pokojové rostliny většinou nedochází k jejich onemocnění ani nejsou napadány škůdci. Avšak škůdce i choroby můžeme zavléknout z volné přírody na šatech, obuvi, nebo s novými rostlinami, půdou či řízky, kromě toho řada škůdců se může dostat na rostliny otevřeným oknem nebo při jejich letnění na balkónech.

Při první příznacích onemocnění musíme napadené pokojové rostliny pokud možno oddělit od zdravých a pěstovat je odděleně až do jejich uzdravení. Silně napadené rostliny, které se obtížně léčí, je nejlépe je zlikvidovat.

Základním opatřením ochrany rostliny proti chorobám a škůdcům je prevence, spočívající především ve správném výběru rostlin pro konkrétní podmínky, dále v dodržování pěstitelských zásad (péče, zálivka, přihnojování apod.), udržování čistoty rostlin a pravidelné kontrole jejich stavu. Pokud přesto dojde k onemocnění rostlin nebo jejich napadení škůdci, je nutno si uvědomit, že úspěch použití ochranných opatření závisí na biologických zvláštnostech, které uvádíme u jednotlivých hlavních skupin a druhů škůdců a chorob.

Rostliny můžeme chránit mechanickým sběrem škůdců nebo biologickými metodami, které se v současné době propagují a používají i ve velkovýrobě, či chemickými přípravky.

Mechanický sběr škůdců je vůbec nejjednodušší metoda, která se dá pochopitelně uplatnit jen v případě, že škůdců není mnoho a jsou dostatečně velcí jako například slimáci, puklice a štítenky. Základním předpokladem účinnosti této metody je včasný zásah, proto musíme rostliny pravidelně prohlížet a kontrolovat. Významnou úlohou hraje také zdroj, z něhož se škůdci na rostliny rozšířili. Pokud jde o zavlečení jednotlivých škůdců, stačí jejich jednorázové odstranění, obtížnější situace nastane, bude-li zdrojem mšic například strom rostoucí poblíž okna nebo balkónu, na kterém rostliny pěstujeme. V takovém případě je třeba rostliny pravidelně prohlížet a škůdce neustále odstraňovat. Většinou i tak však bude mechanická metoda ochrana neúčinná, protože se škůdci vždy znovu na rostlinu přenesou.

Biologické metody ochrany rostlin spočívají ve využití přirozených nepřátel škůdců či v použití biologicky účinných látek, hubících živočišné škůdce i původce chorob a obsažených v některých rostlinách, například česneku, cibuli, nati rajčat, brambor a papriky, v kůře citrusových plodů, listech agáve, tabáku a kopretiny starčkolisté.

Použití chemických přípravků by mělo být až krajní možností protože je v místnostech velmi komplikované. Zvážíme proto vždy, zda není vhodnější nahradit napadené rostliny zdravými. Chemické postřiky proti škůdcům a chorobám nepoužíváme u krátkodobě pěstovaných rostlin, například brambořík napadený hnilobou poupat nebo kořenů lze jen obtížně zachránit.

Způsob ošetření vyplývá především z toho, která část rostliny je napadena a jak. Podle toho ošetřujeme rostliny postřikem, zálivkou, koupáním nadzemních částí nebo poprašováním. Druhým rozhodujícím hlediskem je druh škůdce nebo původce choroby, neboť podle nich se řídíme při výběru vhodného přípravku. Proti bakteriálním chorobám můžeme použít měďnatý přípravek Kuprikol, proti houbovým chorobám kromě Kuprikolu také sirné přípravky Sulikol a Sulka, z organických přípravků Novozir, Orthocid, Fundazol a Hermal. Proti žravému hmyzu se používá Gamacid a organofosfáty jako například Fosfotion, hmyz poškozující rostliny sáním nejspolehlivěji zničíme organofosfáty, které jsou rostlinnými pletivy rozváděny do celé rostliny, například Intrationem či Phosdrinem. Svilušky a roztoče likvidujeme použitím sirných přípravků Sulka a Polybarit nebo organofosfáty jako je Arafosfotion. V uzavřených místnostech je proti hmyzu zvláště účinné použití přípravků Pirimor a Actellic ve sprejích. Sortiment přípravků je poměrně stálý, ale v obchodě se často setkáme i s různými přípravky z dovozu nebo v licenční výrobě. Pří výběru nejvhodnějšího přípravku je třeba se poradit s odborníkem, nejlépe v prodejně, kde přípravek kupujeme.

