Zahradní inspirace s východní tradicí = tvarované stromové bonsaje

Když se řekne tvarovaný strom, většina lidí si nejspíš vybaví maličkou bonsaj, po léta pečlivě pěstěnou v kameninové misce. Nevšední tvary však dokážou pěstitelé vtisknout také dřevinám impozantní velikosti. Tvarované okrasné jehličnany, které spojují tradici dálného východu a moderní západní trendy, zdobí mnoho světových zahrad a postupně získávají oblibu také v Česku. Přinášíme vám základní informace o pěstování stromových bonsají a možnostech jejich využití v zahradní architektuře.

Podobně jako klasické malé bonsaje mají okrasné tvarované stromy koruny v podobě kaskády obláčků či několika pečlivě zastřižených koulí. Jejich velikost se však na rozdíl od japonských miniatur neomezuje na pár desítek centimetrů – mohou mít na výšku až několik metrů. Díky tomu se snadno stanou přirozenou dominantou zahrady nebo terasy. Nejlépe vyniknou jako výrazné solitéry, které okamžitě přitáhnou pozornost návštěvníků. Dobře se esteticky doplňují s nižšími travinami a rostlinami, případně se zajímavým kamenem či skalkou.

Do Česka se stromové bonsaje dovážejí většinou ze školek v západní Evropě, kde do žádoucích tvarů dorůstají řadu let. Patrně největší výběr tvarovaných okrasných jehličnanů v zemi nabízí showroom rodinné firmy v obci Dubno na Příbramsku. „Lásku k tvarovaným stromům nám předali naši rodiče. Sami se péči o zahradní bonsaje věnujeme již více než deset let, kdy jsme tyto úžasné stromy zasadili do naší okrasné zahrady. Postupně jsme si je oblíbili natolik, že chceme povědomí o tvarovaných okrasných stromech šířit také mezi širokou veřejnost,“ řekl Petr Ostřížek z firmy Impeka. Kromě showroomu firma provozuje také webové stránky s množstvím pěstitelských rad.

Do českých zahrad se jako tvarované stromy nejlépe hodí dřeviny, které dobře snáší místní klimatické podmínky i znečištěný vzduch. Jsou to zejména odolné a nenáročné borovice, jedle a tisy, ale také třeba kryptomerie, národní strom Japonska, nebo cypřišek a jalovec. Umístění každého stromu je třeba dobře promyslet. Na slunci lze pěstovat borovice a jalovce, ale tisy a kryptomerie budou více spokojené na stinnějším místě.

Málokterý tvarovaný jehličnan snese trvale zamokřenou půdu. Také proto odborníci striktně nedoporučují sázet stromovou bonsaj do automaticky zavlažovaného trávníku – leda by měla zvláštní sekci s vlastním režimem zálivky. Na druhou stranu, ani přílišné sucho by stromům neprospělo. Zálivka zkrátka musí být přiměřená a pravidelná. Nelze ji úplně přerušit ani v zimě, ale nejnáročnější na vodu jsou stromy v horkých a větrných dnech, kdy se vláha rychle odpařuje.

„Na okrasných tvarovaných stromech je fascinující to, že nikdy nenajdete dva úplně stejné exempláře. Když si jeden pořídíte, můžete si být jistí tím, že je to originál,“ řekl Ostřížek. Stromy se prodávají obvykle v dřevěných boxech nebo plastových kontejnerech s hnojivem na několik měsíců. Po zakoupení a zasazení do země už nevyžadují žádnou speciální péči s výjimkou zálivky, hnojení a udržování tvaru, který se často inspiruje bonsajemi dálného východu. Kdo si na pravidelný střih netroufá, může se alespoň z počátku obrátit na specializovanou firmu.

Díky asijské inspiraci vyzařují tvarované okrasné stromy atmosféru klidu a vyrovnanosti. Velká stromová bonsaj se však hodí nejenom do zahrad v tradičním japonském stylu, ale do každé okrasné zahrady nebo na terasu. Může být výrazným dekorativním prvkem třeba u vchodu do domu nebo kanceláře, zaujme také jako solitér na větší ploše. Na rozdíl od volně rostoucího stromu máte u stromové bonsaje jistotu, že za pár let nezastíní kvůli prudkému růstu zbytek zahrady – tedy alespoň pokud budete dodržovat zásady pravidelného udržování tvaru.

Umělecká úprava stromů vyvazováním, řezem či zaštipováním má dlouhou tradici nejen na Dálném východě, ale také v Evropě. Již od římských dob jsou doložené stříhané živé ploty, zimostrázové ornamenty v trávníkových plochách nebo dřeviny tvarované do geometrických a ozdobných tvarů i figur. Ve středověku znalosti tvarování upadaly a omezily se hlavně na řez a kultivaci ovocných špalírů. Rozkvět zažily tvarované dřeviny v období renesance a baroka, znovu se perfektní řez spolu se znalostmi tvarování prosadil v moderní době. Pěstování okrasných tvarovaných dřevin ve školkách začalo v širším měřítku začátkem 19. století, rozvinulo se zejména v Nizozemí.