Všechny přípravky mají na původním balení přesný návod k použití, který je bezpodmínečně nutné dodržet, abychom rostliny nepoškodili, popřípadě neohrozili vlastní zdraví. Součástí návodu jsou také bezpečností opatření a podmínky při používání přípravku i pokyny pro poskytnutí první pomoci při otravě přípravkem. Většina přípravků je prudce jedovatá, i to je jeden z důvodů, proč se chýlíme k chemické ochraně jen v nutných případech, a dáme raději přednost mechanickému směru a biologické ochraně.

Ošetření chemickými přípravky nebo nálevy biologické ochrany provádíme odděleně od ostatních rostlin. Květináč s ošetřovanou rostlinou podložíme papírem a rostlinu postříkáme nebo omyjeme tak, aby žádné místo nezůstalo neošetřené, při ošetření kořenů vyjmeme rostlinu z květináče a kořenový bal ponoříme do ochranného roztoku. Rovněž po ošetření ponecháme rostliny odděleně od zdravých rostlin v optimálních teplotních podmínkách, nejlépe v polostínu, rozhodně je chráníme před přímými slunečními paprsky. Rostliny zaléváme, ale nerosíme je ani jinak nezvlhčujeme, abychom z nich ochrannou látku předčasně nesmyli.

Nejlépe je ošetřovat rostliny v létě venku, na zahradě nebo balkóně, popřípadě v neobývané místnosti. V místnostech musíme pracovat při otevřeném okně. Pří práci se nesmí jíst ani kouřit. Po ošetření se musíme převléknout, pečlivě si umýt ruce a obličej a také umýt místo, kde jsme pracovali.

Ze škůdců na pokojových rostlinách nejčastěji škodí mšice, roztočíci a svilušky, štítenky a puklice, molice, třásněnky, chvostoskoci a některé další druhy. Nejčastěji napadají pokojové a balkónové rostliny mšice.Tento drobný hmyz velikosti 1 až 5 mm, podle druhu zelené, hnědé nebo šedé i černé barvy, se velmi rychle množí a může pokrýt celou rostlinu souvislou vrstvou. Mšice sají šťávu rostlin, a v důsledku toho se svinují listy, deformují výhony, špatně se vyvíjejí poupata a celkově se zpomaluje vývoj rostlin. Mšice sají na různých rostlinách, a proto mohou přenášet virové choroby. Škodí po celý rok, na nedostatečně ošetřovaných rostlinách mohou i přezimovat.

Nejlepší je opakovaně omývat napadené části rostlinnými nálevy. Nejčastěji používaným a osvědčeným přípravkem je tabákový odvar: 200g dýmkového tabáku se 24 hodin vyluhuje v 5 litrech vody. Potom se dvě hodny povaří. Do přecezeného odvaru se přidává voda v poměru 1:1 a 200g obyčejného mýdla na 5 litrů odvaru.

Používá se také nálev z cibule nebo česneku. Připravíme ho tak, že lžíci drobně nakrájené cibule nebo půl čajové lžičky rozetřeného česneku necháme vyluhovat 24 hodin v zakryté sklenici s vodou. Jiným účinným roztokem je odvar z 50 až 70 gramů rozdrcené ostré papriky v litru vody. Vaříme hodinu a potom necháme 24 hodin vyluhovat, přefiltrujeme a uchováváme ve skleněných, dobře uzavřených nádobách. Tento odvar je vhodný nejen proti mšicím, ale i proti škůdcům působícím škody okusováním listů a stonků, tedy škvorům, různým housenkám a dalším.

Osvědčil se rovněž nálev z kůry citrusových plodů. Jeden kilogram kůry se umele na masovém strojku a získaná drť se zalije 3 litry vody. Ve skleněné, dobře uzavřené nádobě se nálev nechá vyluhovat v teple a temnu.

Potom se dobře promíchá a přefiltruje přes gázu. Získaný výluh se nalije do lahví, které se dobře uzavřou, popřípadě se zátky ještě zalijí pečetním voskem nebo parafínem a láhve se uloží na tmavém a chladném místě. Rozlévání je nutno provádět rychle, aby se zabránilo ztrátám účinných silic, likvidujících mšice. K postřiku se na 2,5 litru přidává 25 gramů nálevu a 10 gramů mýdla. Ošetření se opakuje po deseti dnech až do úplného odstranění mšic. Dobrých výsledků se také dosahuje, střídáme-li při ošetřování nálev z kůry citrusů a nálevy z česneku a papriky.

K ochraně proti mšicím se také doporučuje postavit v blízkosti rostlin napadených mšicemi rostlinu Pelargonium gravolens, jejich odpařující se silice mšice tak, že během 2 až 3 dní zmizí.

Vynikajících výsledků v boji proti mšicím se dosahuje využitím dravých slunéček sedmitečných. K rostlině postavíme nádobku s nasbíranými slunéčky a uzavřeme všechna okna. Brouci se rychle sami přestěhují na napadenou rostlinu a všechny mšice zničí. Potom otevřeme okna a nechávám slunéčka odlétnout. Na balkónech a na silněji napadených rostlinách začnou slunéčka i množit, což je výhoda, protože i jejich larvy spotřebují značné množství mšic.V krajním případě lze použít postřik organofosfáty.

Velmi nápadným druhem mšice je vlnatka krvavá. Má voskovitý vatovitý obal těla (proto vlnatka) a při rozmáčknutí zůstane na napadeném místě červená lepkavá šťáva (proto krvavá). Vlnatka se nejčastěji usídluje na spodní straně listů, na stoncích, v paždí listů, na mladých růstových vrcholech, kde všude vytváří nápadně bílé, jakoby vatovité kolonie. Nejčastěji napadá kaktusy, citrusy, kapradiny, klívie, fuchsie, begónie a pelargónie. Napadené rostliny žloutnou. Vlnatka škodí po celý rok.

Jednotlivé kolonie vlnatky se ničí mechanicky a sebraný hmyz se  pálí. Při silném napadení vlnatkou rostlinu očistíme od škůdce a potom pečlivě omyjeme mýdlovým roztokem, který si připravíme rozpuštění 1 dílu mýdla v 6 dílech vlažné vody.

Rostliny, které nelze postřikovat nebo omývat roztoky, například kaktusy a různé chlupaté nebo ochmýřené rostliny, se proti vlnatce ošetřují párami terpentýnu nebo ochrannými látkami česneku. Vedle napadené rostliny se postaví mistička nebo talířek s terpentýnem nebo s rozetřeným česnekem a rostlina s talířkem se zakryje polyetylénovým sáčkem tak, aby se zabránilo výměně vzduchu i zespodu. Po třech hodinách se rostlina opláchne vodou a celý proces se ještě několikrát opakuje. Z chemických přípravků lze proti vlnatce použít organofosfáty nebo sirné přípravky.

Četné pokojové rostliny poškozují roztočíci a svilušky. Jsou velmi drobní - roztočíci jen 0.1 až 0,4 mm, svilušky 0,5 mm - a svým vzhledem připomínají miniaturní pavoučky. Velké škody působí sviluška chmelová. Obvykle se usídlí na spodní straně listů, kde vytváří shluky pavučinek. Rozšíří se zejména v suchých a teplých místnostech. Saje šťávu a v důsledku toho listy žloutnou a opadávají. Sviluška škodí během celého roku v teplých místnostech může rostliny v zimě i úplně zničit.

Při ochraně proti svilušce chmelové se používá omývání studenou vodou a stejné postřiky jako proti mšicím. Velmi účinný je roztok získaný vyluhováním kopretiny starčkolisté v lihu v poměru 8 gramů na 50 gramů po dobu dvou týdnů. Před upotřebením se 1 díl nálevu ředí dvaceti díly vody a na 6 dílů takto získaného roztoku se přidává jeden díl rozpuštěného mýdla. Rovněž se doporučuje výluh bramborové nati: 600 gramů čerstvé nebo 300 gramů sušené bramborové nati se vyluhuje čtyři hodiny ve vodě. Roztok se procedí a ošetřují se jím rostliny. Rostliny, které nelze ošetřovat roztoky, se proti sviluškám ošetřují párami terpentýnu nebo ochranným látkami česneku stejně jako proti vlnatce.

Na rostlinách se mohou rovněž vyskytnout štítenky a puklice. Je to drobný savý hmyz, jehož tělo je podle druhu kryto štítkem různého tvaru. Larvy a samice se rozlézají po rostlině, samičky žijí pod štítkem, pod nímž také kladou vajíčka. Všichni sají rostlinné šťávy, takže napadené rostliny ztrácejí pěkný vzhled, listy žloutnou, výhony se deformují, rostliny celkově chřadnou. Některé puklice vylučují lepkavou medovici, na které se vyvíjejí černi, pokrývají celou rostlinu sazovitým náletem.

Štítenky a puklice se odstraňují ručně, potom se celá rostlina omyje roztokem mýdla, stejně jako při napadení vlnatkou.

Dalším škůdcem jsou třásněnky, blanokřídlý hmyz délky 1,00 až 1,5 mm, černě nebo hnědě zbarven. V pokojových podmínkách mohou třásněnky škodit po celý rok, ale zejména nebezpečné jsou v jarním a letním období. Výborně se jim daří a silně se rozmnožují v teplých a suchým místnostech. Žijí na spodní straně lisů, kde vytváření kolonie a sají šťávy. Na poškozených listech se nejprve vyskytují četné světlé tečky, potom listy ztrácejí barvu, hnědnou a opadávají, hynou poupata a květy. Na výměšcích třásněnek se postupně rozvíjí čerň. Ochrana je stejná jako proti mšicím, sviluškám a štítenkám.

Obtížným škůdcem pokojových rostlin je také molice skleníková. Tento drobounký hmyz má celé tělo, dlouhé jen 2 mm, poprášené jemnou, nápadně křídově bílou moučkou. Larvy i dospělý hmyz poškozují sáním řadu pokojových rostlin, především azalky, fuchsie a primulky. Napadené listy žloutnou, vadnou a potom opadávají. Proti molicím je poměrně účinný tabákový odvar s mýdlem, připravený jako při ošetření proti mšicím. Z chemických přípravků se používají organofosfáty. V každém případě je nutno ošetření po týdnu opakovat.

Poměrně často se v půdě vyskytují chvostoskoci. Jsou to drobní, 1,5 až 2 mm dlouzí příslušníci bezkřídlého hmyzu bílé barvy. Typickým je pro ně skákavý pohyb. Daří se jim v živné půdě s dostatkem organických látek. Zvláště rychle se množí zejména při nižších teplotách v trvale vlhké půdě v květináči. Chvostoskoci poškozují vzcházející semena a rostlinky a spodní části stébel. V místech poškození vznikají jizvy, které jsou vstupní ranou další infekce. Chvostoskoci se snadno zničí tím, že se na povrch půdy nasype suchý písek a kořenový bal se nechá mírně vyschnout přechodným snížením zálivky. Chvostoskoci se do místnosti většinou zavlečou s půdou při přesazování rostlin, proto je vhodné před výsevem nebo sázením rostlin půdu v uzavřené nádobě prohřát na plotně podle množství po dobu 10 až 30 minut.

Na pokojových rostlinách může škodit celá řada dalších škůdců, například škvoři okusující mladé části rostlin, slimáci poškozující žírem zejména rostliny umístěné v létě venku na zahradě. Nejlepší ochranou je umístění rostlin znemožňující napadení těmito škůdci, mechanický sběr škůdců a v případě většího napadení nebo tam, kde není možné škůdce mechanicky odstraňovat, použití chemických přípravků. Například cibule a hlízy napadené škůdci se doporučuje máčet před vsazením dvě hodiny ve vodě teplé 43,5 stupňů Celsia s přísadou rtuťnatého přípravku.

Choroby rostlin mohou být způsobeny nepříznivými pěstitelskými podmínkami nebo různými původci - viry, baktériemi či houbami. Z nepříznivých pěstitelských podmínek poškozují nejčastěji rostliny nevhodný vodní režim, a to jak nedostatek, tak i nadbytek půdní vláhy a vzdušné vlhkosti, dále nesprávný poměr živin, který se projevuje nejčastěji nadbytkem dusíku při současném nedostatku draslíku a fosforu, ale i nevhodné osvětlení a teplota, popřípadě poškození rostlin přípravky chemické ochrany rostlin. Těmto chorobám snadno předejdeme dodržováním základních požadavků jednotlivých druhů rostlin.

Virové choroby se projevují nejčastěji změnami zbarvení listů, jako je mozaiková skvrnitost, žloutenka či pruhovitost nebo deformace listů, stonků a květů. Nejčastěji je přenášejí mšice, které přeletí na zdravou rostlinu z rostliny napadené, mohou se však přenést i dotykem člověka, půdou, prostě jakýmkoliv zprostředkovaným stykem s napadenou rostlinou. Jedinou ochranou proti virovým chorobám je předcházet jim rychlou likvidací mšic, používáním čistého nářadí i nádob a odstraňováním napadených rostlin, které by mohly být dalším zdrojem infekce.

U pokojových rostlin se vyskytují také choroby způsobené baktériemi. Projevují se většinou hnilobou měkkých částí rostlin - listů, stonků, listových srdéček - cibulí a hlíz. Tyto choroby nejčastěji napadají rostliny poškozené nebo takové, které jsou oslabené pěstováním v nevhodných podmínkách. Nejlepší ochranou je proto především udržování optimálních podmínek, kterými je přiměřená zálivka, správné osvětlení, odpovídající teplota a čistota. Rovněž se nesmí přehnojovat dusíkem, aby rostlina nevytvářela měkká, vodnatá a nevyzrálá pletiva, která jsou chorobami nejčastěji napadána.

Nejrozšířenější choroby rostlin působí houby. Parazitují na rostlinách a projevují se jako různé hniloby a padlí. Napadají prakticky všechny části rostlin. Ochranou proti půdním houbám poškozujícím kořeny, hlízy a cibule rostlin je přesazení, při kterém zároveň kořeny dobře očistíme, vypereme a dezinfikujeme. Poškozené části je vhodné ošetřit výluhem z cibule, který si připravíme tak, že 20 gramů nakrájené cibule zalijeme litrem vody, necháme 24 hodin vyluhovat a potom výluh přecedíme, postřikujeme jím rostliny dvakrát až třikrát během šesti dnů. K dezinfekci lze také použít manganistan draselný v roztoku 3 gramy na 1 litr vody.

Půdní houby také napadají kořenové krčky, lodyhy, výhony a kmínky rostlin. I v tomto případě ovlivňuje výskyt chorob prostředí, například hniloba kořenového krčku usambarské fialky nebo koleusu se vyskytuje zejména při nadměrné zálivce, nedostatečném osvětlení, špatném větrání, vysoké teplotě, nebo ve skupinách příliš hustě vysazených rostlin. Vzhledem k původu choroby je nutné okamžité přesazení do nové zeminy, dezinfekce a ošetření výluhem z cibule či manganistanem draselným.

Jiná skupina hub napadá především lisy a šíří se zejména během vegetace. Na listech se vytvářejí různé skvrny a povlaky, později listy zasychají nebo zahnívají a odumírají. Původci této skupiny chorob přečkávají nepříznivé období, například přezimování, na starších částech rostlin nebo na opadaných listech rostlin. Napadené listy musíme proto včas odstraňovat a celkově napadené rostliny raději spálit. Částečně napadené rostliny můžeme postřikovat roztokem, který si připravíme rozpuštěním 5 gramů modré skalice v 1 litru vody. Při ošetření, které se opakuje dvakrát až třikrát během 10 až 12 dní, je třeba dbát, aby se roztok dostal na spodní stanu listů. Roztok skalice můžeme použít současně s mýdlovým roztokem, tuto směs připravíme tak, že 5 gramů modré skalice rozpustíme ve 3 sklenicích měkké horké vody a v 5 litrech teplé vody rozpustíme 50 až 100 gramů mazlavého mýdla. Potom roztok skalice mírným proudem za stálého míchání vlijeme do roztoku mýdla a hned použijeme k postřiku pomocí rozprašovače.

Jednou z nejčastějších houbových chorob na listech pokojových rostlin je padlí, vytvářející na listech i mladých stoncích bělavý nálet. Poškozené listy se svinují, deformují  a zasychají, stonky zakrňují, v případě napadení poupat rostlina nevykvete. K předcházení této choroby je nutné dostatečné osvětlení rostlin, větrání, dostatek prostoru pro jednotlivé rostliny, pravidelné přihnojování. Napadené rostliny se postřikují roztokem modré skalice a mýdla. Proti padlí se také doporučuje výluh česneku, který připravíme tak, že 25 gramů rozetřeného česneku zalijeme litrem vody a vyluhujeme 24 hodin. Rostliny se jím omývají každých 6 dní. Některé houby napadají i květy, zejména za vysoké vzdušné vlhkosti. Nejčastěji je to plíseň šedá, která je jednou z nejrozšířenějších hub poškozujících všechny části rostlin. Ochranou je čistota a dodržování základních podmínek každého druhu rostliny, zejména udržení průměrné vlhkosti a teploty. 

Zdroj: G.Tavlinovová, J.Dienstbier - Zelený domov